Krátké korunové sazby klesly. Koruna oslabila nad 25,40 za euro a nad 23,40 za dolar. Dolar proti euru zpevnil pod 1,0850. Americká výnosová křivky se napřimuje.

Největší investiční fond světa zavelel k ústupu z Evropy i našeho regionu. Proč?

Norský vládní investiční fond, vlastnící 1,3 procent všech akcií světa, vyklízí své pozice v rámci rozvíjejících se trhů a v Evropě. Pro naši část starého kontinentu to znamená souběh obojího. Honba za vyšším výnosem na těchto trzích nevyšla a norský fond neplní svůj cíl zhodnocení majetku. Do blízkého budoucna bude jeho investice výrazněji vidět ve skupině frontier markets, takzvaných hraničních trhů, které jsou ziskovostí, ale i rizikem, nad středem a východem Evropy i Asií.

Norský fond se s výraznějším balíkem peněz, který vzal z vyspělých trhů, vydal na emerging markets v roce 2012. Potřeboval zvýšit celkovou výnosnost portfolia, které dnes dosahuje objemu 880 miliard dolarů. Teď z nich mizí, ale souběžně dál omezuje investice v Evropě a zejména její „emerging“ části, což na náš region dopadá dvojmo. Norská vláda rozhodla snížit podíl investic v Evropě prozatím na 41 procent z 54 procent celku, u akcií na 40 ze 46 procent. „Půjdeme na nové trhy, ne ale tak masívně, jako jsme to udělali naposledy na počátku roku,“ uvedl šéf fondu Yngve Slyngstad pro Bloomberg.

Svou roli sehrává i geopolitika. Norsko, které není členem Evropské unie, ale podpořilo obchodní sankce EU i USA kvůli Ukrajině, neinvestuje do ruských aktiv už osm měsíců. K trhům, které jsou geopolitikou výrazně zasaženy, ale nehodlá ani utíkat (což neplatí o omezování investic v celých regionech). „Pokud jsou na trhu opravdu turbulence, nekupujeme, ani neprodáváme. Není naší strategií investovat při zvýšené volatilitě,“ řekl šéf fondu pro Bloomberg.

Strategií fondu naopak je rozdělovat své investice podle síly reálné ekonomiky. „Z tohoto pohledu jsme podinvestováni v Číně,“ řekl Slyngstad agentuře. Čínu označil na jasný trh k posílení pozic proti současným 2,4% podílu na aktivech fondu. Lákadlem je i avizované propojování hongkongského a pevninského obchodování.

Čína spojí akciový trh. Povzbudí Hongkong jako finanční centrum?

Norský fond je správcem a zhodnocovatelem výnosů země zejména z těžby ropy. V roce 1998 spravovaný majetek poprvé vložil od akcií, v roce 2000 poprvé do emerging markets, od roku 2011 pak do realit. Jeho dlouhodobým cílem je 4% zhodnocení, což se mu ale již nedaří. Ve druhé čtvrtině letoška výsledkem 3,3 %, od založení průměrným reálným zhodnocením 3,75 % při nominálním výnosu 5,83 procenta. Vedle Číny proto schválil strategii silnější přítomnosti na frontier markets. „Pro fond jsme zažili několik silných let. Ty ale pokračovat nebudou a fond nemůže dále růst stávajícími cestami,“ uvedl jeho šéf pro Bloomberg. Do skupiny takzvaných hraničních trhů patří například některé země jihovýchodní Asie nebo Afriky.

Hlavní ekonom Swedbank Harald Magnus Andreassen pro Bloomberg poznamenává, že střídajících se období obliby a nevole se investice fondu na frontier markets rozhodně nezbaví. „Pro růstové trhy je to typické, lidé jsou natolik fascinováni růstovým příběhem, že zcela opomenou nahlížet na dlouhodobou stabilitu na trhu.“

Newsletter