Komentář Wallera z Fedu podpořil růst amerických výnosů a dolar. Kurz zpevnil pod 1,0800 za euro. Rostoucí evropské i americké výnosy negativem pro měny regionu. Koruna ve ztrátě nad 25,30 za euro.

Ministr: Libyi hrozí Somálsko. Bez peněz do roka a půl

Pokud se v Libyi nepodaří zvládnout současnou anarchii, dojdou zemi do 18 měsíců peníze, řekl pro The Telegraph libyjský ministr ropného průmyslu Mášál Zaváí, podle nějž hrozí, že se na ropu nejbohatší africká země stane druhým Somálskem. Libyjská ropná pole se stala bojištěm nejrůznějších skupin, při útoku na jedno z nich bylo minulý týden uneseno devět lidí včetně jednoho Čecha.

„Jsme v kritické situaci, příští rok nebude stát schopen Libyjcům vyplácet mzdy,“ řekl Zaváí.

Libye za dlouholetého autoritářského režimu Muammara Kaddáfího nebudovala funkční státní instituce a po Kaddáfího pádu v roce 2011 se je nepodařilo vytvořit. Země je v rukou dvou vlád a parlamentů, za nimž stojí různé ozbrojené skupiny. Za vládou v Tripolisu, která není mezinárodně uznávaná, jsou to milice Libyjský úsvit, které také ovládají zhruba západ země. Vláda sídlící v Tobrúku se opírá o armádu, do jejíhož čela postavila generála Chalífu Haftara, který kdysi podporoval Kaddáfího, ale pak se podílel na boji proti němu. Vládní jednotky drží východ Libye, ale oblasti na jihu a těsně u hranic jsou v rukou místních milicí. Chaosu a bezvládí využili radikálové ze skupiny Islámský stát (IS) a začali v Libyi útočit na cizince. Bojovníci IS jsou v terénu od Benghází směrem na západ po Syrtu, tedy na území s velkými ropnými zásobami a terminály.

Podle dostupných zpráv IS napadl v minulých dnech ropná pole Mabrúk, Bahí, Dahra a Ghaní. Na rozdíl od Sýrie nebo Iráku, kde IS ropu využívá jako zdroj příjmů, v Libyi mu jde zřejmě spíš o zničení. „Zapálili ropu a pak shromáždili zaměstnance a dali jim lekci z islámu,“ popsal svědek útok v Ghaní. Jeden z útočníků prý řekl, že cílem jsou ropná zařízení, která jsou ve spoluvlastnictví západních firem.

K libyjské odnoži IS, která má na kontě mimo jiné brutální vraždu více než 20 egyptských koptů, se podle britského listu připojují lidé loajální Kaddáfímu a chtějí skupinu využít jako prostředek pomsty. Zaměřili se například na Misurátu, z níž pochází většina členů Libyjského úsvitu.

Libye je závislá na příjmech z ropy a plynu a je v zájmu jakékoli vlády tyto zdroje chránit. Když loni v srpnu po bojích v Tripolisu odjela legální vláda do Tobrúku, začaly milice uplatňovat své právo na surovinové zdroje. „Každý si chce uloupnout svůj díl koláče,“ tvrdí analytička Claudia Gazziniová.

Nejpruší boje se strhly o největší ropné terminály, k nimž patří Rás Lanúf a As-Sidr. Bojuje o ně brigáda Libyjského úsvitu a její velitel Avád Darvíš tvrdí, že cílem je zajistit terminálům svobodu a nedovolit, aby padly do rukou jakékoli skupiny.

Terminál As-Sidr má v rukou Ibráhím Džadran, bývalý velitel jednotek, které střežily ropné terminály a v nichž sloužilo 22.000 mužů. Lidé z Libyjského úsvitu ho označují za zloděje, ve východní Libyi je naopak považován za Robina Hooda.

Denní produkce As-Sidru a Rás Lanúfu bývala 500.000 barelů, dnes je nulová. Mimo provoz je také třetí největší ropné pole Šarara na jihozápadě Libye, schopné těžit 300.000 barelů denně. Tamní kohouty uzavřeli povstalci z horského města Zintán.

V roce 2012 tak příjem Libye z ropy klesl z někdejších 60 miliard dolarů na 15 miliard. Situaci komplikují zahraniční hráči, kteří podporují každý jinou skupinu. Vláda v Tobrúku má za sebou Egypt, Spojené arabské emiráty a Rusko, Libyjskému úsvitu pomáhají Katar a Turecko. Ministr Zaváí sází na mírové rozhovory, které se pod patronací OSN konají v Maroku, a chce, aby se na ně soustředili i ostatní. „Prosím, je třeba zůstat neutrální a podporovat všechny Libyjce. Libye představuje zadní vrátka Evropy a máme příležitost ji zachránit,“ řekl ministr.

Newsletter