Na střední a východní Evropu dolehne stín Fedu, koruna i tak posílí

Měny střední a východní Evropy mají za sebou poměrně zajímavou rally. Koruna, polský zlotý, maďarský forint a chorvatská kuna si za letošek připsaly zpevnění v rozmezí od půl procenta až do bezmála čtyř. Tento trend však nebude mít dlouhého trvání, míní analytický tým Erste Bank. Týká se to všech výše zmiňovaný měn – vyjma koruny a kuny.

„Pozorovaná rally měn střední a východní Evropy už s velkou pravděpodobností nebude pokračovat,“ řekl pro agenturu Bloomberg analytik Erste Group Bank Zoltan Arokszallasi. „V příštích měsících si buďto udrží současné úrovně, případně oslabí. Spouštěčem toho bude politika americké centrální banky, která se skrze představený plán normalizace své bilance vydala na cestu utahování,“ dodal.

Scénář případného oslabení by se dle Arokszallasiho měl týkat především maďarského forintu a polského zlotého. Koruna společně s kunou by se mohly vydat cestou opačnou, tedy směrem dalšího posílení. Do karet jim dle Erste hraje v prvním případě vidina dalšího utahování měnové politiky, především ze strany očekávaného zvýšení sazeb, ve druhém pak začátek turistické sezóny.

Arokszallasi se ve svém výhledu zaměřil především na zlotý a forint. Polská měna by se podle něj měla držet kolem hodnoty 4,21 EURPLN až do konce roku 2017. Tomuto scénáři nahrává především stabilizace ekonomického růstu. Žádné další faktory, které by v dohledné době mohly zlotému pomoci k silnějšího hodnotám, analytik nevidí.

V případě maďarského forintu bychom se do druhé poloviny roku mohli dostat na úroveň kolem 310 EURHUF. Představa tohoto vývoje je založena na politice maďarské centrální banky, která by své sazby měla udržovat na relativně nízkých úrovních až do konce příštího roku.

Rumunský leu, který jako jediný z výše zmiňované skupiny měn letos oslabil o více než 1,2 %, by si tento trend měl udržet. Arokszallasi vidí jako hlavní důvod nejistotu kolem rumunské fiskální politiky a potenciální pozdržení zvýšení tamních sazeb až do roku 2019. Leu by se tak ke konci 2017 měl nacházet kolem 4,62 EURRON.

Nečekaně „jestřábí“ Fed

Fed během minulého týdne rozhodl, že zvýší sazby o dalších 25 bazických bodů do pásma 1 až 1,25 %. Společně s tím představil plán osekání bilance dosahující 4,5 bilionu dolarů. Této hodnoty bylo dosaženo díky dřívějšímu programu kvantitativního uvolňování, během kterého banka skupovala státní dluhopisy a hypotékou kryté cenné papíry. Výnosy z těch před splatností pak následně reinvestovala a stále reinvestuje.

Fed zvýšil sazby, bilanci začne osekávat ještě letos. Detailní plán je znám

A právě tento proces by se měl v dohledné době změnit. Fed se rozhodl, že pravděpodobně ještě letos nastaví limity snižující reinvestované prostředky nejprve o 10 miliard dolarů měsíčně s tím, že po třech měsících je bude dále navyšovat až do 50 miliard. Postupem času se tak jeho bilance bude nafukovat pomaleji, plus je nutné vzít v potaz expiraci již držených dluhových aktiv.

Tyto kroky mnozí investoři vyhodnotili ve srovnání s předchozí rétorikou jako silně „jestřábí“, což primárně pomohlo dolaru. Očekává se, že by trend utahování měl nadále pokračovat, a to právě na úkor „citlivějších“ aktiv (včetně měn), tedy těch z rozvojových trhů.

Silná koruna a vyšší sazby. Kdy vlastně?

Analytický tým Erste Group Bank v souvislosti s korunou zmínil utahování měnové politiky. Prvního kroku jsme se dočkali na začátku dubna, kdy ČNB ukončila obranu koruny před posílením pod 27,00 EURCZK. Teď se očekává další postup, a to v podobě zvýšení sazeb, které je dle poslední prognózy centrální banky odhadováno na třetí kvartál 2017, resp. dle vyjádření některých členů bankovní rady někdy ve druhé polovině roku.

Týden na koruně: Slibný začátek zmařil Fed, padal zlotý i forint

Jako poslední se k tomuto tématu vyjádřil viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík. Podle něj pozorované pointervenční posílení koruny v podstatě část práce za banku, co se týče zmiňovaného utahování měnových podmínek, již udělalo. Proto by podle bankéře bylo vhodnější se zvýšením sazeb posečkat, už jen proto, že silnější kurz dokáže přinést mnohem výraznější utažení než vyšší úroky. Již dříve ČNB uvedla, že zhruba procentní zpevnění koruny odpovídá sazbám o cca 25 bazických bodů vyšším. Koruna od konce intervencí zpevnila o více než 1,6 %.

Podle Tomšíka by se tak vzhledem k současnému vývoji mohlo s tzv. úrokovým „hikem“ posečkat, například až do čtvrtého čtvrtletí letošního roku.

Danske Bank: Koruna se pod hranici 26,00 za euro nedostane

 

Newsletter