Tlaky na mírně silnější dolar přetrvávají. Neoslabil je ani včerejší Fed či pokles delších tržních sazeb. Vliv na kurz tak patrně má tržní sentiment ve znamení averze k riziku. Rizikově averzní nálada a silnější dolar představují rizika slabších měn regionu. Koruna po včerejším krátkém prolomení 26,00 za euro oslabila nad 26,10 za euro.

Největší mezníky ropné historie

Ropa má za sebou rok masivního propadu, který dnešním dnem vyvrcholil přistáním na 13letém minimu, jež představuje úrovně pod hranicí 28 dolarů za barel. Očekávání trhu jsou smíšená. Někteří investoři věří, že „krve v ulicích“ bylo již dost , a proto se chystají nakupovat. Jiní naopak přilévají olej do ohně a predikují ropy na 20 dolarech za barel.

Ohledně budoucího vývoje lze pouze spekulovat. Faktem je, že aktuální fundamenty, především stažení íránských sankcí hovoří prom další pokles. V souvislosti s tím, že je dobré si připomenout ty největší mezníky v ropné historii, které černou komoditu „pohřbily“ až na několikaletá dna.

1973: První ropná krize

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), která měla na počátku 70. let dvoutřetinový podíl na světové produkci, se ve válce arabských zemí s Izraelem nejprve vyslovila pro embargo na vývoz ropy do zemí sympatizujících s židovským státem, a poté přikročila k drastickému zvýšení cen ropy: během 14 měsíců se cena ropy zvýšila pětkrát a přiblížila se k 12 dolarům za barel. Následkem tzv. prvního ropného šoku byla celosvětová hospodářská recese a nárůst inflace.

1979: Druhá ropná krize

Cenu ropy vyšroubovaly události v Íránu, kde byla nastolena vláda muslimských duchovních pod vedením ajatolláha Chomejního. Krátce nato se Írán navíc zapletl do dlouhotrvající války s Irákem, v jejímž důsledku klesla produkce ropy. Cena suroviny vzrostla v průměru ze 13 dolarů za barel v lednu 1979 na 35 USD o tři roky později. Následovala globální recese a zvýšení těžby v USA a v Severním moři. V 80. letech pak cena klesla v průměru na 15 USD za barel.

Říjen 1990: Vpád Iráku do Kuvajtu

Po vpádu Iráku do Kuvajtu cena ropy prudce vzrostla, v říjnu dosáhla rekordních 41,15 dolaru za barel. Následovala válka v Perském zálivu za osvobození Kuvajtu. Úspěch operace Pouštní bouře a nárůst produkce ropy v ostatních zemích cenu brzy srazil zpět.

Prosinec 1998: Asijská krize a přezásobování

Cena ropy klesla poprvé po 12 letech pod deset dolarů za barel. Důvodem byly nadměrné zásoby ve skladech, kde se ropa začala hromadit po vypuknutí hospodářské a finanční krize v jihovýchodní Asii. Země OPEC následující rok stanovily produkční limity, aby ceny suroviny opět vzrostly.

Začátek roku 2003 a konflikt USA a Iráku

Před válkou USA a jejich spojenců proti Iráku cena ropy kolísala kolem 35 dolarů za barel, avšak v březnu krátce po vypuknutí bojových akcí začala postupně klesat.

Velký propad roku 2008

 Cena ropy v tomto roce prodělala výrazné zvraty: v lednu cena americké lehké ropy WTI poprvé překonala hranici 100 dolarů za barel a v červenci se dostala na rekordních 147 dolarům. Při započtení inflace bylo do té doby rekordních 101,7 dolaru za barel z dubna 1980, rok po islámské revoluci v Íránu.

Ke konci roku 2008 ale cena spadla až pod 40 dolarů. Nejprve cenu nahoru tlačili spekulanti, napětí ve světě (spory kolem íránského jaderného programu a nestabilita v Iráku a Nigérii), pokles zásob v USA, rostoucí poptávka v zemích jako je Čína nebo Indie a slábnoucí dolar. Propad ceny zase akcelerovala finanční krize, která výrazně oslabila světové ekonomiky a vyvolala recesi.

Únor 2011: Konflikt v Libyi

Ropný trh začal dramaticky reagovat na konflikt v Libyi, která byla jedním z klíčovým vývozců ropy a kde propukly protesty. Cena severomořské ropy Brent se tak poprvé od září 2008 dostala nad hranici 108 dolarů za barel a později se dostala až nad hranici 120 dolarů. V průběhu roku ale ceny prudce klesly kvůli obavám ze slabší poptávky.

2014-2015 aneb velká břidlicová revoluce

Ceny ropy během roku klesaly hlavně kvůli vysoké nabídce na trhu v důsledku rozmachu těžby z břidlicových ložisek v USA. Situaci ještě více zhoršilo oznámení členů OPEC, že kartel nebude navzdory prudkému poklesu cen omezovat těžbu. Severomořská ropa Brent se tak v listopadu poprvé za více než čtyři roky propadla pod hranici 70 dolarů za barel a následovala v tom americkou ropu WTI.

Podle některých analytiků bylo cílem Saúdské Arábie a zemí Perského zálivu zastavit růst těžby ropy v USA tím, že ceny spadnou pod úroveň, kde se už těžba z břidlic nevyplatí. To by ukončilo přebytek nabídky na trhu a podpořilo opětovný růst cen. OPEC ve své politice pokračoval i v roce 2015 a pokles cen ropy za loňský rok dosáhl zhruba 35 procent.

Leden 2016: OPEC + Írán

Od počátku roku ceny ropy tlačí dolů vysoké dodávky suroviny na trh i obavy ohledně vývoje čínské ekonomiky, která je druhým největším spotřebitelem ropy po USA. Dalším impulzem k pádu cen ropy je příprava trhu na zvýšení dodávek ropy z Íránu. Spojené státy a Evropská unie totiž oznámily rušení sankcí, které vůči Teheránu uplatňovaly kvůli íránskému jadernému programu. Rušení sankcí předcházelo oznámení Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), že Teherán dodržuje závazky z loňské červencové dohody o omezení jaderného programu. Cena ropy Brent tak sestoupila pod hranici 28 dolarů za barel na zhruba třináctileté minimum.

Newsletter