Dolar globálně oslabuje, což podporuje zejména procyklické měny. Slabé zelené bankovky působí na silnější euro. To přeneseně ovlivnilo měny regionu střední a východní Evropy. Koruna zpevnila k 27,10 za euro, poté však ranní zisky odevzdala.

Motory africké ekonomiky aneb trnitá cesta k růstu

Afrika je kontinent silně oplývající zásobou komodit a surových materiálů. Je však právě to oblastí, ze které mohou země dlouhodobě profitovat? Nebylo by lepší se zaměřit na mnohem širší diverzifikaci, prostřednictvím které by země získaly mnohem větší potenciál nastartování budoucího růstu?

Přesně tyto otázky si během zasedání Světového ekonomického fóra v jihoafrickém Cape Town položil Antony Jenkins, výkonný ředitel londýnské banky Barclays. Dle jeho názoru by se africké společnosti měly ve snaze o větší mezinárodní expanzi dívat více dopředu a zaměřit se na nové motory růstu, které by nastartovaly celou ekonomiku černého kontinentu.

„Je lákavé hledat paralely v jiných koutech světa a sledovat, jak jejich růst nabírá na obrátkách. Já však tohle silně nedoporučuji. Nejde o nic jiného, než o pohled do zpětného zrcátka. My však potřebujeme vidět budoucnost,“ řekl během svého proslovu Jenkins. „Jaká aktiva africký kontinent potřebuje? Jedním z nich jsou technologie, jež mají sílu vytvořit tolik pracovních míst, o kterých se nám ani nesnilo. Právě technologie totiž dokážou ve spojení s dovednostmi a infrastrukturou vytvořit solidní základy konkurenčních výhod,“ přepisuje slova bankéře server CNBC.

Tento názor potvrzuje i Nhlanhla Nene, ministr financí Jihoafrické republiky. Ten výslovně řekl, že předešlá zkušenost spoléhání se výhradně na komodity se ukázala jako neudržitelná.

„Přehnaný spoleh na minerální suroviny jakožto zdroje dlouhodobých příjmů není ta správná cesta, kterou bychom se měli ubírat. Jakmile ceny komodit padají, řítí se s nimi i příjmy ekonomiky. Proto je potřeba, abychom našli novou oblast, která by takové výkyvy neumožňovala,“ vysvětlil ministr Nene.

Úspěchy rozvojových trhů

Dle Jenkinse spočívá v úspěchu světových rozvojových trhů, jako je například Indie, jejich schopnost otevřít brány digitálního světa, stejně jako ve zlepšení v oblasti kvalifikovanosti zaměstnanců. „Jakmile africké národy poskytnou potřebné dovednosti, podniky na oplátku vytvoří nová pracovní místa,“ řekl výkonný ředitel Barclays.

Bankéř pak výslovně jmenuje pobaltské státy a země střední a východní Evropy jakožto příklady toho, jak rozvojové trhy dokázaly do svého chodu začlenit fungování těch nejmodernějších technologií. „Představa toho, že digitalizujeme naprosto celý africký kontinent, je v současnosti ta nejsilnější zbraň, kterou v rukou máme,“ zaznělo od Jenkinse odhodlaně.

Stejně jako na podporu znalostí a dovedností pracovníků, by se země měly zaměřit i na financování technologické infrastruktury. V tomto směru bankéř opět používá za příklad Indii, kde byla zavedena 4G mobilní komunikace do většiny venkovských regionů.

V Africe jsou nejpoužívanější mobilní telefony. I tak je jejich technologie příliš jednoduchá, aby dokázala předčit všechny výhody internetu. „[Mobily] neusnadňují dovážku, neusnadňují vytváření mikropodniků, nijak zvlášť nevzdělávají, neřeší zdravotní problémy a ani nijak výrazně nepřispívají k rozvoji zemědělských oblastí. Co už však víme je, že všechny tyto věci jsou možné, a to klidně i díky jedné malé společnosti v zemi či jejím kolegům po celém světě.“

Afrika 21. století: nová „země příležitostí“?

Newsletter