Mnoho povyku pro nic? Brexit svádí pozornost od pravého problému

Jen pár hodin zbývá do hlasování o setrvání Spojeného království v Evropské unii. Hlavní vlna nervozity, jak se zdá pominula. Evropské i americké akcie rostou, dokonce i euro si připisuje zisky. To, že jsme (byli) svědky evidentního povyku pro nic pak, v realativním srovnání, naznačuje i tzv. index strachu.

Vix, index sledující 30denní implikovanou volatilitu opcí navázaných na index S&P500, vykazuje po boomu z minulého týdne evidentní uklidnění. Byť byl zmiňovaný „spike“ relativně velký oproti předešlému vývoji několika týdnů, historický pohled na vybrané výkyvy ukazuje, že nešlo o nic zas tak vážného.

Nejvyšších hodnot, více jak 60 bodů, bylo dosaženo v roce 2008, kdy vypukla poslední finanční krize. Poté následovala americká kauza „flash crash“, která index dostala až nad 30 bodů. Druhý největší boom sledovaného období byl registrován v době sražení ratingu amerického dluhu, kdy byly registrovány hodnoty nad 40 body. Ruská měnová krize a propad cen ropy byly o něco méně vášnivé, což narušila až náhlá devalvace čínské měny ze srpna 2015.

Ve srovnání se všemi těmito událostmi je nadcházející referendum o tzv. brexitu (zatím) „slabá káva“, která je nejvíce podpořena výsledky nejnovějších průzkumů vyznívajících pro setrvání země v evropském bloku.

Všechno zlé je k něčemu dobré?

Pravdou je, že kauza brexit odvrátila pozornost od „pravých“ ekonomických problémů. Alespoň tak k celé situaci přistupuje Albert Edwards, věčný pesimista předpovídající novu ekonomickou „dobu ledovou“ a stratég banky Societe Generale.

„Existuje argument, který poukazuje na to, že globální investoři se až příliš zaměřili na brexit. Vinou toho ale jejich pozornosti unikla jiná, ještě významnější makroekonomická událost,“ přepisuje Edwardsova slova server Business Insider. „Věřím, že Čína se vydala na pomalou cestu skryté devalvace vlastní měny, což je z hlediska světové ekonomiky důležitější fakt než samotný odchod Británie ze EU.“

Pravdou je, že renminbi, jak se čínská měna rovněž nazývá, byla letos oproti americkému dolaru poměrně stabilní. A právě to může být důvod, proč si investoři nevšimli náhlé změny. Od doby před srpnovou devalvací totiž čínský měnový koš již oslabil o více jak 10 %.

„Podle Wall Street Journal se jedná o úmyslnou změnu čínské politiky,“ píše Edwards. „Čína se tím snaží vyvézt svou deflaci a věřte mi, v zásobě má tohoto exportu opravdu dost. V době nové doby ledové jsou země nuceny devalvovat, aby se ubránily deflaci. Pokud tedy libra pod vahou odchodu z EU oslabí, bude to krok směrem k lepšímu. Britská ekonomika tak bude mít prostředek, jak se snadno vyhnout tolik nežádoucímu poklesu cen.“

„Na trhu se usadil medvěd, blíží se doba ledová“

Myšlenka doby ledové je založená na situaci, kdy se na poli ekonomických veličin s každým cyklem vytváří nižší maxima a ještě nižší minima, což vede k postupnému ochlazování. Hlavním spouštěčem doby ledové je podle Edwardse již zmiňovaná deflace. A právě před ní a před následným umrznutím je možné se chránit pouze tím, že země s předstihem odhalí ten pravý čas, kdy pomyslný alarm jasně hlásí „pozor, další krize“. Rychlá akce, například v podobě oslabení měny, tak dokáže nástup ekonomických útrap minimálně oddálit.

Newsletter