(Aktualizováno 13:07) Americké, asijské i evropské akciové trhy zareagovaly propadem na tragické zprávy z boji ovládaného východu Ukrajiny. Tam se zřítil malajský dopravní letoun, který byl s nejvyšší pravděpodobností sestřelen. Všech 298 lidí na palubě zahynulo. Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu Eurocontrol událost prozatím hodnotí jako nehodu. Boeing 777 ale byl zřejmě zasažen raketou.
Z údajného sestřelení stroje se vzájemně obviňují ukrajinská vláda a proruští separatisté. Británie kvůli incidentu požádala o mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN. Řada aerolinek již ohlásila, že se bude buď ukrajinskému vzdušnému prostoru vyhýbat, nebo lety zruší.
Letoun se vyhýbal bouři
Boeing malajsijských aerolinií letěl po neobvyklé dráze. Podle americké televizní stanice CNN se pokoušel vyhnout bouřkové oblasti, což vychýlilo dráhu jeho letu severněji od běžné trasy právě nad doněckou oblast. Aerolinky v reakci na tragédii uvedly, že trasa letu přes východní Ukrajinu byla Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) prohlášena za bezpečnou. Aerolinky již také podobně jako jiné letecké společnosti oznámily, že se ukrajinskému vzdušnému prostoru budou vyhýbat alternativními trasami.
Boeing 777 na trase Amsterodam-Kuala Lumpur se zřítil nedaleko východoukrajinského Doněcku, kde ukrajinští vojáci a proruští povstalci svádějí těžké boje. Zpravodajové předních tiskových agentur potvrdili, že na místě pádu jsou ohořelé trosky i těla. Malajsijské aerolinky upřesnili seznam cestujících, kterých bylo 283, tedy o tři více, než se původně uvádělo, z toho 80 dětí. Údaj 15 členů posádky zůstává nezměněn. Mezi pasažéry byla i tři nemluvňata. Z 298 lidí na palubě jich 154 bylo občany Nizozemska, 43 Malajsie a 27 Austrálie. Mezi cestujícími byli také obyvatelé Indonésie, Británie, Německa, Belgie, Filipín a Kanady. Národnost 41 lidí nebyla zatím ověřena. Na palubě boeingu malajsijských aerolinií dle ČT cestovalo také 108 delegátů Mezinárodní společnosti AIDS, která se věnuje výzkumu a boji proti viru HIV. Cestovali na kongres do Melbourne.
Z dat serveru flightradar24.com vyplývá, že v okamžiku incidentu byly v dosahu 25 kilometrů od sestřeleného letu MH17 také lety Singapore Airlines SQ351 (Boeing 777) a Air India AI113 (Boeing 787).
Na pád letadla okamžitě zareagovaly evropské akciové trhy, dolů zamířily mimo jiné ceny akcií některých významných leteckých společností. Například cena akcií francouzsko-nizozemské společnosti Air France-KLM se propadla v úvodu obchodování o 1,5 procenta a akcie jejího německého konkurenta Lufthansy vykázaly pokles 2,4 procenta. Západoevropské akciové indexy odepsaly ve čtvrtek v rozmezí 0,7 % až 1,2 %, následně americké akciové indexy 0,9 % až 1,4 %. Ruský akciový index MICEX zahájil poklesem o cca 1,5 %. Páteční evropské obchodování znamená ztráty kolem půlprocenta, v Praze necelé procento.
Geopolitické napětí stoupá a tlačí dolů Evropu i Prahu. Volvo -5 %, LM Ericsson +8 %
Kyjev viní rebely
Kyjev z pádu letadla obvinil rebely. Tajná služba SBU tvrdí, že má odposlechy, které dokazují, že za sestřelením stojí povstalci. Ukrajinský prezident Petro Porošenko incident označil za teroristický čin. Separatisté jakoukoli vinu odmítají a odpovědnost naopak připisují vládním silám. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk již nařídil vyšetřování a Porošenko chce, aby ve vyšetřovací komisi byli i zástupci Nizozemska, Malajsie a Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). Pomoc s vyšetřováním nabídl Porošenkovi americký viceprezident Joe Biden.
Rebelové mezitím ohlásili, že nalezli černou skříňku ze zničeného stroje. Také dali na vědomí, že by souhlasili až s třídenním příměřím, aby umožnili záchranářské práce. Zástupci OBSE při videokonferenci vyzvali povstalecké činitele, aby místo neštěstí, které se nachází v oblasti pod jejich kontrolou, uzavřeli. Rebelové prý slíbili, že umožní bezpečný přístup na místo státní vyšetřovací komisi a že jejím členům zaručí bezpečnost.
Putin viní Kyjev
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Kyjev nese plnou odpovědnost za zřícení malajsijského letounu, protože se odehrálo na Ukrajině. Informovala o tom agentura RIA Novosti. Neštěstí by se podle šéfa Kremlu nestalo, kdyby ukrajinská armáda neobnovila vojenskou operaci proti povstalcům na východě Ukrajiny.
Podle ruské strany, konkrétně ministerstva obrany, byl malajský letoun v dostřelu baterií ukrajinské protivzdušné obrany, jejichž aktivitu Rusové ve čtvrtek zaznamenali; právě ty prý letoun mohly sestřelit. Dle ITAR-TASS byla část trasy letounu v dostřelu dvou ukrajinských baterií systému S-200 s velkým dostřelem a tří baterií systému středního dosahu Buk-M1. „Ruské radiotechnické prostředky v průběhu 17. července zaznamenaly činnost radaru baterie Buk-M1 umístěné u obce Styla asi 30 kilometrů jižně od Doněcku,“ tvrdí ministerstvo.
Rusové dodali, že systém Buk-M1 je technicky s to předávat údaje z radaru i vzdálenějším bateriím. Osudovou raketu tak prý mohly odpálit i další dvě baterie, umístěné osm kilometrů severně od Doněcka, respektive 25 kilometrů východně od tohoto ukrajinského velkoměsta.
Ukrajinskému vzdušnému prostoru se chtějí prozatím vyhýbat například německá Lufthansa, americká Delta Airlines či ruské společnosti Aeroflot a Transaero. České aerolinie a Travel Service oznámily, že přes východní Ukrajinu létat nebudou. České aerolinky také daly na vědomí, že na všechny své lety již mají náhradní trasy. Ukrajinské úřady o něco později oznámily, že vzdušný prostor nad východem země uzavřely.
Boeing, jehož posádka prý do posledního okamžiku nehlásila žádné problémy, se zřítil z výšky deseti kilometrů. Zasáhnout letadlo tak vysoko nad zemí dokážou jen vyspělé raketové systémy. Spekuluje se, že malajsijské letadlo zasáhla střela ze systému Buk, které mají ve výzbroji Ukrajina i Rusko.
Trosky letounu jsou podle AP od sebe vzdáleny několik kilometrů, což nasvědčuje tomu, že stroj se ještě před dopadem rozlomil. Kokpit a jeden z motorů leží kilometr od sebe. Místní také tvrdí, že ocas letadla je vzdálen deset kilometrů. Záchranáři pracující na místě neštěstí označují místa nálezů těl tyčemi s bílou vlaječkou.
Sestřelení separatisty?
Ukrajinská tajná služba SBU tvrdí, že má nahrávky, ze kterých vyplývá, že malajský Boeing sestřelili proruští separatisté. Informovala o tom zpravodajská stanice BBC. Ukrajinský ministr Pavlo Klimkin podle diepresse.com řekl, že stopa vede do řad ruské armády a že to Kyjev doloží důkazy. SBU podle BBC na svém kanálu na videoportálu YouTube zveřejnila odposlechnuté rozhovory separatistů, kteří hovoří o sestřelení civilního letadla. Video bylo již z toho kanálu odstraněno, jiné profily na YouTube ale mají kopie.
„Kozáci z černuchinského stanoviště sestřelili letadlo… civilní,“ hlásí v ruštině jeden z telefonujících, kterého jeho protějšek oslovuje „majore“. Na dotaz, zda se v troskách našly zbraně, „major“ odpovídá záporně: „Vůbec nic, jen civilní věci, lékařské krámy, ručníky, toaletní papír.“
V další části nahrávky jiný hlas informuje: „Pokud jde o to letadlo sestřelené v oblasti Snižneho-Torezu. Ukázalo se to být civilní letadlo. Dopadlo v oblasti Grabova…. je tam spousta mrtvých žen a dětí. Kozáci tam teď vše prohlížejí.“
Evropské aerolinky obcházejí Ukrajinu
Po dnešním tragickém incidentu světové letecké společnosti oznámily, že se budou ukrajinskému vzdušnému prostoru vyhýbat. Opatření ohlásila například německá Lufthansa, ruské společnosti Aeroflot a Transaero nebo americká Delta Airlines. Alternativními trasami poletí i letadla společností Travel Service a Českých aerolinií (ČSA). Aktuální letecký provoz nad Ukrajinou můžete pozorovat v galerii na záznamu služby flightradar24.com
Mluvčí ČSA Daniel Šabík ČTK řekl, že pro všechny spoje, které měly letět přes jihovýchod Ukrajiny, například do Taškentu, Almaty, Jerevanu a Tbilisi, už firma na dnešek i na další dny zajistila povolení letět jinudy. Pouze u spoje do Rostova na Donu, který má odletět dnes kolem půlnoci, ještě na toto povolení čeká. Pokud by ho nezískala, let zruší. Dnes kolem půlnoci odlétá i letadlo ČSA do Taškentu; podle Šabíka musí cestující počítat s tím, že vzhledem k nové, delší trase, spoj dorazí do cíle později.
Lufthansa mění trasy svých linek do Asie a její stroje budou Ukrajinu oblétávat, řekl podle agentury DPA mluvčí společnosti. Zatím se to týká čtyř letounů.
Ukrajinské úřady uzavřely vzdušný prostor nad východem Ukrajiny, oznámila nedlouho po incidentu Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu Eurocontrol. Zůstane prý uzavřen až do odvolání. Šéf úřadu Luc Tytgat uvedl, že v době katastrofy se ve stejné oblasti pohybovaly ještě další čtyři letouny, všechny bez přerušení pokračovaly po svých trasách.
Eurocontrol uvedl, že malajsijský stroj letěl v době zmizení z radaru ve výšce zhruba deset kilometrů, což bylo přes 300 metrů nad uzavřenou částí vzdušného prostoru. Tento koridor ukrajinské úřady uzavřely od země do letové hladiny asi 9750 metrů, ale byl otevřen pro hladinu, v níž se nacházel letoun,“ vysvětlil podle Reuters zdroj z Eurocontrolu. Po neštěstí byl prostor nad východní Ukrajinou uzavřen do neomezené výšky.
Ukrajinskému vzdušnému prostoru se napříště chtějí vyhýbat také turecké aerolinky a podobný krok doporučila leteckým společnostem Paříž. Dobrovolně se rozhodly vyhýbat ukrajinskému vzdušnému prostoru také americké letecké společnosti.
Dubajské aerolinky Emirates oznámily, že dočasně zastavují všechny lety do Kyjeva. Letoun, který na Ukrajinu v době incidentu směřoval, se raději z bezpečnostních důvodů vrátil do Dubaje. „Bezpečnost našich zákazníků a posádky je nejdůležitější. Budeme dál situaci bedlivě monitorovat,“ uvedla společnost ve svém prohlášení.
