Český matematik Oldřich Vašíček, stejně jako bezpočet jeho kolegů z oblasti vědy a umění, uprchl z Československa v roce 1968 z důvodu sovětské invaze. Proslavil se na poli financí zejména po něm pojmenovaným Vašíčkovým modelem úrokových sazeb. Jedná se o nádherný kus brilantní matematiky, který popisuje tvar výnosové křivky a jako jeden z mála modelů ve financích je analyticky řešitelný. Vyplývá z něj, že existují minimálně dva druhy úrokových křivek, které jsou stabilní. Jedná se o pozitivní křivku a invertovanou křivku. Pozitivní křivka, kdy kratší splatnosti nesou méně než splatnosti delší, je považována za ekonomický normál, invertovaná křivka, kde platí opak, za něco nezdravého.
Matematik vypočte možnosti a ekonom se je snaží vysvětlit. Od začátku roku 2022 máme téměř na všech důležitých měnách (českou korunu nevyjímaje) rekordně inverzní výnosové křivky. Zaznamenal jsem celou řadu pokusů o vysvětlení, proč tomu tak je. Nejčastěji se uvádí jako příčina inverze bezprostřední blízkost recese. Bohužel, půldruhého roku slušně rostoucí ekonomiky je poměrně dlouhá doba na to, aby se během ní objevilo něco, co je očekáváno bezprostředně. Tento důvod tedy můžeme škrtnout. Dalším kandidátem jsou „dlouhodobé protiinflační tlaky způsobené technologickými inovacemi“, jako je například umělá inteligence. Kauzalita mezi nízkou inflací a technologickým pokrokem se však nedá vyvrátit ani dokázat. Toto vysvětlení můžeme taktéž škrtnout.
Překvapivě nikoho z ekonomů nenapadl docela jednoduchý a prozaický důvod, proč by měly být úrokové sazby na dolarech a eurech invertovány, a to stále aktivní japonské kvantitativní uvolňování. Na tuto myšlenku mě přivedlo čtvrteční obchodování, během něhož se objevila zpráva, že japonská centrální banka chystá zásadní prohlášení týkající se ukončení její politiky řízení úrokové křivky. V reakci unisono poklesly ceny amerických akcií, ceny amerických vládních dluhopisů a posílil japonský jen. Dlouhodobé úrokové sazby na americkém dolaru se tak ukázaly jako nesmírně citlivé na jakékoliv zvýšení výnosů dluhopisů japonských.
Co když je to opravdu tak a dlouhodobé úrokové sazby napříč finančním sektorem jsou drženy na nízkých úrovních pouze japonskými státními dluhopisy, která jsou stále nakupovány centrální bankou? Odpověď je nasnadě. V okamžiku, kdy Japonci ukončí své intervence, propadnou se ceny vládních dluhopisů nejenom v Japonsku, ale i v USA, EU a potažmo v Čechách. Na podobný vývoj není nikdo připraven.
VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN
Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx aktuálně obchoduje za středový kurz 1,1012 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 101,73 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,0950 do 1,1093 EURUSD.**
Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 23,94 EURCZK, vůči dolaru za středový kurz 21,75 USDCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 23,91 až 24,12 EURCZK, ve dvojici s dolarem od 21,61 do 21,96 USDCZK.**
**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.
Zdroj: RoklenFx, Bloomberg, Reuters, ECB, Fed, ČNB, TradingView, CME
