Celkem 12 procent populace nazýváme mobilními závisláky. To jsou lidé, kteří odloží telefon, jen pokud spí. Před spaním ale třeba takový Facebook používají i senioři. Vyplývá to z výzkumu Boomlabu, nástroje na analýzu dat, jehož výsledky v rozhovoru pro Roklen24 představila expertka na tvorbu obsahu Michaela Raková z agentury Boomerang.
K čemu slouží váš nástroj Boomlab a jak vlastně vznikl?
Naše agentura vytváří média pro klienty, což jsou velké korporace v B2B i B2C. Právě proto jsme potřebovali nějaký nástroj nebo spíše informace o tom, kde se pohybuje cílová skupina našich klientů, protože jim následně navrhujeme systém médií. Jestli mají jít spíše do tištěných médií, do audiovizuálních, do online nebo na sociální sítě.
Ta data jsme neměli, protože jsme potřebovali i informace ohledně obsahu. Jaké formáty a jaké žánry sledují i během dne. Udělali jsme si tedy vlastní průzkum. Spolupracovali jsme s agenturou Data Collect a vytvořili reprezentativní sociologický výzkum na vzorku 1000 respondentů, kterých jsme se zeptali na 80 otázek. Z toho nám vznikl velký soubor dat.
Protože nejsme dataři, ale navrhujeme obsahové strategie, tak jsme potřebovali nějaký nástroj, kterým dokážeme data zobrazit jednoduše, abychom nemuseli trávit spoustu hodin hledáním drobné informace. Využili jsme nástroje, který nám ta data zobrazuje, a ten jsme schopni poskytovat i našim klientům. To je Boomlab. Po pár měsících, co jsme tohle spustili, tak máme tu zkušenost, že firmy nemají zájem o další objemná data, ale chtějí interpretaci, takže systém Boomlab používáme hlavně interně.
Zjistili jste z Boomlabu i velice zajímavá čísla o telefonech a médiích. Jaké vidíte trendy ve využívání mobilních telefonů?
Celkem 12 procent populace nazýváme dle průzkumu jako „mobilní závisláci“.
Jak jste si je definovali?
Ta odpověď v průzkumu zněla zhruba jako „mobilní telefon je můj nepostradatelný společník a odkládám ho prakticky jen na noc“.
Jak je to u nás se staršími věkovými skupinami? Také hojně používají smartphony a sociální sítě?
Ptali jsme se například ve výzkumu seniorů, kdy tráví nejvíce času na Facebooku. V kategorii 65+ je to každý čtvrtý člověk po probuzení, ale spíš ne na mobilu. Před spaním je to pak 36 procent z nich. Tyto dva časové úseky jsou pro ně vrcholy dne.
Jak je na tom mladší generace?
Ta to má více rozložené. Ti jsou na Facebooku prakticky pořád, ale senioři zejména ráno a před spaním. Nám se u seniorů osvědčilo cílit na ně prostřednictvím sociálních sítí a v online. Máme projekt, kde jsou senioři sice menšina, která sleduje skupiny na Facebooku, ale je to ta nejaktivnější skupina. Nejvíce se zapojují a opravdu komunikují s tou stránkou.
Jak jsou na tom s komunikátory?
Z našeho výzkumu jsme zjistili, že nejčastější aktivita na sociálních sítích je právě komunikace. Messenger je nejvyužívanější funkce, ale to platí pro všechny věkové skupiny. Když děláme nějaký online magazín, tak jim dáváme pod článkem možnost nejen to sdílet na zdi, protože to už dělá málokdo, ale dáváme jim tam tlačítka „poslat Messengerem“ nebo WhatsAppem. Tam se ale dostáváme do roviny dark social, kde to potom už nedokážeme sledovat. Když to někdo sdílí na zdi, tak se to započítává do statistik a můžeme sledovat, kdo to přesdílel. V současné době už je to půl na půl. Tedy polovina to sdílí veřejně a polovina si to posílá mezi sebou.
Když se dostaneme k médiím, kterými se váš průzkum také zabýval, tak jaký žánr mají Češi nejraději?
Jak v tisku tak v online vyšel jako nejoblíbenější žánr krátká zpráva. To navazuje i na ten trend, že lidé potřebují informace rychle. Také se to ale mění během denní doby a podle skupin. Hraje velkou roli, jestli uvažujeme muže nebo ženy.
Co se týče knih, tak jde podle věku vidět, že mladší preferují fantasy, zatímco u lidí věku 65+, tak u nich je to spíše okrajový žánr. Ty spíš zajímají detektivky, thrillery nebo historické romány. Je to pro nás hodně zajímavá informace. Škoda IT udělala náborovou kampaň na IT pracovníky, což je v náboru velmi těžká skupina pro oslovení. Vytvořili pro ně společně s několika předními autory žánru sci-fi a fantasy několik románů na pokračování, které se odehrávají v prostředí Škodovky. Zkombinovali to s tím, že mají mladí zájem o tento žánr. Současně to vytvořili jako seriál, což je také hodně důležitý motiv. Publikovali jednu kapitolu týdně a dali jim chatbota, se kterým můžou komunikovat, takže i takhle se to dá využít.
Zmínila jste i rozdíl mezi muži a ženami. Je tam významnější rozdíl v konzumování médií?
Co se týče formátu, tak tam jsou to rozhovory. Každá druhá žena má ráda rozhovory. Z mužů je to jen každý třetí. Muži nejvíce čtou sportovní výsledky a ekonomické informace. Pro ženy je naopak sport druhý nejméně oblíbený žánr po komiksech, ty jsou pro ně úplně na dně. Co je možná překvapivé, je to, že starší více zajímají informace o známých osobnostech bulvárního typu. Obecně mají ale Češi rádi krátké zprávy, reportáže a zábavný obsah.
Jaký typ médií lidé používají?
Připravili jsme si vzorek typického muže a typické ženy, tedy jak během dne fungují. Ráno to mají obě skupiny dost podobné, a to je rádio. Je to ale z 80 procent hudba. U sociálních sítí ženy více používají Instagram a muži více Facebook. Po cestě do práce používají samozřejmě rádio a u žen jsou to ještě knihy.
A co během pracovní doby?
To nás dost překvapilo. Vyšlo nám, že jsou to nejčastěji povolání ve službách, tedy gastronomie, hotelnictví ale také zdravotnictví. Pro muže je v práci nejzajímavější médium YouTube s 31 procenty a u žen je to Facebook a rádio. Ne každý dělá v práci něco aktivně.
Před spaním je to pak televize. Tam se to liší žánrově. U mužů akční filmy a u žen komedie. U knih jsou to u mužů detektivky a u žen jsou to romantické žánry.
Vidíte nějakou změnu trendů u sledování televize?
Trend je ten, že se za posledních 10 let u nás zvýšila sledovanost televize o 15 minut denně, takže jsme se dostali zhruba na čtyři hodiny. My jsme ale v našem průzkumu zjišťovali, co lidi dělají zároveň, když se dívají na televizi. Trend je ten, že pozornost klesá. Většina lidí, která se kouká na televizi, odpovídala, že u toho zároveň s někým komunikuje přes messengery, surfují po internetu nebo si i čtou tisk. A to jak u klasické televize, tak i u internetové televize, tam je ta pozornost ještě nižší.
Liší se nějak konzumace médií z pohledu toho, jestli je médium zdarma?
Tam jsme se ve výzkumu ptali především na tisk. Důvod je i ten, že to, co děláme, jsou média, která vycházejí zdarma. My jsme se v rámci výzkumu ptali na to, kde lidé získávají noviny a časopisy. Jestli si je kupují nebo dostávají od známých nebo jestli si je berou zdarma na distribučních místech.
Mají tato média Češi v oblibě?
Vyšlo nám, že třetina lidí, co čte noviny nebo časopisy, sahá právě po tisku zdarma. U novin je to každý třetí a u časopisů je to každý šestý. Není to úplně zanedbatelné procento lidí. Firemní periodika nejsou ve sledovaných statistikách, kde je ověřovaný náklad a čtenost médií. Řada vydavatelů médií zdarma se chlubí čísly, ale oni mají takový náklad, kolik si jich vytisknou. Prostě se to rozdá, ale to není to kritérium. Abychom tohle dokázali změřit, tak to jde do kvalitativního testování, například focus group s klienty. To se v našem případě dělá zhruba jednou za půl roku, aby se ověřilo, že to klienti vůbec znají. Zpětná vazba je pro našeho klienta důležitá, ale u toho tisku je velmi složitá.
Existují nějaké tendence, že by firmy chtěly do tisku investovat méně?
Nabízelo by se to, ale nezaznamenali jsme to. Každý rok vznikají další a další tištěná média, ale jde to ruku v ruce s onlinem. Většinou, když děláme nějaký nový projekt, tak je to tisk a online dohromady. Jednak se využije ten content, který vznikne, akorát v jiném komunikačním kanále. Nemusí se produkovat zvlášť, jen se upraví pro to, aby byl vhodný pro čtení v onlinu. Klienti většinou berou tisk jako exkluzivnější. Když vypadá hezky a je na dobrém papíře, tak je to nějaká forma péče o zákazníky, obzvláště v B2B sektoru.
