Se 438 restauracemi je řetězec McDonald‘s pravděpodobně nejviditelnější tváří amerického kapitalismu v Rusku. Přestože všechny ingredience využívané pro výrobu amerických pochutin jsou získávány z místních zdrojů, sankce se nevyhnuly ani tomuto americkému fastfoodovému řetezci.
Ruský úřad na ochranu spotřebitelů nařídil uzavření čtyř moskevských poboček fastfoodového řetězce, včetně stěžejní pobočky na Puškinově náměstí. Toto rozhodnutí bylo vydáno na základě údajného porušení hygienických předpisů. Kontrolní agentura při objednání této uzávěrky sice boj prezidenta Putina se sankcemi uvalenými USA a Evropskou unií nezmínila, ale nebylo by to poprvé, kdy ruské úřady v rámci politických sporů použily ochranu spotřebitele jako záminku. Jako například při uzavření výrobny cukroví, jejímž vlastníkem byl ukrajinský prezident Petro Porošenko. McDonald‘s uvedl, že přezkoumává prohlášení tohoto regulačního orgánu a bude se snažit obnovit provoz co nejdříve.
Do té doby je jasné, že Evropská unie jakožto největší ruský obchodní partner pocítí skutečnou bolest ze sankčního vyúčtování. Od polských pěstitelů jablek až po holandské výrobce sýrů, vývozci potravin v Evropské unii by mohli přijít o 6,7 bilionu eur kvůli Putinově zákazu. Částka, která zahrnuje ztráty společností zásobujících zemědělské výrobce, o mnoho přesahuje 167 milionů dolarů na vyrovnání ruského zákazu, které na pomoc pěstitelům ovoce a zeleniny nabídla Evropská unie.
Analytici také předpovídají, že zákaz by mohl vést ke ztrátě 130.000 pracovních míst v celém 28členném bloku v čele s Polskem a jeho ztrátou 23.000 pracovních míst. Pro srovnání, např. USA předpokládá ztrátu pouze 12.000 míst a odhaduje 1,7 miliardy v ušlých tržbách. Výrobci v VSA tak sankce, jež jsou Ruskou odvetou, nepociťují.
Prozatímní dopad na Evropany
V Polsku, které doposud dováželo do Ruska polovinu své sklizně jablek, jsou občané v kampani novin Puls Biznesu vyzýváni, aby se „postavili Putinovi, jedli jablka a pili Cider.“ To vše pro podporu domácí spotřeby ovoce. Nizozemsko, které až donedávna dodávalo do Ruska více mléčných výrobků než kterákoli jiná země, se zákaz snaží přečkat pomocí sušení mléka. V případě dlouhodobého trvání konfliktu může země ztratit podíl na trhu a převezme ho Švýcarsko, které se k uvaleným sankcím na Rusko nepřipojilo.
Pobaltské národy – Litva, Lotyšsko a Estonsko, patří mezi nejvíce zasažené země. Ty směrem na ruský trh realizují mezi 24 až 30 procenty objemu svého agrárního exportu. Litva a Estonsko již oznámily, že ruští pohraničníci vrací zpět zásilky masa a mléčných výrobků. Lotyšská vláda zase uvedla, že čtyři společnosti postižené sankcemi žádají o odložení odvodu daňových plateb.
Sankce se ovšem netýkají pouze potravin. Německo včera oznámilo, že vývoz do Ruska se v prvním pololetí letošního roku propadl o 15,5 procenta. Což se počítá ještě před uložením sankcí 7. sprna. Ruská poptávka po klíčových produktech německého exportu, jako jsou stroje, auta a autodíly, prudce klesla.
A zatímco Evropa dosud neutrpěla narušení dodávek ruského plynu, riziko možného vypnutí žene ceny prudce vzhůru. To je však něco, co si Evropská unie v době nejpomalejšího růstu svých největších ekonomik nemůže dovolit.
Dále také zůstává viset ve vzduchu varování Ukrajiny, která pohrozila zamezením dodávkám plynu směrem na západ přes své území. Podle analytiků ze Société Générale můžeme v průběhu příštího čtvrtletí očekávat nárůst cen zemního plynu v celé Evropské unii o 11 procent.
