Evropské i americké výnosy rostou. Dolar v zisku pod 1,0820 za euro. Koruna se obchoduje slabší nad 25,30 za euro.

Masová nezaměstnanost kvůli kybernetické revoluci?

Je faktem, že stojíme na prahu velké transformace. Technologický vývoj se posouvá směrem vpřed neuvěřitelným tempem, výkon výpočetní techniky exponenciálně roste a počítače jsou čím dál více integrovány do našeho běžného života. Bez nadsázky by se dalo říci, že se tato transformace dotkne každého sektoru.

Pokud budou chtít stávající hráči přežít a nadále fungovat, mají v zásadě dvě možnosti. První je ta, že se změně podmínek přizpůsobí a zásadním způsobem upraví modely svého fungování. Nebo druhá, pesimistická, že kvůli své rigidní struktuře nebudou schopni držet krok se svojí konkurencí a jednoduše budou svými novými konkurenty převálcováni.

To, jaký ze scénářů nakonec zvítězí, záleží na vedoucích pracovnících každé jednotlivé instituce. Pokud budou manažeři skálopevně přesvědčeni, že budou moci fungovat tak jako doposud, spotřebitelé je tvrdě vytrestají. Noví či „transformovaní“ hráči vnesou do současné společnosti svěží vítr, který bude na již etablované subjekty tlačit tak, aby své zboží a služby neustále vylepšovaly.

Pro tento technologický skok se již vžilo označení Kybernetická či Čtvrtá průmyslová revoluce.

Nové technologie Kybernetické revoluce

Již nyní lze vidět technologie, které mají potenciál transformovat mnoho sektorů. Příkladů je celá řada – kryptoměny jako Bitcoin a nové fintech společnosti mají ambici nejen vytvořit novou konkurenci klasickým bankám, ale v případě Bitcoinu možná i vyzvat na souboj současné peníze s nuceným oběhem (fiat měny).

Každým dnem se objevují nové zprávy o dalších konceptech a studiích elektrických automobilů, které dnes již začínají běžně disponovat automatickým řízením. Vše je zatím v prvních stadiích praktického využívání, ovšem do budoucna lze očekávat, že jejich podíl bude růst.

Čím dál chytřejší software, algoritmy a AI nenahradí pouze řidiče, ale i sofistikovanější profese s potřebou vyššího vzdělání. O práci tak mohou přijít pracovníci z mnoha oborů, jejichž činnost je nekreativní a lze ji rozdělit do jednotlivých repetitivních úkonů. Mezi ně bychom mohli zařadit vedle řidičů, tlumočníků a překladatelů dokonce i kodéry, žurnalisty a právníky.

Další technologií spadající pod tuto revoluci je 3D tisk. Ten má ambici změnit dnešní strukturu výroby. V budoucnu tak už možná nebudeme outsourcovat výrobu zboží do Číny, ale námi požadované produkty, komponenty či součástky si jednoduše vytiskneme v našich 3D tiskárnách.

Výše uvedené změny tak určitě budou mít velký vliv jak na jednotlivé instituce, tak na společnost jako celek.

Kybernetická revoluce a nezaměstnanost

Boom nových sektorů jako nanotechnologie, vývoj AI, analýza dat, internetu věcí a dalších jistě přinese nové druhy zaměstnání a tím pádem i nové druhy příležitostí pro lidské pracovníky. Tak jako si nikdo před 20 lety nedokázal představit profese jako marketér se zaměřením na sociální sítě nebo designér webových stránek, vzniknou v budoucnu nová pracovní místa, která si nikdo nedokáže představit dnes.

Tento příklad je krásnou ukázkou Schumpeterovy kreativní destrukce, dynamického tržního procesu, kdy boom v jednom odvětví zničí odvětví jiné, čímž vzniká krátkodobá nezaměstnanost a ihned poté probíhá transfer pracovních sil do nových, právě vzniklých oborů.

Nutno však podotknout, že tyto nové obory budou vyžadovat zejména pracovníky s vysokým vzděláním a je otázkou, zda kreativní destrukce vyprodukuje tolik pracovních míst, kolik jich zničí.

Zde bychom mohli proti argumentovat ekonomickou teorií, která říká, že s rostoucí produktivitou klesá cena produkovaných statků a služeb. Tím pádem mají spotřebitelé více finančních prostředků na nákup dodatečných statků a služeb, vzniká tzv. důchodový efekt. Spotřebitelé tedy mohou nakupovat dále, což v konečném důsledku vede k rozvoji nových odvětví, které opět zaměstnávají nové pracovníky.

Oporu v tom, že stroje nekradou lidem práci, ale naopak nám pomáhají a my jim vděčíme za naše bohatství, nalezneme jednak v ekonomické teorii a pak samozřejmě historickém vývoji. Pojďme se však podívat na tvrdá data, která nám umožní nahlédnout na problém z trochu jiné perspektivy.

Z grafu lze ve 20. století vypozorovat společně rostoucí zaměstnanost i produktivitu práce. V roce 1997 se však trend obrací a zaměstnanost začíná i přes rostoucí produktivitu práce klesat. Část vysvětlení lze připsat na vrub prasknutí Dot-com bubliny a projevům Finanční a hospodářské krize. Nicméně ty by měly mít pouze krátkodobé efekty a zaměstnanost i produktivita práce by se podle ekonomické teorie měly v dlouhém období dostat opět do souladu. Proto je možné, že zlom ve vývoji je jedním z prvotních projevů Kybernetické revoluce.

V čem by měla být tato revoluce tak jiná? Podle odborníků se tato revoluce liší od těch předchozích zcela zásadním způsobem. Nikdy totiž výkon technologie způsobující revoluci nerostl exponenciálním tempem (viz Moorův zákon), neměla kognitivní schopnosti (rozeznávat, pozorovat, pamatovat si, učit se atd.) a nebyla všeobecně používaná napříč celou ekonomikou. To jsou dle nich zásadní důvody, které odlišují Kybernetickou neboli Čtvrtou průmyslovou revoluci od třech předchozích.

Důsledky Kybernetické revoluce

Změny způsobené Kybernetickou revolucí nepochybně nenastanou okamžitě, ale budou graduální. Důsledkem bude nejen čím dál více decentralizované a globalizované světové hospodářství, ale i společnost jako celek. Jejím projevům se budou muset přizpůsobit nejen jednotlivci, ale i instituce. Pakliže k něčemu podobnému nebudou chtít přistoupit, budou postupem času přinuceni z trhu odejít.

Pro spotřebitele by pak mělo dojít k postupnému přechodu směrem k širší nabídce zboží a služeb a díky rozvoji nových platebních metod i více způsobům, jak je uhradit. To vše dohromady by mělo zlepšit využívání mezinárodní dělby práce a zvýšit potencionál globálního hospodářství.

Tato změna s sebou však nese i velké výzvy. Někteří autoři argumentují, že s rostoucí globalizací a automatizací vzroste nutnost upravit současnou podobu sociálního systému.

Ve svých úvahách jdou dokonce tak daleko, že navrhují to, aby byl v budoucnu do praxe zaveden koncept tzv. negativní daně z příjmu, která by pro nízkopříjmové skupiny působila jako sociální příspěvek. V případě skupin s nulovým příjmem dokonce jako garantovaný příjem.

Jiní zase říkají, že naše ekonomická historie je dostatečným argumentem a oporou proto, že k žádné masové nezaměstnanosti nedojde. Možné jsou pouze drobné výkyvy způsobené hospodářským cyklem. V dlouhém období však zůstává nezaměstnanost na své přirozené úrovni.

Ať už bude změna pozitivní či negativní, jedno je jisté. Jde o jedno z nejdůležitějších ekonomických témat současnosti, jehož dohra změní podobu celé globální ekonomiky a nepochybně bude mít dopad i na nás jako jednotlivce.

 

Newsletter