Mora (ČNB): Prostor tu je, dalšího zvyšování sazeb bych se nebál

Pokud by přetrvávaly současné podmínky výkonnosti české ekonomiky a zásadně se nezmění ty zahraniční, prostor pro další zvýšení sazeb ještě do konce roku by mohl být, řekl v rozhovoru pro Roklen24 člen bankovní rady České národní banky Marek Mora. Proč podle něj působí, především zahraniční, korunoví investoři jako „vestavěný stabilizátor“? A proč bychom se skokového oslabení kurzu koruny mohli bát třeba již v září?

Z ekonomiky v posledních dnech přicházejí ještě lepší čísla, než se čekalo (předběžný odhad meziroční růstu HDP za 2. čtvrtletí letošního roku dosáhl 4,5 %, přestože trh očekával „jen“ 3 %). Může se zdát, že by česká ekonomika další zpřísnění měnových podmínek snesla. Do jaké míry je pro Vás v současné situaci omezující politika Evropské centrální banky (ECB)? Jinými slovy, jak velký úrokový diferenciál si podle svých odhadů může dovolit ČNB „otevřít“? 

Jak velký úrokový diferenciál si ČNB „může dovolit otevřít“, na to vám konkrétně neodpovím. Politika ECB jistým omezujícím faktorem je, ale jenom do jisté míry. Řekl bych, že platí zejména dva důvody. Ten první důvod je přesně to, na co vy narážíte, tedy že se zdá, že teorie úrokové parity tak zcela nefunguje. Neboli zvýšení úrokového diferenciálu se nepřenáší automaticky do posilování kurzu „jedna ku jedné.“ Takže osobně bych se toho tak moc nebál. Jaké toho jsou příčiny, k tomu existuje řada různých argumentů, které tady asi nemáme čas diskutovat.

Druhá věc, která platí, je, že naší předešlou měnovou politikou, to znamená kurzovým závazkem, došlo k tomu, že tady dnes máme velmi silné korunové pozice mimo jiné zejména ze strany zahraničních investorů. Toto působí jako jakýsi „vestavěný stabilizátor“, který brání posilování koruny. Ve chvíli, kdy koruna posílí, by mělo docházet k „vybírání zisků“ ze strany těchto investorů a to korunu okamžitě zase oslabí. Myslím, že jsme to docela pěkně viděli i na vývoji kurzu po našem prvním zvýšení sazeb teď na začátku srpna.

Takže já bych se dalšího zvyšování sazeb dramaticky nebál. Ale samozřejmě by to za současných podmínek znamenalo tento úrokový diferenciál ještě zvýšit. Pokud by přetrvávaly současné podmínky výkonnosti české ekonomiky a zásadně se nezmění zahraniční podmínky, tak se osobně domnívám, že by prostor pro další zvýšení sazeb ještě do konce roku mohl být. Samozřejmě ve chvíli, kdy by ECB naznačila, že začne také dělat nějaké kroky k návratu k normálu ve své měnové politice, neboli k ukončení současného extrémně uvolněného režimu, tak by nám to pomohlo samozřejmě o to více. O to rychleji bychom se odpoutali od našich stále ještě velmi nízkých úrokových sazeb.

 

ČNB v současnosti nezveřejňuje svoje predikce kurzu koruny. Řada analytiků předpovídala po exitu z kurzového závazku vyšší volatilitu měnového trhu.  Překvapuje Vás „klid na koruně“? S jakými scénáři ČNB pracuje v souvislosti s takzvanou „překoupeností“ koruny?

Samozřejmě máme náš odhad rovnovážného vývoje kurzu koruny. A v inflační zprávě explicitně píšeme, že nezohledňuje aspekt chybějící protistrany koruny. Zatím to nezveřejňujeme, protože si myslíme, že jsme stále relativně v citlivém období. Ale zvažujeme, že bychom se vrátili k situaci, která tady byla předtím.

A klid na koruně?

Abych byl upřímný, docela nás to překvapilo. Nikdy jsme nečekali velké drama, na rozdíl od téměř všech analytiků.  Ale že to bude až takový klid, to asi nečekal nikdo. V tomto smyslu jsme extrémně spokojení.  Dokonce jsme se i setkali s pozitivními reakcemi našich zahraničních kolegů, když jsme se účastnili různých mezinárodních jednání. Ten celkový klid asi souvisel i s naší velmi otevřenou komunikací. Při ukončení kurzového závazku existoval trade-off. Na jednu stranu, když konec závazku otevřeně komunikujete, tak na to připravujete reálnou ekonomiku, všechny hráče na trhu.

Ale samozřejmě na druhou trochu otevíráte dveře finančním investorům či chcete-li „spekulantům“. Takže ano, vznikly velké pozice v korunách, ohromným způsobem nám narostly devizové rezervy. Možná je to právě to, co nám nyní působí jako „vestavěný stabilizátor“, který nám brání kolísání koruny. Nemůžeme vyloučit, že jednou se tito investoři „skokově“ rozhodnou, že korunu opustí. A možná tento moment přijde třeba teď v září, kdy vyprší splatnost velkého objemu státních pokladničních poukázek. Je to ovšem čirá spekulace, doposud jsme od 6. dubna takových možných milníků, kdy se něco takového teoreticky mohlo stát, měli několik. A nikdy se nic nestalo. Jestli se něco stane teď v září, nevíme. Do hlav finančním investorům nevidíme. Ty takzvané horké peníze možná už nejsou tolik horké a pomalu vychládají. Jinými slovy, prodlužuje se investiční horizont. Z krátkých pozic jsou delší, anebo se krátkým pozicím daří najít někoho, kdo má delší horizont. Silný odchod z koruny, který by vedl k výraznějším zakolísáním kurzu, nevidíme. To se zatím nedělo, ale vzhledem k objemům se to samozřejmě může stát. A to také říkáme nahlas, že toto je jedna z klíčových nejistot naší prognózy.

Platí stále, že by ČNB byla při vyšších výkyvech ochotna zasáhnout a korunu „usměrnit“?

Obecně ano. Ale zároveň jsme říkali, že jsme velmi tolerantní. Nejdřív bychom nechali trh trochu „vycukat“. Ať se na trhu něco děje. Asi bychom na trh neskákali hned na začátku. Na případné extrémy jsme samozřejmě připraveni. Čím delší je doba od (ukončení režimu kurzového závazku) 6. dubna, tím méně pravděpodobné se mi zdá, že by došlo k dalšímu výraznému zakolísání. Ale uvidíme, vyloučit nelze nic.

Newsletter