Nečekaně slabý výsledek z eurozóny. Německo světlou výjimkou

(Aktualizováno 11:53) Zrychlující německá ekonomika nezachránila celkový obrázek o ekonomice eurozóny, jejíž růst v prvním kvartálu dle předběžných odhadů brzdila překvapivá stagnace ekonomiky Francie a pokles hrubého domácího produktu Itálie či Nizozemska.

Ekonomika skupiny zemí měnového bloku v prvních třech měsících posílila o pouhého 0,2 %, ačkoli očekávání ekonomů bylo nastaveno na tempo dvojnásobné. Výsledek lze vnímat jako zesílení tlaku na Evropskou centrální banku, která dle včera citovaných zdrojů intenzivně připravuje balík podpůrných opatření k možnému oznámení po červnovém zasedání Rady guvernérů. Meziroční růst zrychlil z 0,5 na 0,9 procenta.

Euro dnes od rána prudce oslabovalo vůči americkému dolaru až k úrovni 1,3660 EURUSD, data o HDP eurozóny mu další ztráty nepřinesla a aktuálně eurodolar obchoduje u 1,3673 EURUSD.

Nůžky se rozevírají

Mezikvartální růst německé ekonomiky o 0,8 %, oproti očekávání dvojnásobný, nebyl dostatečně silný na vyvážení poklesu ostatních větších ekonomik eurozóny. Zatímco francouzský HDP nepříjemně překvapil zastavením růstu po 0,2% posílení ve 4Q13, italská ekonomika oslabila o desetinku procenta, HDP Portugalska se v 1Q snížilo o 0,7 % a výraznou změnu směru k horšímu vykázala také ekonomika Nizozemska, která 0,8% růst v posledním kvartále loňského roku proměnila v úvodu letošního roku v propad o 1,4 %. Ekonomika Finska vstoupila poklesem o 0,4 % z technického pohledu zpět do recese po 0,3% snížení HDP v posledním kvartálu roku 2013.

Ekonomika eurozóny rostla čtvrtý kvartál v řadě, dle průzkumu mezi ekonomy agentury Bloomberg by její růst mohl ve druhém čtvrtletí mírně zrychlit na 0,3 %. Region nadále trápí odkazy dluhové krize. Míra nezaměstnanosti v březnu činila 11,8 % a byla tak stále blízko historickému maximu 12 %.

Tempo růstu cen dle dnes zveřejněné statistiky Eurostatu dosáhlo v dubnu 0,7 % meziročně a 0,2 % meziměsíčně a ekonomy nepřekvapilo. Guvernér ECB Mario Draghi po květnovém zasedání ECB, které vyústilo v ponechání klíčové úrokové sazby na historickém minimu 0,25 procenta, hovořil o nadále křehkém oživování ekonomiky. Míra inflace zůstává zhruba na třetině 2procentního cíle ECB.

ECB dle březnové prognózy očekává v letošním roce růst ekonomiky eurozóny o 1,2 %, zrychlení tempa na 1,5 % v roce 2015 a dále na 1,8 % v roce 2016. Míra inflace by měla dle indikací letos vzrůst na rovné procento a zvýšit se na 1,5 % v roce příštím. Trhy nicméně napjatě očekávají aktualizovanou prognózu, kterou ECB nabídne v červnu a která určí potenciální formu a rozsah předpokládaného stimulačního zásahu ECB.

Newsletter