Zdaleka největším problémem pražské metropole se momentálně zdá být nedostatek volných bytů. A bydlení, které je k dispozici, často stojí tolik, že na něj střední třída mnohdy ani nedosáhne. To se přitom týká jak nájmů, tak prodejních cen nemovitostí, přičemž tento trend se kontinuálně posouvá na stále vzdálenější předměstí. Bydlet je v dnešní době zkrátka drahé.
Nicméně tento problém nemá jenom Praha, ale celá řada dalších světových velkoměst. Podobná je situace například na mnoha místech ve Spojených státech. Studie sponzorovaná webem Zillow, který se zaměřuje na nemovitosti, nedávno varovala, že vysoké nájmy, které se navíc stále zvyšují, ústí v kombinaci se stagnací mezd ke stále vyšším nákladům na bydlení v relaci k příjmům domácností, a dokonce k nárůstu míry bezdomovectví.
Jak drahé je vaše bydlení? Napoví supermarket
Slavný laureát Nobelovy ceny za ekonomii Robert Shiller na konci minulého roku hovořil o třetím nejdelším realitním boomu v americké historii. Proč jsou byty a domy tak drahé, přitom nemusí vysvětlovat jen ekonomický cyklus. Ekonomové Julien Bengui a Toan Phan prezentují ve svém článku „model racionální bubliny“, který spatřuje prvotní příčinu růstu cen aktiv v koncentraci příjmů.
Závratné zvyšování cen na trzích finančních i nefinančních aktiv lze podle autorů vysvětlit příjmovou nerovností. Vysokopříjmové vrstvy, které své důchody nedokáží spotřebovat, a tak velkou část z nich uspoří, čelí nedostatku investičních příležitostí v reálné ekonomice vzhledem k omezené kupní síle nízkopříjmových domácností. Nespotřebované úspory tak systematicky odplývají na trhy aktiv, jako jsou právě nemovitosti. Tam přitom podněcují vznik bublin, jež jsou v další fázi nafukovány spekulativním dluhovým kapitálem v souladu s anticipací pokračování růstového trendu.
Právě již zmiňovaný Robert Shiller však v této době varuje, že „koupě velkého domu je velké plýtvání penězi,“ parafrázuje slova amerického ekonoma, který se mimo jiné podílel na vytvoření indexu pro měření cen nemovitostí označovaném jako Case-Shiller, server Business Insider. A právě to, že si pořídíte skromnější bydlení, než si můžete dovolit, je podle Shillera nejpřímější cestou k vytvoření bohatství.
Buy or Sell? Stačí jeden pohled z okna – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/F2HH8aviVC prostřednictvím @roklen24 #sell #buy #Weather pic.twitter.com/Os4d75ylAj
— Roklen24.cz (@roklen24) 2. července 2019
Vlastnictví velkého domu je obvykle vnímáno jako symbol velkého úspěchu. Nové technologie však reálnou potřebu okázalého příbytku s několika ložnicemi a koupelnami do značné míry eliminovaly. „Velké domy jsou plýtvání. Lidé stále přemýšlejí o domech, jako kdybychom byli v 19. století. S tím, jak se vše modernizuje, všechny tyto prostory nepotřebujeme,“ domnívá se profesor působící na Yaleově univerzitě. Mezi bohatými zažitá představa, že každý musí mít svoji vlastní koupelnu, se mu zdá vyloženě směšná.
Zdaleka však nejde jen o koupelny. „Například není potřeba mít velkolepě vybavenou kuchyni, protože máme k dispozici všechny druhy dodávek potravin. A možná nepotřebujete ani dílnu ve sklepě. Dříve jste museli mít kartotéku pro své daňové doklady. Ale teď je to všechno elektronické, takže to taky nepotřebujete, stejně tak vášniví čtenáři se obejdou bez knihoven. Teď máme elektronické knihy, takže už nepotřebujeme regály,“ vysvětluje Shiller.
Honosné bydlení tak dnes plní spíše funkci demonstrace společenského statusu, než aby nám skutečně zpříjemňovalo život. Často nás naopak zatěžují velké starosti a nároky na péči, které jsou s velkým domem spojeny. Přestože ceny nemovitostí obecně rostou, podle Shillera se tato investice obvykle nevyplatí vzhledem k vysokým odpisům a drahé údržbě. Nejde však jen o dodatečné finanční náklady, ale i ztracený čas, který se ve stále zrychlujícím světě pomalu stává tou nejcennější komoditou. Ostatně toho mají omezené množství jak chudí, tak bohatí, přičemž za peníze se dá koupit jen velmi těžce.
