Podniky v eurozóně v únoru zažily nejhorší měsíc za více než rok. Růst ekonomiky eurozóny by tak mohl v prvním čtvrtletí zpomalit z 0,3 procenta, kde byl v závěru loňského roku. Vyplývá to z průzkumu společnosti Markit mezi nákupními manažery firem. Údaje podporují očekávání, že Evropská centrální banka (ECB) přikročí k dalšímu uvolnění měnové politiky.
Index aktivity podnikatelského sektoru v únoru podle konečných výsledků průzkumu klesl na 53 bodů z lednových 53,6 bodu. Dostal se tak na nejnižší úroveň od začátku loňského roku. Index se ale udržel nad klíčovou hranicí 50 bodů, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity. Konečná hodnota indexu navíc překonala dříve zveřejněný předběžný výsledek průzkumu, podle kterého činila pouze 52,7 bodu.
Výzva pro ECB: Eurozóna je zpátky v deflaci
„Výsledky průzkumu posilují vyhlídky na další zpomalení hospodářského růstu z již tak slabého tempa v závěru loňského roku, kdy hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl jen o 0,3 procenta,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Markit Chris Williamson. Analytici přitom podle únorového průzkumu agentury Reuters počítali v letošním prvním čtvrtletí se zrychlením růstu na 0,4 procenta.
„Zpomalování růstu podnikatelské aktivity doprovázené obdobným zvolněním tvorby pracovních míst a nejvýraznějším poklesem cen za poslední rok naznačuje, že hospodářské oživení v regionu ztrácí na tempu,“ uvedl Williamson. „To zvyšuje pravděpodobnost, že Evropská centrální banka uskuteční agresivní kroky, aby zabránila obnovenému útlumu ekonomiky,“ dodal.
Budinský o Číně, Fedu, ECB i hrozbách pro Evropu
Analytici předpokládají, že ECB příští týden přikročí k dalšímu snížení depozitní sazby hlouběji do záporného pásma. Citováno je číslo až -0,5 %. Nevylučují ani rozšíření takzvaného kvantitativního uvolňování měnové politiky, které zahrnuje nákupy vládních dluhopisů a dalších cenných papírů.
