Nad očekávání nižší americké HDP a vyšší inflace podpořila dolar pod 1,0700 za euro. Měny regionu po amerických datech umazávají část dnešních zisků.

Na cestě k lepším zítřkům. Změna investičního chování je vidět i v ČR

Zdroj: Depositphotos

 Přestože se museli vypořádat s dopady pandemie Covid-19, emitenti na kapitálových trzích v Evropě přikládají udržitelným financím větší význam než před rokem. To vyplývá z nejnovějšího celosvětového průzkumu HSBC o udržitelném financování a investování.

V něm se více než třetina (36 %) evropských emitentů vyjádřila, že pandemie posílila jejich přesvědčení, že udržitelnost je tou správnou cestou. Pro tři čtvrtiny (77 %) pandemie buď znamenala upevnění jejich závazku k investování s ohledem na životní prostředí, sociální a správní oblast (ESG), nebo odhalila, že by se měli více zaměřit na jeho sociální dopady.

„Před půl rokem se mnoho lidí obávalo, že se vlády a firmy ve snaze podpořit ekonomiku zaměří na krátkodobá řešení bez ohledu na životní prostředí. Průzkum HSBC naštěstí ukazuje jiný obrázek. Zájem o udržitelné financování a investice je bezpochyby na vzestupu, zejména mezi investory z Evropy. Tento trend vidíme i u firem v České republice. V poslední době zde pozorujeme zájem o zelené dluhopisy a jiné formy udržitelného financování. Jde o dobrý start, ale stále je to pouze začátek. Finanční instituce mohou hrát zásadní roli při promítání těchto trendů do investičních plánů, jak transformovat ekonomiku. HSBC se proto se svým globálním vlivem a rozsahem činností zavázala, že přispěje k tomu, abychom mohli co nejdříve žít na zdravější planetě,“ říká Richard Keery, generální ředitel HSBC Česká republika.

Evropští emitenti se nyní věnují environmentálním a sociálním problémům nejvíce na světě – 95 % dotázaných v Evropě uvedlo, že tyto otázky jsou pro ně „velmi důležité“ (76 %) nebo „spíše důležité“ (19 %), celosvětově pak jde o 93 % oslovených. Evropské emitenty k tomu nejčastěji vedou jejich firemní hodnoty (62 %). Z dalších faktorů pak uvedli víru v návratnost udržitelných investic (36 %) a vnější vlivy, zejména neziskové organizace (43 %) a zákazníky (36 %).

Z evropských investorů se 79 % domnívá, že environmentální a sociální otázky jsou velmi nebo spíše důležité, přičemž na celém světě se o ně zajímá dokonce 86 % z nich. Postoje evropských investorů nejvíce ovlivňují sociální tlak (47 %) a regulace (43 %).

Ve srovnání s jinými regiony se investoři v Evropě cítí více zodpovědní za to, aby se vyhnuli investicím s negativním dopadem na životní prostředí a společnost. Tak to vnímá 61 % z nich oproti celosvětovému průměru ve výši 53 %. U evropských investorů je také podstatně pravděpodobnější, že budou při rozhodování o investicích vždy zohledňovat principy ESG – činí tak 39 % investorů, což je o 8 procentních bodů více než ve zbytku světa.

„Udržitelné financování se stalo na kapitálových trzích mainstreamem ještě rychleji, než jsme očekávali. Proto se ESG produkty nyní čím dál častěji berou jako tradiční aktiva spíše než zaměření se na sociální a environmentální problémy,“ uvedl Daniel Klier, ředitel udržitelného financování v HSBC, a dodává: „Jde o optimistický vývoj, protože z dlouhodobého hlediska závisí úspěch trhů na schopnosti investic respektujících principy ESG konkurovat jiným tradičním aktivům z pohledu rizika a návratnosti.“

Podle analýzy společnosti HSBC Global Research se akcie velkých společností s lepším ESG ratingem od poloviny prosince 2019 zhodnotily o 4,7 % více oproti celosvětovému průměru. U akcií zaměřených na životní prostředí je rozdíl ještě markantnější. Jejich výkonnost za stejné období předčila celosvětový průměr dokonce o 13 %.

Mezi další závěry vyplývající z průzkumu patří, že evropští emitenti i investoři mají velký zájem o projekty podporující udržitelnou infrastrukturu. Emitenti se zaměřují zejména na obnovitelné zdroje a celosvětově se také více zajímají o pohlcování uhlíku a zdroje energie s menším obsahem uhlíku, jako je voda či plyn. Evropští investoři ve srovnání se zbytkem světa upřednostňují spíše projekty v oblasti obnovitelných zdrojů a chytrých měst.

Pouze 4 % evropských emitentů považují požadavky na zveřejňování svých environmentálních a sociálních dopadů za přehnané, což je podstatně méně, než činí celosvětový průměr (11 %). Téměř třetina z nich (31 %) také pozitivně vnímá, že se tento požadavek zvýší, oproti 24 % na celém světě.

 

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

Newsletter