Myslíte, že musíte čekat v bance? Omyl!

Celkem 34 miliard dolarů. Tolik bylo v roce 2015 zafinancováno na crowdfundingových platformách po celém světě a od té doby toto číslo roste. V kampani na nejznámější platformě Kickstarter jeden projekt získal přes 20 milionů dolarů od 78 tisíc podporovatelů z celého světa.

Přesvědčil jsem Vás o tom, že se na trhu crowdfundingu něco děje a stojí za to ho sledovat?

Fondy rizikového kapitálu průměrně celosvětově ročně zainvestují 30 miliard dolarů, tedy méně, než kolik bylo v posledních letech zafinancováno crowdfundingem.

Teď už ano?

Vznik a růst crowdfundingu

Trh crowdfundingu, alternativního způsobu financování, při kterém velké množství podporovatelů z řad široké veřejnosti po malých částkách prostřednictvím online platforem financuje vybrané záměry, začal dramaticky růst po poslední finanční krizi. Banky utáhly kohoutky a pro spoustu projektů bylo najednou mnohem těžší získat financování, nemluvě o tom, že obliba bank byla na bodu mrazu.

Logické vyústění téhle situace bylo pomocí online platforem banky obejít a projektům nabídnout možnost získat prostřednictvím kampaní prostředky od obyčejných lidí. S nástupem technologií do světa financí a tím, že nové generace uživatelů čím dál tím méně baví čekat v kamenných bankovních pobočkách, se dá očekávat, že objem tohoto trhu poroste fenomenálně dál – Světová banka odhaduje, že v roce 2020 až na 90 miliard dolarů.

Není to jen o darování…….

Obecné povědomí o crowdfundingu je takové, že „crowdfundovat“ znamená prostředky darovat a výměnou za podporu kampaně získat maximálně tak produkt projektu, který člověk podpoří. Není to tak.

Existují čtyři základní druhy crowdfundingu – darovací, odměnový, půjčkový (kterému zde pro zjednodušení můžeme říkat také peer-to-peer lending) a investice do podílu ve společnostech. Z daru má člověk dobrý pocit a na odměně nejčastěji dostane s předstihem produkt, jehož realizaci pomůže podpořit, nejedná se ale o finanční investice.

Jiná káva jsou půjčky a investice do podílu ve společnostech a jsou to právě půjčky, které jsou z celého trhu zdaleka největší. Zhruba tři čtvrtiny z oněch 34 miliard dolarů byly financovány právě půjčkou. Díky crowdfundingu můžete investovat již od velmi malých částek do dluhových instrumentů a máte nárok na výplatu úroků, splátku jistiny, a na investiční pobídky, které s kampaní souvisí. Investice do podílu je obecně rizikovější, nabízí však vyšší „upside“ – investor z crowdfundingového davu se může svést na úspěšném exitu firmy, do které investoval, jako tomu poprvé bylo u projektu E-Car Club přes platformu Crowdcube.

Riziko investice se rozloží mezi velké množství investorů a investujete od malých částek pohodlně online do Vámi vybraného projektu, s jehož zakladateli se před investicí často můžete klidně setkat. Jak tohle zní oproti anonymním fondům v bankách, kde často ani přesně nevíte, jak bude s Vašimi penězi naloženo?

……. a není to jen pro startupy!

Startupy se do kampaní pouští, aby kromě peněz získaly zákazníky, validaci produktu trhem a často ušetření času vyjednáváním s fondy rizikového kapitálu.

Marketingový efekt kampaní je něco, co na nich čím dál tím více láká i společnosti s delší historií, nejen startupy. A je to právě financování firem s delší historií na crowdfundingových platformách, které časem musí začít zajímat banky. Když si totiž půjčíte peníze v bance, kromě bankéře za přepážkou se o Vás moc potenciálních zákazníků opravdu nedozví.

Těžký život bank

Peněz je na trhu hodně, úrokové sazby jsou na nule a lidé mají chuť investovat, třeba i menší částky. Akorát moc nemají do čeho.

„Nabídneme Vám vyšší úrok na spořicím účtu“, říká jedna banka. „Snížíme poplatky na vedení běžného účtu “, říká ta druhá a obě jsou nervózní hlavně z toho, že v prostředí nízkých úrokových sazeb nemají investiční produkty, které by nabídly svým klientům. Těm vadí to, že jim prostředky jen tak leží na účtu a tak mezitím hledají alternativní formy investování a registrují se na crowdfundingových platformách.

Jak se tomu banky postaví

Trhu crowdfundingu se daří, je ale pořád v počátcích. Zatím je brzy na to, aby se do něj banky systematičtěji pustily. Jakmile se bude realizovat více úspěšných exitů crowdfundovaných firem a firmy budou splácet dluhopisy, jak mají, bude to znamenat další validaci tohoto trhu a tlak na banky, aby s platformami začaly spolupracovat, bude stoupat.

Několik modelů spolupráce již vzniklo. Například ve Velké Británii se domluvila banka Santander na spolupráci s platformou Funding Circle. Podstata spolupráce byla doporučování společností, které v bance kvůli přísným kritériím nedosáhly na úvěrové financování na platformu tak, aby financování získaly tam. Výměnou měla platforma promovat ostatní bankovní služby, které Santander nabízí. V České republice byla příkladem iniciativy platforma Odstartováno.cz, do které se pustila Raiffeisenbank. Tenhle příklad však do kin asi nepůjde.  

Systematicky existuje několik způsobů, jakými mohou banky a crowdfundingové platformy spolupracovat. Spolupráce může fungovat na obchodní bázi spočívající v distribuci investičních příležitostí z platforem do klientské báze bank. Banky také do crowdfundingového trhu mohou vstoupit tak, že platformu vybudují interně v rámci své architektury nebo platformu založí jako dceřinou společnost.

Vzhledem ke strukturám bank a relativní maličkosti crowdfundingového trhu v České republice se jeví jako nejrozumnější řešení spolupráce na obchodní bázi. Odměnový a darovací crowdfunding pro klienty bank nebude zajímavý, ale půjčkový crowdfunding by pro ně znamenal možnost investice do dluhopisů s velmi zajímavým výnosem a podílový crowdfunding možnost další diverzifikace portfolia.

O jakém trhu v ČR se bavíme?

Crowdfunding nebude nikdy vhodný pro velké společnosti, kromě startupů se bude týkat spíše těch malých a středně velkých. Těch je v České republice přes 99,8% ze všech podnikatelských subjektů. Pro tyto společnosti je tradičně těžší získat bankovní financování za rozumných podmínek a popularitu u nich získávají různé alternativní způsoby.

Zhruba 39 % malých a středních firem zkoušelo někdy žádat o dotace, z toho přibližně 62 % bylo úspěšných. Za největší komplikaci tohoto způsobu získání prostředků zástupci firem označují bolestivý administrativní proces. Tyto firmy také často nemají velké marketingové rozpočty, díky dotacím se o jejich aktivitách mnoho potenciálních zákazníků také nedozví.

Jak dlouho může trvat příprava crowdfundingové kampaně? U nás na Fundliftu může být kampaň do měsíce spuštěna. V kampani, jejíž objem u nás v průměru dosahuje téměř 6 mil. Kč, bývá standardně přes 200 investorů, kteří se o dané společnosti dozvědí a je jejich zájmem ji podporovat. Podporují tak svou investici.

Na straně financování společností kampaně u nás investorům umožňují diverzifikaci portfolia a možnost zkusit si takovou investici již od 5 tis. Kč. Pro společnosti to znamená značně efektivní získání kapitálu.

Investoři a projekty si zajímavosti crowdfundingu již všímají a budou všímat čím dál tím více. Je otázka času, kdy se budou chtít zapojit i banky. Jinak jim bude ujíždět vlak.

Text byl původně publikován v únorovém vydání časopisu Bankovnictví.

Newsletter