Ministerstvo financí předpokládá, že v roce 2016 dosáhl růst reálného HDP 2,5 %, přičemž k němu přispěly pozitivně domácí i zahraniční poptávka. Hlavním tahounem hospodářského růstu byla spotřeba domácností, která těžila z dobré situace na trhu práce, rostoucího disponibilního důchodu a vysoké důvěry spotřebitelů. Informovalo o tom ministerstvo financí.
Hospodářský růst byl po převážnou část roku 2016 doprovázen velmi nízkou inflací. V prosinci 2016 se však spotřebitelské ceny oproti očekávání meziročně zvýšily o 2,0 %, a inflace tak dosáhla inflačního cíle ČNB. Na trhu práce se ekonomická konjunktura projevila v dynamickém vývoji všech důležitých ukazatelů. V roce 2016 by růst zaměstnanosti měl dosáhnout 1,8 % a míra nezaměstnanosti klesnout až na 4,0 %. Přebytek běžného účtu platební bilance pak měl vzrůst na historicky rekordních 2,1 % HDP.
Ministerstvo financí odhaduje, že saldo celého sektoru vládních institucí v roce 2016 dosáhlo poprvé v historii České republiky přebytku ve výši 0,5 % HDP. Rekordní pozitivní výsledek hospodaření se odráží i ve výši celkového zadlužení. Dluh sektoru vládních institucí meziročně poklesl ze 40,3 % HDP na odhadovaných 37,4 % HDP. Hlavní podíl na tomto výsledku mělo absolutní snížení státního dluhu v loňském roce o takřka 60 mld. Kč.
Předpověď pro letošní rok
V následujících letech by česká ekonomika měla růst obdobným tempem, a to o 2,6 % v roce 2017 a 2,4 % v roce 2018. Hospodářský růst by tak měl odrážet normální podmínky a možnosti české ekonomiky a příznivý vývoj vnějších podmínek. V letech 2017 a 2018 by růst měl být tažen zejména domácí poptávkou v čele s výdaji na konečnou spotřebu domácností a obnovenou investiční aktivitou firem a vládního sektoru.
Nastíněný makroekonomický vývoj by mohl být nepříznivě ohrožen zejména riziky ve vnějším prostředí. Jedná se především o důsledky referenda o setrvání Spojeného království v Evropské unii, další zpomalení růstu čínské ekonomiky či vysoký podíl nesplácených úvěrů v některých významných evropských bankách.
