Evropa sestavuje třetí záchranný plán pro zadlužené Řecko, k čemuž dali v pátek klíčový souhlas němečtí poslanci, zatímco než bude hotový, pošlou se Řekům nějaké peníze na splátky, které už nepočkají. Konkrétně dnes by měly Atény získat překlenovací úvěr zhruba 7 miliard eur. V jedné zásadní věci ale není jasno. Odpis (části) dluhu – ano, nebo ne? Nebo úleva dluhu jinou formou?
Zatímco Němci v čele s Angelou Merkelovou přímé umazání jakékoli dlužné částky stále odmítají, šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagarde jistojistě prohlásila, že bez odpisu dluhu to zkrátka nepůjde. Tyto dvě strany se přitom neshodnou ani na tom, jestli odpis dlužné částky jako takový evropská legislativa vůbec připouští. Na čem se naopak shodnou, je myšlenka že restrukturalizaci dluhu Helénské republiky je možné nastolit alternativní cestou, například cestou výrazného prodloužení splatnosti či snížení úroků. Již všudypřítomnou obavu z toho, že jihoevropská země ve skutečnosti své nakumulované dluhy nebude schopna splatit vůbec (a možná to tamní politická garnitura ani nemá v úmyslu), se přitom kdokoli s vyšších politických kruhů bojí vyslovit nahlas.
Poněkud pragmatičtější vhled do situace vnesl Ashoka Mody, někdejší člen evropského vedení Mezinárodního měnového fondu. Pokud to MMF s úlevou řeckého dluhu myslí skutečně vážně, pak by to měl dokázat a bez dalších okolků smazat svou pohledávku vůči Aténám, míní Mody. Kritizuje přitom dosavadní přístup fondu à la „odpis dluhu ano, ale ať to zaplatí někdo jiný“.
Co vlastně zatím MMF (ne)slíbil? Že je připraven se na pomoci Řecku podílet, bude-li program takzvaně kompletní, tedy stát na dvou nohou. Za prvé, žádá hlubokou reformu řecké ekonomiky, která zajistí udržitelnost rozpočtu. Takzvaně do druhé nohy, je zásadní restrukturalizace dluhu a zmírnění zátěže, což už ovšem zcela závisí na libovůli a konečně skutku věřitelů. Mody (a možná mnozí další) prý nerozumí tomu, proč sám MMF tedy odpis dluhu nenabídl, ačkoli k němu nabádá. Diskuze o podmínkách další pomocné ruky, která by Řecku měla podat celkem až 86 miliard euro, začíná a otázka odpisu dluhu nastoluje těžké rozhodnutí. Především zřejmě pro Berlín, který cítí, že takový krok by byl určitým precedentem pro další členy měnové unie.
MMF je v roli hlavního věřitele Řecka, do níž ho dostaly dosud poskytnuté dva záchranné balíky Aténám v celkovém objemu 240 miliard eur. Řecko již propáslo dvě splátky fondu ve výši 2 mld. eur a dohoda je taková, že splátkový kalendář začne být opět dodržován, jakmile se finalizuje třetí balík pomoci. Do té doby má platební závazky země uspokojit překlenovací úvěr, přičemž více než polovinu dnes poslané částky Atény obratem vrátí ECB.
Zatímco řecké banky po třech týdnech otevřely a autority domlouvají plán záchrany, Řecko není venku z nebezpečí. Atény jsou v roli traumatizovaného pacienta a Evropa žádá další reformy a otálí s tím, zemi ve věci dluhu ulevit, kritizuje Mody. „Cesta, jíž se vydaly MMF, ECB i Němci, vede někam, kde mohou všichni prohrát,“ dodává. Otázkou je – může vůbec z řecké krize vyjít někdo jako vítěz?
Merkelová se dál staví proti odpisu řeckého dluhu. Možnosti?
