Náboženství reguluje. Případ věřících finančníků

Zatímco klasické bankovnictví, které známe z našeho prostředí, je podnikáním pro zisk jako jakékoliv jiné, islámské banky to mají o dost složitější. Islámské právo šaría totiž půjčování peněz na úrok, které je podstatou bankovního businessu, zakazuje; na penězích by se totiž vydělávat nemělo. Jestliže tedy půjčka nebude poskytnuta bezúročně člověku v nouzi, ale podnikatelskému sektoru, musí jít fakticky o investici; půjčování je zde založeno na principu sdílení výnosů a ztrát mezi věřitelem a dlužníkem.

Tímto způsobem jako by byl do bankovnictví integrován jakýsi samoregulující mechanismus zabraňující přílišnému riziku. Jestliže se jak zisky, tak eventuální ztráty z investování musí rozdělit mezi obě strany, banka si každý svůj obchod raději dvakrát rozmyslí. Díky přísným náboženským pravidlům se tak islámské banky jeví oproti těm západním méně rizikové, jakož i odolnější vůči finanční krizi.

Nicméně Jing Zhao, profesor financí z Portland State University, spolu se svým kolegou Leiem Gao zjistil, že jako regulace funguje nejen islámská víra, ale tak trochu každé náboženství. Jejich výzkum, publikovaný odborným časopisem Journal of Corporate Finance, zkoumal více než 7 tisíc hedgeových fondů napříč Spojenými státy. A verdikt zní jasně: riziko a víra spolu zkrátka nejdou moc dohromady.

K tomuto závěru autoři došli na základě analýzy investiční politiky fondů na straně jedné a na míře religiozity oblastí, ve kterých jednotlivé fondy sídlí, na straně druhé. Přitom fondy pocházející z okresů, kde je podíl věřícího obyvatelstva vyšší, jakož i vliv náboženství na školách je zde silnější, vykazovaly systematicky nižší rizikovost, co se týče jejich investičních aktivit.

 

Zdá se tedy, jako by finanční manažeři operující v religiózním prostředí byli mnohem více averzní k riziku než jejich kolegové z „nevěřících“ oblastí. Zároveň byly tyto fondy obvykle menší a mladší, z čehož podle autorů ústí větší závislost na místních řídících týmech, jakož i na místních investorech. Data také ukázala, že negativní vztah mezi mírou podstupovaného rizika a religiozitou sídelní oblasti je silnější v obdobích krize.

Studie tak naznačuje, že podobně jako v islámském bankovnictví hraje víra roli jakési pojistky proti přílišným rizikovým spekulacím. „Obecně tato zjištění indikují, že místní náboženské přesvědčení vštěpuje do odvětví hedgeových fondů kulturu rizikové averze,“ řekl Zhao. „To hovoří ve prospěch hypotézy, že místní kultura, a zejména pak místní religiozita, má dopad na přijímání organizačních rizik,“ dodal jeden z autorů.

Na výšce záleží. Mrakodrapy a rizikové chování finančníků

Newsletter