Do čela britské vlády dnes nastoupila Theresa Mayová, která je po Margaret Thatcherové druhou ženou v tomto úřadu v dějinách země. Premiérkou ji večer jmenovala královna Alžběta II. Mayová nahradila Davida Camerona, který odstoupil, poté co se Britové rozhodli v červnovém referendu pro odchod z EU (brexit). V plebiscitu, který sám vyhlásil, Cameron vedl kampaň za setrvání země v unii.
Mayová v prvním projevu před sídlem ministerských předsedů na Downing Street řekla, že hodlá vést vládu ve stejném duchu jako Cameron. Více se ale chce zaměřit na sociální otázky a spravedlnost pro všechny občany.
Euroskeptička Mayová, která ale v kampani byla pro setrvání v EU, bude mít za hlavní úkol uskutečnit co nejméně bolestivý odchod Británie z EU a dohodnout s evropskými partnery nové vzájemně uspokojivé vztahy pro další spolupráci. Tato jednání budou složitá a potrvají asi dva roky. Půjde v nich i o další osud občanů z jiných zemí EU, kteří žijí v Británii, a Britů žijících jinde v unii.
Jednání musí podle unijní smlouvy začít z iniciativy Londýna, přičemž Mayová již dříve uvedla, že je zahájí asi až příští rok, aby měla čas se na rozhovory řádně připravit. Prodlužuje se tak etapa nejistoty v Británii a jinde v Evropě, které se odráží především na finančních trzích a v ekonomice.
Česká vláda vítá, že jmenováním Mayové se zkrátilo období vládní nejistoty, které trvalo od referenda, uvedl v prohlášení zaslaném ČTK premiér Bohuslav Sobotka. Věří, že Mayová brzy ohlásí odchod Británie z Evropské unie a budou tak moct být zahájena věcná jednání.
Také předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker reagoval na jmenování Mayové výzvou, aby jednání s EU zahájila brzy. Předseda Evropské rady Donald Tusk věří v úspěšnou spolupráci s novou premiérkou.
V prvé řadě nová předsedkyně vlády vytvoří nový kabinet, k čemuž podle agentury Reuters přistoupí brzy po svém jmenování. Podle deníku The Guardian premiérka přitom zohlední, kdo byl z dosavadních ministrů pro brexit a kdo proti němu. Také chce mít ve vládě více žen a změny podle listu mohou ohrozit některé Cameronovy „staré chráněnce“.
Při formování vlády bude Mayová muset mít podle komentářů také na paměti, že slíbila obnovit jednotu uvnitř Konzervativní strany, kterou vážně narušila tvrdá kampaň před referendem. Bude se snažit sjednotit i rozdělené obyvatelstvo. Zatímco někteří Britové slaví brexit, jiní neskrývají své rozčarování, nespokojenost a strach z budoucnosti. Mnoho občanů podle Reuters má zlost na politické elity.
Původně se očekávalo, že nový premiér se ujme funkce až na podzim. Dosavadní ministryně vnitra Mayová se totiž o předsednictví Konzervativní strany a tím i o premiérský post ucházela spolu s náměstkyní ministryně energetiky Andreou Leadsomovou. Výsledek vnitrostranických voleb měl být znám v září. Leadsomová se ale v pondělí překvapivě ze souboje stáhla a Mayová zvítězila bez dalšího boje.
Britské královně Ažbětě II., která je na trůnu od roku 1952, sloužil už tucet premiérů, Theresa Mayová bude tedy třináctým šéfem vlády za panování Alžběty II. Prvním byl Winston Churchill, kterého Alžběta II. sama nejmenovala, neboť se stal premiérem v říjnu 1951. Mezi tuctem ministerských předsedů, kteří sloužili Alžbětě, byla i jedna další žena – Margaret Thatcherová, jež řídila britskou vládu od května 1979 do listopadu 1990.
Cameron podal formálně demisi do rukou královny
Britský konzervativní premiér David Cameron dnes podal formálně demisi do rukou královny Alžběty II. Jeho funkci převezme vzápětí dosavadní ministryně vnitra Theresa Mayová, kterou královna také přijme v Buckinghamském paláci a pověří řízením vlády. Před konečným odjezdem z premiérského sídla na Downing Street Cameron popřál Mayové úspěšné vyjednání podmínek odchodu Británie z Evropské unie, který nedávno vedl k jeho rezignaci.
Cameron se po šesti letech rozhodl opustit funkci premiéra, poté co v referendu 23. června zvítězili zastánci odchodu země z Evropské unie (brexitu), zatímco on vedl kampaň za setrvání Británie v unii.
Odstupující premiér odpoledne při posledním vystoupením v parlamentu označil svou 59letou stranickou kolegyni Mayovou za velmi schopnou vyjednávačku, která dokáže zajistit, že vztahy mezi Londýnem a zbývajícími 27 státy Evropskou unií zůstanou co nejužší.
Přestože v čele vlády dosáhl i dalších věcí, Camerona si bude podle komentářů svět hlavně pamatovat jako premiéra, který dovedl Británii k odchodu z EU. Slib referenda o členství udělal v době, kdy konzervativci před loňskými volbami ztráceli podporu na úkor protievropské strany UKIP. Věřil, že většina Britů bude ale nakonec pro další členství v unii. Prohrál, avšak poslanci ho dnes přesto ocenili velkým potleskem.
Mayová po Cameronovi převzala i řízení Konzervativní strany. V kampani před referendem byla pro setrvání v evropském společenství. Naopak hlavním úkolem Mayové, která se stává druhou předsedkyní vlády v dějinách Británie po Margaret Thatcherové, bude uskutečnit co nejméně bolestivý odchod Británie z EU.
Cameron v parlamentu žertoval, mluvil o EU a o svém odkazu
Britský premiér David Cameron při posledních interpelacích v parlamentu vyzdvihl výsledky své vlády a vyslovil se pro udržení co nejužších vztahů s Evropskou unií i poté, co ji země opustí. V zaplněné Dolní sněmovně ale také žertoval s poslanci o tom, že má po schůzce s královnou mimořádně prázdný denní program. Cameron po interpelacích odjel ještě do premiérského sídla na Downing Street a poté v Buckinghamském paláci podal demisi.
Podle Camerona bude zásadní, aby si Británie udržela přístup na společný evropský trh. Theresu Mayovou, která se dnes stane novou premiérkou, označil za velmi schopnou vyjednávačku, která dokáže zajistit, že vztahy mezi Londýnem a zbývajícími 27 státy EU zůstanou co nejužší. „Lamanšský průliv se o nic nerozšíří, až opustíme Evropskou unii,“ řekl Cameron.
Britská vláda podle odcházejícího premiéra tvrdě pracuje na tom, aby získala od Bruselu garanci, že občané EU budou mít právo zůstat i po brexitu v Británii. Zároveň je ale podle něj nutné, aby to samé recipročně platilo i pro Brity žijící v zahraničí. Cameron také apeloval na to, aby vláda zajistila, že i po brexitu zůstane zachován režim zjednodušeného cestování mezi Severním Irskem a Irskem.
Odcházející premiér také vyzdvihl výsledky své vlády v ekonomické oblasti. Podle něj vláda od jeho nástupu do premiérského úřadu v roce 2010 vytvořila 2,5 milionu nových pracovních míst a snížila deficit státního rozpočtu, zároveň si udržela „tempo růstu, které patří k nejvyšším mezi vyspělými státy“.
Za jeden ze svých osobních úspěchů označil Cameron legalizaci sňatků homosexuálů v Británii. Jeho kabinet se podle něj také zasadil o snížení počtu bezdomovců a pokročil při budování sociálních bytů, i když v této oblasti je podle Camerona potřeba další pokrok.
Premiér také poděkoval britským vojákům, kteří se podílejí na boji proti teroristické organizaci Islámský stát. Podle něj odvádějí výjimečně dobrou práci, přesto je ale třeba počítat s tím, že jejich nasazení na Blízkém východě potrvá ještě dlouho.
Značná část interpelací měla humorný tón. Cameron například odmítl nabídku na to, aby se stal novým manažerem národního fotbalového týmu, který neuspěl na nedávném mistrovství Evropy. Vyjádřil rovněž lítost nad tím, že si z Downing Street nemůže odvést kocoura Larryho, který je nositelem oficiálního titulu hlavního lovce myší při úřadu vlády. Žertoval také na adresu opozičních labouristů ohledně toho, že i když labouristé volají po větším zastoupení žen v politice, konzervativci nyní budou mít druhou premiérku, zatímco labouristé zatím do nejvyšší vládní funkce nikdy ženu nenominovali.
Premiér na závěr interpelací řekl, že mu budou odpovědi na dotazy poslanců chybět. Při odchodu z Dolní sněmovny ho provázel potlesk poslanců, členové jeho Konzervativní strany dokonce při aplausu povstali.