Je tomu rok, co proběhlo ve Skotsku referendum o tom, zdali se má odpojit od Velké Británie. Země, která se rozhodla zůstat ve společenství Anglie, Walesu a Severního Irska, dokázala přestát obtížných 12 měsíců a v jistých ohledech přerůst zbytek společenství. Právě grácie, se kterou se Skotsko vyrovnalo například s propadem cen ropy, podtrhuje výhody určitého stupně „nesamostatnosti“.
Skotské (ne)starosti
Ropný sektor, který zaměstnává 200.000 lidí, neboli 10 % zaměstnaných, nezažil od 18. září 2014 moc světlých chvilek – o tom není sporu. Stejně tak posilující libra nepřidala zemi, závislé na exportu, mnoho energie. Přesto se Skotsku dařilo relativně slušně, připomíná The Economist. Veřejné investice vzrostly o 9 %, průmyslové exporty se zvýšily o 3 %. Zatímco příjmy generované těžbou v Severním moři klesly na polovinu, zaměstnanost vzrostla na 74,1 % při průměru Evropské unie 73,4 %, stejně tak mzdy rostou rychleji než v jižní části Unie. Čím to je?
Reálně průmyslové exporty vzrostly o 2,7 %. Některým sektorům se dařilo ještě o poznání lépe. Příjmy z turismu vzrostly jen v prvním čtvrtletí o 13 % – i to je důsledek publicity, která se loni dostala referendu a celému Skotsku, říká Ronald MacDonald z glasgowské university. Turismus se stal mocnou protiváhou posilující měně a rostoucím importům.
Skotská vláda (ano, Skotsko má vlastí, relativně autonomní vládu, i parlament) dokázala zvýšit veřejné výdaje, zejména do infrastruktury a výstavby bytů. Aberdeen, evropské hlavní ropné město, zažívá nárůst cen nemovitostí. Přístavní město je plné lodí zásobujících těžební stanice. Ty dokázaly v prvním pololetí vytěžit o 2,5 % více ropy a zemního plynu než za stejné období loni. Navíc se v následujících letech v Aberdeenu proinvestuje 50 miliard liber na recyklaci starých stanic – i to přispěje k rostoucí zaměstnanosti.
Unijní spojení
The Economist podtrhává, že přes silný lobbing nacionalistické SNP říkající opak, velký význam má právě setrvání Skotska v Evropské unii. Britská fiskální unie přerozděluje daně vybrané napříč Spojeným královstvím. A téměř 90 % skotské pokladny přichází z té společné, unijní. To se vyplatí zejména v momentě, kdy se nezdá, že by se ceny ropy vrátily do trojciferného teritoria.
SNP nemůže popřít, že nebýt Skotsko v EU, vlivem levné ropy by se letos dostalo do deficitu. Odhad MacDonalda hovoří o 10 % HDP, zhruba dvojnásobku Spojeného království.
Atraktivita Skotska roste a padá s lehkým přístupem ke zbytku Británie. The Economist s odkazem na finančního experta poukazuje na to, že drtivá většina příjmů skotských firem nepochází ze Skotska. Nezávislost by znamenala pro firmy dvojí regulaci a daňový systém. „Zkuste prodat něco přes hranice a administrativa se zdvojnásobí,“ stěžuje si další oslovený expert.
Jak moc si podnikatelé cení přístupu na celý britský trh, se ukázalo právě před rokem. Investice do infrastruktury z privátních zdrojů před referendem stagnovaly. Počet vnitrostátních investičních projektů propadl, zatímco v Anglii a Walesu vzrostl, stejně tak se zachovala start-upová scéna. Na druhou stranu, úředníci registrující podniky na jižní straně skotsko-anglické hranice měli velmi perný rok.
Nebýt unijního spojení, Skotsko by utrpělo silnou ránu do investičního portfolia, pokles produktivity a celkově životní úrovně. Byli by Skotové řekli nezávislosti „ano“, jejich situace by byla, z ekonomického hlediska, zcela jistě horší.
Možná, že Skoti s nadsázkou tušili, že se smráká na horší časy, a právě těm řekli „ne“.
Tip: To nejlepší z Roklenu – Zaregistrujte si zasílání RoklenLetteru zde
