Deficit veřejných financí bude podle ministerstva financí postupně klesat z letos odhadovaných 1,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) až na 0,6 procenta HDP v roce 2018. Vyplývá to z aktualizované verze Konvergenčního programu, kterou v pondělí projedná vláda. Loni byl deficit veřejných financí 1,98 procenta HDP. Vláda v pondělí projedná i zprávu o vývoji státního rozpočtu za první čtvrtletí.
Konvergenční program je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech. EU vyžaduje mimo jiné pro přijetí eura deficit veřejných financí pod třemi procenty HDP.
Program zároveň počítá s tím, že ekonomika poroste letos o 2,7 procenta. V příštím roce její růst zpomalí na 2,5 procenta. V letech 2017 a 2018 by měla česká ekonomika růst o 2,3 procenta.
„Plán ministerstva financí na snižování deficitu hodnotíme jako realistický a kýžený. Česká republika se, co se tohoto ukazatele týče, loni pohybovala pod průměrem jak zemí Evropské unie, tak eurozóny, což je jistě pozitivní. Podobnou situaci lze očekávat i letos. Přesto je třeba zdůraznit, že k ozdravení veřejných financí je nutné hospodařit vyrovnaně, eventuálně v dobrých ekonomických časech tvořit rozpočtové přebytky. Stabilizace státního dluhu, k níž v poslední době dochází, není výsledkem tvorby přebytků, ale rozpouštěním rezervních prostředků,“ uvádí hlavní ekonom Roklen24 Lukáš Kovanda.
Deficit veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.
„Přebytkově loni v EU hospodařily například Dánsko nebo Estonsko, země s ČR dobře srovnatelné. Pokud by deficit v roce 2018 opravdu klesl až na 0,6 procenta HDP, jak plánuje ministerstvo financí, jednalo by se o nejnižší deficit veřejných financí v tomto tisíciletí. Takový vývoj by dále snížil náklady na obsluhu českého dluhu, neboť by se investoři díky sníženému riziku investice do českého dluhu spokojili s nižším výnosem. Odhady ekonomického růstu, z nichž ministerstvo vychází, jsou přiměřené,“ dodal Kovanda.
Vláda v pondělí projedná také zprávu o vývoji státního rozpočtu za první čtvrtletí. Státní rozpočet skončil ke konci března s přebytkem 19,9 miliardy korun. Celkové příjmy rozpočtu ke konci března činily 314,5 miliardy korun a celkové výdaje 294,6 miliardy korun. Na celý letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 100 miliard korun.
