„Kdybychom měli stroj času a přenesli se do roku 1989, seděli by tu čtyři malí kluci,“ uvedl diskusi mladých ekonomů a právníků na konferenci „25 let kapitalismu v České republice“ v roli moderátora Lukáš Kovanda, hlavní ekonom skupiny Roklen. „Rok 1989 sice zažili, ale mohou si ho pamatovat maximálně jako útržky z dětství. To jim umožní podívat se na transformaci s odstupem a zaujmout nezúčastněný postoj,“ dodává. Jaký je tedy pohled dnešních mladých ekonomů na uplynulých 25 let vývoje československé a české ekonomiky? Nabízíme Vám stručný souhrn.
Jan Wintr: KSČM právní cestou zrušit nelze
Ústavní právník hovořil o budování právního státu a vymahatelnosti práva. Porovnal úlohu soudů za minulého režimu a dnes, zmínil domovní prohlídky a odposlech, které byly za komunismu běžné a nebylo k nim potřeba žádné zvláštní povolení. „Dnes lze obojí provést jen se souhlasem soudu. Ten byl přitom před rokem 1989 téměř poslední institucí, která zajišťovala „spravedlnost“, místo soudů právo vymáhaly a vynucovaly politické instituce a komunistická strana sama,“ shrnuje. Od té doby se však dle něj mnohé změnilo a v Česku se nepoměrně zvýšila vymahatelnost práva. Jan Wintr uvádí jako příklad zlepšení situace exekuce, jejichž počet od roku 1989 extrémně narostl. Na dotaz z publika odpovídá, že „Komunistickou stranu rozpustit nelze, protože soudy nemají dostatek argumentů.“ Její existence je tak trochu na hraně ústavy, ale v současné době není právně proveditelné její zrušení.
Tomáš Munzi: Stát by neměl bránit efektivní alokaci zdrojů
Předseda Czech Enterprise Institute začal Schumpeterovou kreativní destrukcí, která spočívá v nahrazování neefektivních a nepotřebných institucí a firem jinými, které jsou efektivnější. Stát by tomuto procesu nikdy neměl bránit – dokonce, ani když firma bude propouštět zaměstnance. Nová nastupující (nebo expandující) firma vytvoří místa nová a (pokud tomu nebude stát bránit) dojde k efektivní alokaci zdrojů. Jako podmínky všeobecně nutné pro efektivní alokaci zdrojů uvádí: právní stát, tržní ekonomiku a cenový systém.
Transformaci jako takovou přirovnává k přechodu z feudálního uspořádání do demokratické společnosti. Považuje ji za úspěšnou a zdařilou. Kauzu bytů OKD označuje za dílčí fenomény, které sice nastaly, ale nebyly nijak časté. Kritizuje investiční pobídky, které zvýhodňují velké investory. Považuje je za nespravedlivé.
Jan Průša: Korupce je nedílnou součástí socialismu
Autor knihy Korupce – Ekonomie vs. mýty hned ze začátku definoval socialismus jako „instituciovanou korupci“. V socialistickém uspořádání probíhá pouze jednosměrná kontrola směrem dolů, a proto je korupce běžnou praxí, říká. Po transformaci se podle něj logicky snížila. Dnes je korupce ve velké míře medializována a jsou zavedená systémová opatření, která ji trestají (což za komunismu neexistovalo). Po transformaci nastala liberalizace cen a trh se mohl přizpůsobit poptávce po zboží.
„Kupónová privatizace byla geniální,“ míní Průša. Na dotaz z publika odpovídá: „Manažeři podniků měli informační náskok při privatizaci ohledně potenciálu jejich firem, proto někteří z nich zbohatli, ale nebylo to pravidlem.“ Tuzemský kapitálový trh Průša považuje za rozvinutý, ale ne pro širokou veřejnost.
Jan Skopeček: V kapitalismu už nežijeme
Politik a vysokoškolský pedagog si položil otázku, zda dnes, v roce 2014, po 25 letech od pádu komunismu, žijeme v kapitalistické společnosti. „V roce 1995 jsme měli poslední plusový rozpočet, dnes máme vysoké daně, regulace snad na všechny oblasti lidského života a já vidím, že směřujeme ke korporatistickému státu. O tržní ekonomice si můžeme nechat jen zdát,“ zhodnocuje Skopeček.
Vyzdvihává důležitost parlamentní demokracie, založené na volné soutěži politických stran a transformaci považuje za úspěšnou „Zažili jsme nejnižší hospodářský pokles po transformaci,“ upozornil. „Inflace po roce 1989 nezlikvidovala úspory obyvatel a měli jsme nezaměstnanost 3,4 %, o které se nám dnes ani nesní. Spolu se Slovinskem je ČR nejvyspělejší post-transformační ekonomikou,“ pronesl na konferenci Skopeček.
