Izolace, konsolidace a samostatnost jsou pojmy používané moskevskou politickou a podnikatelskou elitou k popsání budoucího politického a ekonomického směřování Ruska. Všechny však znamenají totéž. Podle serveru The Economist se Rusko tváří v tvář mezinárodním sankcím vzniklých kvůli své podpoře rebelů na východní Ukrajině, a předchozímu připojení Krymu, chystá zatáhnout zpět do své ulity, z které vyšlo po pádu Sovětského svazu. Připravuje se tak na dlouhou dobu diplomatického nepřátelství a ekonomické těžkosti.
Tento proces se zdá být urychlován. 6. srpna Kreml reagoval na západní tlak oznámením embarga na dovoz zemědělských produktů zemí, jež uvalily sankce na Rusko. Přes všechny víkendové zprávy o možném příměří, napětí ve východní Ukrajině roste. Ukrajinské síly nadále obkličují Doněck a v případě, že separatisté o tuto baštu přijdou, povstání pro Moskvu ztratí svoji účinnost.
Putin může být v pokušení zachránit svojí důvěryhodnost tím, že pošle ruské vojsko na východní Ukrajinu pod záminkou „humanitární akce“. Podle NATO je na hranicích Ruska a Ukrajiny shromážděno cirka 20.000 ruských vojáků, kteří se účastní vojenských cvičení – stejných jako ty, jež předznamenávaly invazi předtím. I kdyby nakonec nedošlo k překročení hranice ruskými vojáky, konfrontace mezi Ruskem a Západem bude podle všeho pokračovat, dokud bude Vladimir Putin ruským prezidentem, a možná i déle.
Zvýšením jeho podpory rebelů po havárii letu MH17 v minulém měsíci Putin ukázal, že si cení více svého vlastního chápání osudu historického Ruska, nežli ekonomického blahobytu své země a její globální pověsti. Svými kroky zpochybňujícími geopolitické uspořádání po Studené válce se dopouští riskantních sázek, jež v jeho očích přinesou odměnu, která by zvysoka měla převýšit pokles životní úrovně.
Je chybou vnímat Putina jako „obchodníka“, říká člen politické strany Kremlin United Russia Party. „Spíše než obchodník, je Putin historickou postavou, která má pomoci přeměnit Rusko v soběstačné centrum moci.“ V minulém měsíci řekl Putin své bezpečnostní radě, že Rusko naštěstí není členem žádné aliance, což podle jeho slov představuje „záruku ruské suverenity“.
Nový antagonismus mezi Ruskem a Západem nebude bitvou mezi velmocemi; a to z jednoho jednoduchého důvodu – dnešní Rusko postrádá ideologii, jež by našla zalíbení u jiných zemí. V rozhovoru s The Economist v minulém měsíci, americký prezident Barack Obama řekl, že problémy, jež Rusko představuje, jsou spíše regionální než celosvětové.
Kreml hrdě tvrdí, že se bude snažit nahradit západní zboží a služby domácí výrobou. Substituce dovozu by mohla fungovat, pokud výrobci nepoběží na plnou kapacitu a nebudou zoufale potřebovat nové investice, pro které by se kapitál momentálně hledal těžce vzhledem k snížení zahraničního financování. 173 miliard dolarů ve státních investičních fondech, plynoucích z let zisků z prodeje ropy, bude čerpáno ke stabilizaci rublu a splácení dluhu státních bank a firem. „Nezabije nás to, ale určitě nám to způsobí problémy,“ popisuje situaci zástupce politické strany Jednotné Rusko.
Putin se bude muset pořádně ohánět, aby splnil své sliby týkající se sociálních výdajů daných během jeho prezidentské kampaně v květnu 2012 (v té době Rusko předpovídalo růst HDP ve výši 5 % ročně; MMF nyní předpokládá růst HDP pro letošní rok pouhých 0,2 %). Putin již navrhl zavedení daně z obratu ve výši 3 % jako způsob vyplnění děr v krajských rozpočtech. Vláda také oznámila, že bude čerpat soukromé příspěvky penzijního fondu do federálního rozpočtu, což pobídlo náměstka ministra ekonomického rozvoje k prohlášení, že se stydí za tento krok. Den nato byl vyhozen.
Tyto problémy stále ještě neublížily Putinovi. Ve skutečnosti je mezi svými krajany více populární, než kdy jindy, a jeho propaganda se ukázala být vysoce efektivní. Anketa zveřejněná tento týden v Levada Centra, moskevském think-tanku, ukazuje, že 74 % Rusů má negativní pohled na Ameriku, což je nejvyšší číslo v ruské postsovětské historii. Boj se Západem o Ukrajinu umožnil propuknutí „mocných výbojů frustrace“, jež byly budovány v průběhu let od rozpadu Sovětského svazu, říká Lev Gudkov, ředitel Centra Levada. A teď, když Putin ví, že vztahy jeho země se Západem jsou pochroumané na dlouhou dobu bez ohledu na, to co udělá, v případě, že bude potřeba, nebude se bát podniknout další tvrdé kroky proti Západu.
