Náměsíčné dluhopisy: proč bondy brexit vůbec neřešily?

„Lidové“ odsouhlasení brexitu bylo pro mnohé opravdu překvapením. Výjimkou nebyly ani světové trhy, o čemž svědčí jejich následná reakce. Pravdou je, že ne v každém případě bylo na celou kauzu shlíženo stejným způsobem. Hlavní rozdíl v přístupu byl patrný především u akcií a dluhopisů.

Podle Michaela Contopoulose, dluhopisového stratéga společnosti Bank of America, byla reakce úvěrových trhů mnohem laxnější, než tomu bylo v případě těch akciových.

Onen klid se však ve výsledku ukázal jako ne zrovna „chytrý“, což potvrdil především vývoj swapů úvěrového selhání (CDS), které fungují jako zajištění proti defaultu konkrétních firemních dluhopisů, a jsou tedy v podstatě klíčovým měřítkem úvěrového rizika. Poté, co oficiální výsledky referenda brexit potvrdily, se cena CDS vyhoupla nejvyšší úrovně od roku 2008. Dnes pak i nadále zůstává relativně zvýšená.

„Riziko bylo evidentní, ovšem dluhopisové trhy ho odmítly včlenit do svých cen,“ přepisuje slova studie Bank of America agentura Bloomberg. „Teď je nutné čelit realitě, která má podobu rozvratu Evropské unie navazujícího na další referenda, možnou recesi britské ekonomiky, propad globální důvěry a spotřeby, a v neposlední řadě i propad rizikových aktiv, který o několik délek předběhl veškeré ostatní fundamenty.“

Laxnost dluhopisů potvrzuje i opční trh. Dva týdny před referendem vykazovaly opce navázané na americký index S&P 500 na jeho možný 1,2% výkyv, přičemž v týdnu konání samotného hlasování toto číslo vzrostlo na 1,7 %. V případě dluhopisů se jejich volatilita měřená tím samým způsoben (opce navázané na bondy) sotva pohnula, což jasně svědčí o tom, že dluhopisový investoři brexit nepovažovali za jakkoliv významnou událost.

Kde se vzal všechen tento klid? Odpověď je možné nalézt u centrálních bank. Právě jejich činnost a záruka uvolněné měnové politiky mezi dluhopisovými investory vytvořila falešný pocit jistoty a bezpečí.

„Již několik týdnů jsme sledovali, jak dluhopisové trhy chybně reflektovaly riziko britského odchodu z EU,“ napsal Contopoulos. „Dělo se tak především díky činnosti Evropské centrální banky a jejího programu kvantitativního uvolňování nově zahrnujícího i korporátní dluhopisy, který výrazně zmenšil jejich spready.“

Pravdou je, že vyjma ECB na trhu existuje představa možné další „záchrany“ v podobě britské centrální banky. Její šéf Carney totiž v pátek vyčlenil dodatečných 250 miliard liber, které banka může použít na podporu a stabilizaci finančních trhů.

Otázkou však je, jak dlouho tento doping trhů vydrží, než se dluhopisy konečně probudí do tvrdé reality….

Newsletter