Na Ukrajině od dnešních 18:00 místního času (17:00 SELČ) začalo formálně platit příměří mezi armádou a proruskými separatisty. Agentura ITAR-TASS s odvoláním na rebely uvedla, že povstalci ukončili bojové operace. Ukrajinský prezident odpoledne vydal rozkaz, aby armáda od určené hodiny dodržovala klid zbraní. Několik minut po začátku příměří ale oblastí severně od Doněcka otřásly podle Reuters tři exploze, podrobnosti o incidentu ale nejsou k dispozici.
Boje podle všeho ustaly ještě před oficiálním začátkem klidu zbraní. Agentura ITAR-TASS krátce před tím, než příměří vstoupilo v platnost, napsala, že povstalci již více než čtvrt hodiny nehlásí žádnou bojovou aktivitu.
Na klidu zbraní se dnes v Minsku dohodli zástupci Kyjeva a separatistů, kteří se zúčastnili jednání takzvané kontaktní skupiny, ve které jsou ještě vyjednávači za Rusko a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
Mírový plán má podle všeho 12 bodů, jeho podrobnosti ještě nebyly zveřejněny. Ukrajinský prezident Petro Porošenko ale uvedl, že je v něm i dohoda o výměně zajatců. Podle Porošenka by si povstalci i vojáci mohli zajatce vyměnit již v sobotu. Rebelové tvrdí, že v jejich držení je přes 1000 ukrajinských vojáků.
NATO vytvoří jednotky rychlého zásahu
Země NATO vytvoří síly velmi rychlé reakce s několika tisíci vojáky. Na končícím summitu v britském Newportu to oznámil šéf aliance Anders Fogh Rasmussen. Jednotky budou připraveny zasáhnout ve východoevropských zemích proti případné vojenské hrozbě. Česko do ní podle prezidenta Miloše Zemana nabídne 150 příslušníků speciálních sil s vrtulníky.
Nově vzniklé síly budou složeny z až pěti tisícovek vojáků pozemních jednotek doplněných podporou námořních a vzdušných sil. Zasáhnout v případě ohrožení jakékoli členské země budou podle Rasmussena schopny během pouhých několika dní. „Pokud jen pomyslíte na útok na jediného spojence, budete čelit celé alianci,“ prohlásil generální tajemník NATO.
Síly jsou součástí takzvaného Akčního plánu připravenosti, který lídři aliance připravili v reakci na ruské vojenské aktivity na Ukrajině. Především východoevropské země přesvědčovaly NATO o umístění stálých jednotek na svém území, k čemuž ale Severoatlantická aliance nesáhla. Podle Rasmussena však vytvoří na východě svého území nové velící a kontrolní body. Východní země budou mít rovněž připraveny sklady zásob, které budou moci vojáky v rámci rychlých přesunů využít.
Kde budou mít síly, o jejichž personální naplňování se budou členské země periodicky střídat, své sídlo, není prý dosud jasné. O jejich přítomnost se však ucházely pobaltské státy, Polsko či Rumunsko, uvedl Rasmussen. Podle nejmenovaných diplomatických zdrojů se jako o možném kandidátovi hovoří o polském Štětíně.
S rozhodnutím o vzniku nového uskupení dalo najevo spokojenost právě Polsko, které je zastáncem tvrdého přístupu vůči Moskvě a hlasitě požadovalo přítomnost dalších aliančních vojáků v zemi. Prezident Bronislaw Komorowski na závěr jednání prohlásil, že krok „otvírá cestu k evidentnímu posílení východní části aliance“. Právě jeho země bude hostit příští summit NATO ve Varšavě za dva roky, oznámil Komorowski.
Akční plán aliance dále například počítá se změnami velitelských postupů a zlepšením zpravodajské činnosti.
Ukrajina se v souvislosti s ruskou hrozbou uchází o členství v NATO, o němž lídři na summitu nejednali, zčásti kvůli obavám o další vyhrocení vztahů s Moskvou. Rasmussen však v závěru dvoudenní vrcholné schůzky, která se konala souběžně s vyjednáváním o příměří mezi ukrajinskou armádou a separatisty, adresoval Kremlu větu, že „žádná třetí země nemá právo veta v (otázce) rozšíření“ aliance.
Aliance se podle něj shodla na opatřeních, které mají usnadnit cestu do jejích řad dalšímu postsovětskému státu Gruzii.
