Dolar proti euru rozšiřuje zisky a posouvá se pod hranici 1,1600 EURUSD. Silný dolar potápí procyklické měny a měny regionu. Koruna oslabuje nad 25,70 za euro.

Měny topící se společně s cenou ropy

Ropné trhy si procházejí další vlnou masivního propadu. Od svého květnového vrcholu odepsala Brent více jak 37 %, texaská WTI pak klesla za stejné období o bezmála 36 %. Ceny se tak tento týden dostaly na svá 6,5letá minima s tím, jak je svět zmítán pádem čínských trhů a celkovým zpomalením globální ekonomiky.

Propad černého zlata započal již v červnu minulého roku.  Od té doby, až na určitý zvrat v prvních pěti měsících roku 2015, jeho trvání stále pokračuje. Tento vývoj má své vítěze i poražené. Z poklesu cen profitují především dovozci ropy, zatímco exportéři postupně sčítají své ztráty.

Poškozené země tak nejen že přicházejí o ropné příjmy, ale zároveň se u některých z nich objevila silná korelace, co se týče vývoje kurzu domácích měn. Silná závislost mezi cenou černé komodity a domácí měnou se objevila například v Rusku, které produkuje zhruba 12 % světové ropné těžby. Ale najdou se i další, mezi ně patří například Kanada, Mexiko, Norsko, Brazílie a Kolumbie (viz graf č.1).

U všech těchto zemí byla za poslední rok pozorována korelace mezi kurzem jejich měny a cenou ropy. Dle informací datové společnosti Kensho se tento průběh týká především norské koruny a ruského rublu. U těchto dvou měn byla totiž pozorována velice silná spojitost ve změnách jejich futures kontraktů se změnou cen ropy Brent.

Část této korelace může být taktéž přisuzována vývoji amerického dolaru, u kterého je dlouhodobě pozorován inverzní posun oproti ceně černého zlata, hlavním ukazatelem je však kurzový režim. Nejsilnější korelace byla totiž pozorována u těch měn, v jejichž případě je uplatňován volně pohyblivý kurzový systém (viz tabulka).

Na světě existuje zhruba 60 zemí, u kterých tvoří ropné příjmy zhruba 1 % hrubého domácího produktu, přičemž v případě deseti z nich pochází z obchodu s černou komoditou minimálně jedna třetina domácího produktu. 63 % těchto zemí udržuje své měny navázané na vybraný měnový benchmark, 25 % pak funguje v režimu volně pohyblivého kurzu. Ty země, které jsou na ropě nejvíc závislé, měřeno ropnou rentou, tedy rozdílem mezi výnosy z prodeje komodity a náklady na její těžbu, uplatňují v naprosté většině neplovoucí režimy. Patří sem například Kuvajt, Saúdská Arábie či Venezuela, tedy země, jejichž měny jsou navázány na americký dolar. V jejich případě pak korelace není natolik výrazná a ropné příjmy klesly stejně tak silně, jako se propadla cena ropy.

Co stojí za aktuálním propadem?

Ruský rubl společně s dalšími postsovětskými měnami se začátkem týdne dostal na své sedmiměsíční minimum. Obdobně na tom z hlediska měnového oslabení byla i většina zemí vyvážejících ropu. Kolaps byl vyvolán především vinou čínské ekonomické situace. Zpomalení druhé největší ekonomiky světa se výrazně projevilo na komoditních trzích, kde Čína figuruje jako jeden z největších hráčů.

Pokles poptávky však není jediným viníkem. Svou roli hraje i činnost Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), jejíž produkce se vyšplhala až na tříletá maxima. Stejně tak se na rostoucí nabídce podílejí i americké těžařské společnosti používající metodu frakování.

Dle informací serveru CNBC si však země OPEC udržují v meziročním srovnání relativně stabilní produkci. Americké těžařské společnosti si oproti tomu prošly výrazným boomem (viz graf č.2). Oba tito hráči se ale odmítají vzdát. OPEC si chce udržet svůj podíl na trhu, přičemž do karet mu hraje fakt, že náklady těžby jsou pro členy této organizace bezkonkurenčně nejmenší. Nicméně i tak ale vnímá americké a kanadské těžaře jako potenciální hrozbu.

„Fakt, že příliv nových zdrojů, především ze Spojených států a Kanady, se rozjel na plné obrátky, dosvědčuje další pokles cen,“ zní oficiální vyjádření OPECu. S tímto vývojem se tak ropný trh silně destabilizuje, což je dle východních exportérů stav, který není pro nikoho, pro žádnou zemi, žádoucí.

Newsletter