Argentinský třináctiletý boj s věřiteli vyvrcholil minulý týden v soudním klání v USA a výsledky byly chaotické. Argentina požádala americký nejvyšší soud o zrušení rozhodnutí nižšího soudu, jež stanovil, že Argentina musí zaplatit 1,5 miliardy dolarů hedgeovým fondům, vlastnícím zemí nesplacené dluhopisy při jejím bankrotu v roce 2002. Nejvyšší soud však zamítl její odvolání, což může být považováno jako vítězství pro investory hedge fondů, jež argentinská prezidentka Cristina Fernandez nazývá „supi“. Fernandez dříve uvedla, že si Argentina nemůže dovolit splácet dluh hedge fondům a zároveň splácet pravidelné úrokové platby ve prospěch jiných věřitelů.
Koncem minulého týdne se však objevily náznaky možného řešení. Fernandez sdělila, že při nadcházejícím soudním jednání v New Yorku bude Argentina usilovat o podporu federálního soudce Thomase Griesa, aby pozastavil platnost svého rozhodnutí o vyplacení menšiny věřitelů, kteří nepřistoupili na výměnu argentinských dluhopisů po státním bankrotu v roce 2002.
Čas na řešení se ale krátí. Argentina má jeden týden na to, než bude povinna splatit své úrokové závazky jiným držitelům dluhopisů. na krok má dojít 30. června. Americký soud uvedl, že pokud Argentina splatí tyto závazky, bude muset také zaplatit svým žalobcům. A v případě, že Argentina odmítne vyhovět, americké banky budou mít zamezeno obsluhovat argentinský vládní dluh.
Po rozhodnutí soudu Cristina Fernándezová v pátek prohlásila, že země je ochotna jednat se všemi věřiteli a hodlá vyrovnat všechny jejich pohledávky. Na počátku minulého týdne přitom ještě o jednání s vlastníky původních dluhopisů, kteří na Argentinu podali žaloby u amerických soudů, nechtěla ani uvažovat.
Argentinská ekonomika v recesi
Argentinská ekonomika v prvních třech měsících letošního roku už druhé čtvrtletí po sobě klesla, a propadla se tak do hospodářské recese. Hrubý domácí produkt třetí největší latinskoamerické ekonomiky klesl o 0,8 procenta po snížení o 0,4 procenta v posledním čtvrtletí loňského roku. Plyne to z dnešních oficiálních statistických údajů.
Argentinu v poslední době tíží vysoká inflace, země nemá kvůli soudnímu sporu s věřiteli přístup na mezinárodní kapitálové trhy a její devizové rezervy výrazně klesají. Vláda levicové prezidentky Cristiny Fernándezové navíc přitvrdila regulaci ekonomické aktivity a zahraničního obchodu a její kroky odrazují zahraniční investory. Deficit na argentinském běžném účtu se v prvním čtvrtletí zvýšil na 3,30 miliardy dolarů (cca 67 miliard korun), a proti stejnému období loňského roku se zvýšil na dvojnásobek.
V loňském roce argentinská ekonomika zrychlila celoroční růst na tři procenta z úrovně 1,9 procenta v předešlém roce. Přispěl k tomu rekordní odbyt domácího automobilového průmyslu a vysoká sklizeň sóji.
