I přesto, že se americká ekonomika stále vyvíjí lépe než mnoho ostatních, v posledních měsících se jí v některých oblastech už tolik nedaří. Alespoň to ukazuje index překvapení (ECO U.S. Surpise Index), který sestavuje agentura Bloomberg. V nedávných dnech se tento ukazatel dostal na nejnižší úroveň od roku 2009, kdy si Spojené státy procházely jednou z nejhorších krizí v celé historii (viz. graf č.1).
„Čtení“ samotného indexu je založeno na zveřejňovaných datech z americké ekonomiky a jejich odlišnosti od aktuálního konsensu. Jakmile jsou data lepší než očekávání, index roste. Pokud jsou horší, index naopak klesá.
Z dat, která v poslední době přispěla k propadu indexu překvapení, můžeme jmenovat například ISM index aktivity amerického průmyslu, který za únor skončil na úrovni 53,5 bodů, což odpovídalo již čtvrtému poklesu v řadě. Za únor skončily hůře i americké maloobchodní prodeje, jež meziměsíčně klesly o 0,36 % při očekávání růstu o velikosti 0,3 %. Březnová data pak ukázala například Empire index aktivity průmyslu na 6,9 bodech při očekávaných 8. Výčet pak uzavírá index spotřebitelské důvěry Univerzity Michigan, který díky nepříznivému počasí skončil na 91,2 bodech, přičemž konsensus byl 95,5.
Příkladnou výjimkou, která naopak index podporuje, jsou data z amerického trhu práce. Míra nezaměstnanosti klesla v únoru o 0,2 procentního bodu na 5,5 % a bylo vytvořeno celkem 295 tisíc nových pracovních míst (mimo sektor zemědělství) oproti očekávaným 235 tisícům.
Stejně jako agentura Bloomberg si index překvapení vytváří i Citigroup. Ta se však nezaměřuje pouze na jeden stát, nýbrž vytváří celosvětové srovnání. Podle dat zveřejněných k 12. březnu si v rámci indexu od Citi Spojené státy vedou rovněž nejhůře (viz. graf č. 2).
Všechna zmíněná data se vztahují k celkové kondici největší ekonomiky světa. To je samozřejmě klíčové především pro budoucí vývoj americké měnové politiky. Sama guvernérka Federálního rezervního systému Janet Yellenová však nevyjádřila žádné znepokojení. Naopak před Kongresem hovořila o zlepšení celé ekonomiky a jejího výhledu. Jonathan Wright, profesor z Hopkinsonovy univerzity v Baltimoru, je však přesvědčen, že horší data by mohla hrát určitou roli v rozhodování měnového výboru o podobě americké úrokové politiky.
I přesto, že oba indexu hovoří v neprospěch USA, je potřeba brát je s nadhledem. To, že se americká ekonomika octila na úrovni krizového období rozhodně neznamená, že je ve stejném stavu jako tenkrát. Vypovídá to pouze o tom, že si prochází lehkým zpomalením a nedosahuje očekávání, která sama mohou být někdy až přitažená za vlasy.
