Dolar se po včerejším zpevnění proti euru obchoduje pod 1,1500 EURUSD. Zapůsobila situace v Číně. Procyklické měny i měny regionu zůstávají pod výprodejním tlakem. Koruna oslabila nad 24,50 za euro.

Méně státu? Více státu?

Jaký je recept na bezvadně fungující ekonomiku? Méně státu nebo více státu? Zdá se, že odborníci mají v odpovědi na tuto otázku dávno jasno. Jenom se v ní pořád nemohou shodnout. Tento článek si klade otázku: je to vůbec správná otázka?

Představte si, že máte doma akvárko plné roztomilých rybiček. Jakožto vášnivý chovatel jistě budete dělat všechno proto, aby se u vás měly co nejlíp. Budete jim dávat jíst, měnit jim vodu a starat se o to, aby všechno fungovalo tak, jak má. Zkrátka budete chtít, aby vaše akvárko prosperovalo. A takhle nějak by se k lidem měli chovat tvůrci hospodářské politiky.

Pohled svrchu nebo zevnitř?

Teorie veřejné volby však ukázala, že to nějak nefunguje – státník je totiž taky jenom člověk. A člověk se na svět nemůže dívat jako na akvárko; on v něm musí žít. Ale my jsme pořád v šoku. Přesněji řečeno, ti z nás, kteří se na ekonomiku, potažmo na svět, dívají jako na svoje akvárko, jsou v šoku. Proč si to ty rybičky nechají líbit?

Liberál si nejspíš myslí, že člověk, co chce hodně státu, nerozumí ekonomii. Jak může nevidět, že víc státu nefunguje? Ale liberál nemá pravdu, když říká, že to nefunguje. Ono to funguje, možná hůř, ale nějak jo. A hlavně – že chce člověk hodně státu, to neznamená, že to neví.

Kapitalismus a spravedlnost

Co když člověk shledá, že v systému, který by fungoval líp, by to zase nefungovalo jemu? Představte si ten ryzí kapitalismus volného trhu. Systém, kde každý dostane, co si zaslouží. Z určitého pohledu tedy. Takový systém by snad ani nikomu nevadil – kdyby každý dostal, co si myslí, že si zaslouží. Jenže různí lidé mají na to, co si kdo zaslouží, různý názor.

Kahneman, Knetsch a Thaler* se lidí zeptali, co si myslí o tom, když obchod po sněhové bouři zdraží lopaty na sníh z 15 na 20 dolarů. Podle ekonomické teorie je to zcela logický důsledek nárůstu poptávky. Jenže co je lidem do ekonomie? A tak 82 % dotázaných označilo takové jednání za neférové. Zkrátka si představili, že by museli za lopatu zaplatit o 5 dolarů víc, i když za ten sníh vůbec nemůžou. A imaginární obchodník by zase logicky považoval za neférové, kdyby cenu zvýšit nemohl.

Spravedlnost je strašně důležitá věc. Jenže se zdá, že o ní nelze nic říct. A o kapitalismu tak můžeme říct asi tak to, že v něm přežívají efektivní subjekty a umírají neefektivní subjekty. Jenže co je spravedlivého na tom, že je někdo efektivní subjekt? V očích neefektivních subjektů určitě nic. A proto, že je spravedlnost strašně důležitá věc, nelze po nikom chtít, aby akceptoval nespravedlivý systém.

Vláda trhu

 A jak spravedlivé by bylo vyměnit vládu státu za vládu trhu? Pro státní zaměstnance nespíš moc ne. Všechny státní instituce a úřady zavřené, pozice zrušené a specifické know-how bez využití. Co by dělali všichni ti odbornici, kdyby nebylo potřeba všechno odborně posoudit? Co úředníci, kdyby nebylo potřeba zkontrolovat, zda všichni dělají, co mají? Co by dělali všichni ti politici, kdyby nebylo potřeba bojovat za občany? A co národohospodáři, kdyby nebylo potřeba pomáhat ekonomice?

Tragédie obecní pastviny

Zdá se, že tržní systém neumí některé schopnosti náležitě ocenit. A pro některé lidi v něm tak není místo (nebo je v něm špatné místo). A co když to veřejný sektor zvládne líp? Pro tyto lidi je pak otázka, zda v tržních selháních selhává více trh nebo stát, úplně irelevantní. Lidé totiž potřebují hlavně ocenit. To je jejich zájem. A jak říkal Adam Smith, lidé sledují své vlastní zájmy. A nejen na trhu. Sledují je i při volbě kolik toho trhu bude. A liberalismus je tak porážen svou vlastní zbraní.

Stát vs. trh

A co z toho plyne pro diskuzi trh vs. stát? Nejspíš vůbec nic. Argument spravedlnosti je problematický, protože žádná spravedlnost neexistuje. Co je spravedlivého na tom, že se někdo narodí s tím, že něco umí, a někdo s tím, že to neumí? A na tom, že se někdo narodí krásný a někdo ne?

Aby existovala spravedlnost, museli bychom být všichni stejní. Ale pokud nejsme, tak se nikdo neshodne na tom, co je spravedlivé. A tak zbývá argument efektivnosti. Ale ten dává smysl jen do doby, kdy se na svět díváme jako na naše akvárko. Jenže kdo má motivaci dívat se na svět jako akvárko? Bůh? Altruista? Ekonom?

*KAHNEMAN, D., KNETSCH, J., THALER, R. H. (1986). Fairness as Constraint on Profit-Seeking: Entitlements in the Market. American Economics Review. 09/1986, vol. 76, no. 4, pp. 728 – 741. ISSN 0002-8282.

Newsletter