Česká republika by podle tří pětin lidí neměla přijímat vůbec žádné uprchlíky z válkou postižených zemí. Podle třetiny jen do doby, než se budou schopni vrátit domů. K takovým závěrům došel prosincový průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Jen mizivá část veřejnosti – dvě procenta dotázaných – si myslí, že Česko by mělo migranty přijmout a nechat je se tady usadit. Oproti září stoupl o osm procentních bodů podíl těch, kteří by běžence nepřijímali vůbec.
Postoj k přijímání uprchlíků se výrazně neliší podle věku nebo pohlaví. Otevřenější jsou lidé, kteří sami sebe zařazují ke středu, středové pravici a středové levici. Ve srovnání s ostatními státy takzvané visegrádské čtyřky analytici konstatovali, že podobná nálada jako v Česku panuje na Slovensku, zatímco polská veřejnost je v této otázce méně vyhraněná – proti přijetí uprchlíků je 53 procent Poláků. V Maďarsku je to 32 procent lidí.
Velká část Čechů – 82 procent – vnímá uprchlíky jako výraznou bezpečností hrozbu pro Českou republiku, ještě víc respondentů je považuje za riziko i v evropském a světovém měřítku. Větší ohrožení ale podle odpovědí dotázaných představuje Islámský stát.
„Zájem o aktuální vývoj je enormní, 74 procent respondentů se o aktuální vývoj okolo uprchlíků zajímá, což je nejvíce ze všech měřených významných událostí alespoň celoevropského charakteru za posledních deset let,“ uvedli autoři průzkumu.
Rozdílný je postoj české společnosti k lidem, kteří se kvůli válečnému konfliktu rozhodli opustit Ukrajinu – pro přijetí uprchlíků z této východoevropské země je 43 procenta dotázaných.
