Euro drží zisky kolem úrovně 1,2170 EURUSD, dolarový index se obchoduje na úrovni dnešní otevírací ceny. Z měn regionu je v zisku pouze zlotý. Koruna obrátila do mírné ztráty, stále se ale obchoduje pod 25,60 za euro.

Martin Novák: Energii si brzy vyrobíte sám

Má ČEZ zájem o polskou Energu? Co vše by přinesl vstup do Slovenských elektráren? Proč ČEZ zajímá vítr i teplárenství? Jak spolu ladí, či se vylučují, otázka akvizic a dividendy? Na čem závisí rozvoj Temelína a Dukovan a čím pro vaši domácnost může být „dodavatel elektřiny“ ČEZ za pár let? Pokračujeme v exkluzívním rozhovoru pro Roklen24 s finančním ředitelem ČEZ Martinem Novákem.

První část rozhovoru k výsledkům, výhledu či cenám elektřiny a uhlí čtěte zde: Martin Novák: Vůči dění v energetice je teď ČEZ výjimkou

Polská Energa, Slovenské elektrárně. Dvě skloňována jména, pokud jde o akviziční terče ČEZu. Začněme v Polsku. Můžete potvrdit zájem o polskou Energu? Jaký by byl hlavní smysl této či obdobné akvizice?

Energa padla jako typové aktivum, které by nás zajímalo. Neprobíhají žádná jednání mezi námi a vlastníky Energy. Je to ale přesně to typové aktivum, které by pro nás mohlo být zajímavé.

Co se týká naší geografické strategie, je zaměřena primárně na Českou republiku, Slovensko, Polsko, Německo. Na státy v našem okolí, relativně bohaté, které ve srovnání se zbytkem Evropy mají stabilní regulatorní prostředí: Víte, co můžete očekávat. Můžete se spolehnout na to, že pokud předpisy platí, tak budou platit i nadále. Vlády činí předvídatelné kroky a totéž platí pro regulátory. Nejsou populistická rozhodnutí ze strany státních úřadů.

V Polsku dlouhou zkušenost máte…

Je to velký a stabilní trh, na kterém se pohybujeme mnoho let, elektrárny Skawina a Elcho vlastníme již mnoho let a s provozem jsme velmi spokojeni. Měli bychom zájem o aktiva typu Energa, protože součástí naší strategie je orientace na aktiva, která mají určitou polo- či plně regulovanou složku typu distribučních, teplárenských společností. I v České republice jsme koupili několik tepláren, největší z nich Energotrans, zásobující část Prahy.

Umíte se představit nějaký další konkrétní akviziční cíl? Ví se o Slovenských elektrárnách.

Probíhá proces divestice Enelu a zájemci by nezávislé nabídky měli podávat během listopadu. My toto aktivum sledujeme a máme ještě čas na to se toho nějakým způsobem zhostit. Enel nabízí 66 procent, postoj slovenské vlády jako spoluakcionáře je zásadní.

Slovenská akvizice by byla zajímavá z pohledu propojení energetických soustav obou zemí, které historicky propojené byly.

Nějaké další? Kam se díváte, typově na která aktiva?

Typově jsou to aktiva, která jsou v našem regionu. Jsou to energetická aktiva, mohou být menší, například teplárenské společnosti, které většinou zásobují jedno město. Několik takových akvizic jsme učinili v tuzemsku, takové projekty jsou dostupné třeba i na Slovensku.

Zajímáme se o obnovitelné zdroje v Polsku a Německu s orientací na větrnou energii, která má svou ekonomikou nejblíže ziskovému provozu bez dotací a ze všech obnovitelných zdrojů má nejvyšší účinnost a nejnižší nutnou míru podpory.

Rozvíjíme naši společnost v Polsku – Eco-Wind – která má 500 až 700 megawatt v projektech, které developuje a bude schopna v jeden okamžik postavit, až se v Polsku plně usadí legislativa v oblasti podpory větru tak, abychom měli plnou jistotu ohledně regulace. Totéž platí pro Německo. U polských projektů většinou vlastníme pozemky, pracuje se na dokumentaci typu stavebních povolení, EIA, vyvedení výkonu a podobně.

Některé z těch projektů budou dostupné na prodej, i ve fázi, než je začneme stavět. Některé postavíme sami, některé s partnerem. Spoluinvestorů v Polsku může být několik, lokální energetiky i finanční partneři.

Má ČEZ nějakou částku, kterou je připraven na akvizice například v příštím roce vynaložit?

Je to vždy otázkou souběhu kapitálových investic, které akvizice vyžaduje, také otázkou dividendy, zadlužení, ratingu,…

A například nějaký krajní cíl pro zadlužení vůči EBITDA v této souvislosti?

Zatím máme interně nastaveno 2,3 až 2,5. To je hranice, kterou ratingové agentury požadují na společnosti, které by rády měly rating na úrovni „A“. Moc nás už v energetice na tomto stupni nezbylo a my jsme rádi, že ho máme. Je to funkcí konzervativní finanční politiky v minulých letech a dnes nemusíme pod tlakem odprodávat aktiva, abychom snížili zadlužení. Na 2,5 nejsme a nějaký prostor ještě máme. Poměr může být například dočasně vyšší v případě nějakého opravdu zajímavého aktiva. Máme také něco pod 30 miliard korun úvěrových linek, z čehož čerpáme zlomek. Je to podmínka ratingu i záloha pro případ špatné situace na trzích.

Jak stojí akvizice vůči otázce dividendy? Jinou představu vůči dosavadní politice ČEZu vyslovil ministr financí Babiš…

Naší dlouhodobou politikou byl výplatní poměr čistého zisku 50 až 60 procent, od léta jsme propočet překlopili do očištěného čistého zisku, který nezahrnuje mimořádné položky, primárně nehotovostního charakteru. Je plným právem většinového akcionáře požadovat dividendu, kterou bude považovat za adekvátní a našim úkolem je zajistit její doručení. Na podzim je ale předčasné o dividendě hovořit. Debata se odehrává většinou na jaře, před konáním valné hromady.

Platí ale „buď akvizice, nebo navýšení výplatního poměru“?

Nevylučuje se to, ale záleží na částkách, o kterých je řeč, na ceně akvizice. Záleží na odlivu hotovosti, potřebě zvýšit zadlužení.

Cítíte tlak či názor majoritního akcionáře na otázku akvizic?

V této fázi úvah o akvizicích se u nich díváme na možnosti, na to co je k dispozici. To je vše, co lze v tuto chvíli říci.

Co říká ČEZ na novou evropskou energetickou koncepci? 27% cíl podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě,…

Preferovali bychom cíl na úrovni všech zemí EU v oblasti snížení emisí CO2, než detailní nastavování způsobů, jak toho dosáhnout, což je právě vyjádřeno procentem výroby z obnovitelných zdrojů.

V září, říjnu jste podstoupili diskusi o nové celkové strategii ČEZ. Patřit k nejlepším v efektivitě, posílit v regionu, posunout se od dodávek elektřiny po třeba komplexní řešení její vlastní výroby…

Nehledě na trendy, které nastanou v budoucnu, je dnes energetika životně závislá na velkých jaderných, uhelných, plynových elektrárnách. Bez nich to ještě dlouho nepůjde. Pokud je máme, chceme je provozovat co nejefektivněji, nejlépe, nejlevněji.

Jak v tuto chvíli vypadá rozhodování kolem tuzemské jaderné energetiky, Temelín, Dukovany? Vyčkáváte na vládní koncepci…

Příprava projektů nových bloků v Temelíně a Dukovanech bude, očekáváme, aktualizována v létě příštího roku v návaznosti na to, co obsáhne nová energetická koncepce. To má být známo na přelomu roku. Jde jak o rozšíření Temelína, tak rozšíření, náhradu dukovanských bloků.

Silným tématem strategie ale je decentralizovaná energetika, kogenerace. Budete si sám vyrábět elektřinu, kterou spotřebujete, nebo i dodáte do sítě. Pravděpodobně to v 21. století nabere hlavní směr.

Posílí, krom jiného, ČEZ Energo, společný podnik s TEDOMem?

Lze to očekávat. Bude se zvyšovat efektivnost jednotek, to umožní zmenšovat jejich velikost, z průmyslu a velkých office parků se budou moci šířit do menších a menších celků. Vedle prodeje elektřiny a plynu chceme ale celkově nabídnout řešení. U velkých se podívat, jak funguje jejich zásobování energiemi, zefektivnit jej nebo nabídnout vlastní zdroj například v podobě kogenerační jednotky. Případně nad řešením dodávek zcela převzít zodpovědnost a kontrolu. 

Newsletter