Moderní ekonomie v ČR slaví 25 let

Přesně před čtvrtstoletím se začala epocha moderní ekonomie v českých zemích. Co se stalo? Tuzemští ekonomové se jali překládat učebnici prostě nazvanou Economics. Prostý název knihy zdaleka nevystihuje její význam, který je zcela ojedinělý. Učební text z pera Paula Samuelsona, laureáta Nobelovy ceny za ekonomii z roku 1970, a později i Williama Nordhause, Samuelsonova kolegy, se stal jakýmsi kánonem ekonomie celé druhé poloviny dvacátého století.

Nebylo to jen tak. Čeští ekonomové, kteří na překladu pracovali, museli zapojit hodně invence. „V roce 1990 ještě neexistovala žádná česká terminologie,“ vzpomíná jeden z nich, Michal Mejstřík, profesor ekonomie na Univerzitě Karlově a člen někdejší Národní ekonomické rady vlády. „Museli jsme ji s Oldou Dědkem vytvářet,“ jmenuje dalšího průkopnického překladatele, svého kolegu z Institutu ekonomických studií UK.

Je opravdu až neuvěřitelné, že po celé dvacáté století si ekonomická obec vystačila pouze se dvěma základními, mainstreamovými učebnicemi. V první půli to ještě byla kniha Principles of Economics, kterou na sklonku 19. století sepsal Alfred Marshall. No, a zhruba v druhé půli století pak knihovny škol a univerzit opanoval právě Samuelsonův (a Nordhausův) opus.

Economics, nejúspěšnější ekonomická učebnice všech dob, se od roku 1948 dočkala devatenácti vydání (nejnovější je z roku 2009), prodalo se jí přes čtyři milióny kopií, vyšla ve více než čtyřiceti jazycích.

Václav Klaus, tehdejší ministr financí ČSFR, si v předmluvě k jejímu prvnímu českému vydání, Ekonomii, v roce 1991 zavěštil, že další vydání už nejspíše budou pocházet z pera Nordhausova, a nikoli tehdy téměř osmdesátiletého Samuelsona. Ačkoli je jako klíčový autor dodnes uváděn Samuelson (jde rovněž o skvělou marketingovou značku), novější vydání měl na svědomí především právě profesor Nordhaus z Yaleovy univerzity.

Klaus je ale jedním z mála lidí, kteří měli v rukou už „nulté“ české vydání Ekonomie. Překlad z šedesátých let, napsaný Luďkem Urbanem a Ritou Budínovou (později Klímovou; matka exministra informatiky Vladimíra Mlynáře), koloval jako interní publikace v Ekonomickém ústavu Československé akademie věd, kde Klaus tehdy působil. „Předpokládané knižní vydání zhatil 21. srpen 1968,“ vzpomíná v textu o Šikových reformách [str. 428] pamětník tehdejšího dění, ekonom a novinář Zdislav Šulc. „Učebnice tak na více než dvacet let zůstala pouze v podobě ústavní publikace.“

Českých peripetií kolem Samuelsonovy učebnice ale bylo víc. Když Klímová – po roce 1989 československá velvyslankyně v USA – na prvotním překladu pracovala, žádala Samuelsona, aby nebyl tak příkrý k sovětské ekonomice, že pak bude snazší prosadit české knižní vydání. „Samuelson to odmítl, nechtěl měnit obsah knihy z politických důvodů,“ řekl mi Oldřich Kýn, emeritní profesor ekonomie Bostonské univerzity (sousedí přes řeku se Massachusettským technologickým institutem, kde Samuelson působil až do své smrti v roce 2009).

Kýna, který do Ameriky emigroval po roce 1968, jsem v Bostonu navštívil v létě roku 2009, stejně jako Samuelsona. V našem rozhovoru Samuelson mimochodem na Klímovou (zemřela v roce 1993) vzpomínal v nejlepším: „Mluvila perfektně anglicky, brooklynským přízvukem.“ Během války totiž jako děvče žila s rodiči v New Yorku. 

Další peripetie přišla po sametové revoluci. Do Bostonu zavítal zmíněný Mejstřík, je tomu právě oněch 25 let. „Myslím, že jsem ho tehdy u nás ubytoval,“ vzpomínal Kýn. Mejstřík, který na překladu zrovna pracoval, žádal Samuelsona, aby pro změnu vypustil zmínky, které byly k sovětské ekonomice příliš shovívavé, že to takto bude v porevolučním Československu znít směšně. „Samuelson zase odmítl, zásadně odmítal měnit obsah knihy z politických důvodů,“ usmíval se Kýn. ¨

Tentokrát už český překlad knižně vyšel.  A započala éra moderní ekonomie v českých zemích.

 

 

Newsletter