Dolar je až příliš silný. Tímto tvrzením pro Wall Street Journal Donald Trump nejenže porušil nepsané pravidlo, že prezident o dolaru nemluví, navíc k tomu nepřímo naznačil konec politiky silné americké měny. Jak by toho mohl ze své pozice docílit?
Blonďatý magnát má možná pravdu. Vzhledem k vývoji dolarového indexu Federálního rezervního systému je americká měna zhruba o 7 % nad jeho průměrem z poslední čtyřicetileté dekády. Byť není silný kurz automatickým katem ekonomiky, jeho vliv by Trumpovi mohl podkopnout nohy ve snaze obnovit americký průmyslový sektor.
Jak tedy může Trump se svou administrativou dolar oslabit? Na to se zaměřila agentura Bloomberg.
Mluvit, mluvit a zase mluvit
Mluvení je lehké, zdarma a Trumpovi celkem jde, co se týče vlivu na vývoj trhů. Pokud bychom si měli něco odnést z historie, je to fakt, že obchodníci přestávají poslouchat tehdy, kdy se politici či centrální bankéři přestanou zaměřovat na konkrétní politiku týkající se měnového kurzu.
Příkladem budiž Japonsko. V době, kdy Abenomika přicházela o „šťávu“ a tradeři sázeli na posílení jenu, ministr financí Taro Aso opakovaně varoval, že zpevnění bylo jednosměrné, narušující a že vláda by mohla zasáhnout a celý vývoj zvrátit. Rally jenu v tu chvíli skončila, a to s výsledkem +22 % ve prospěch japonské měny od poloviny 2014.
Koordinovaná intervence
Americké ministerstvo financí spolupracovalo (naposledy v roce 2011) se světovými centrálními bankami, aby buďto dolar podpořilo, či oslabilo. Problém je, že koordinované intervence v posledních letech odezněly především proto, že není jasné, jak moc efektivně mohou úředníci ovlivnit natolik rozsáhlý trh, jako je ten dolarový.
Většina devizových intervencí je navíc sterilizovaná, což znamená, že centrální banka buďto přidá, nebo ubere likviditu tak, aby neutralizovala dopad na domácí měnovou nabídku. Je to právě tento druh zásahu, který nemá, obzvláště v tomto případě, dostatečně dlouhodobý efekt.
Jednostranná intervence
Pracovat sám na svou vlastní pěst je tak jednodušší než spolupráce s ostatními. Podle Charlese St-Arnauda, ekonoma společnosti Nomura Securities International, sice Trump a jeho administrativa nepřistoupí k jednostranné intervenci, důvod k její realizaci by však existoval.
„Dolar opravdu razantně zpevnil,“ řekl St-Arnaud. „Tím pádem tu máme argument o tom, že se ekonomika může jen těžko přizpůsobit takto výraznému a rychlému pohybu měnového kurzu.“
V tomto případě rovněž hrozí i obvinění z měnové války. Jakmile by se americké ministerstvo financí rozhodlo oslabit dolar, ostatní země by mohly udělat to samé se svou domácí měnou.
Vytvoření státního investičního fondu
Jednou možností, kterou rovněž uvedl ekonomický tým Nomury, je vytvoření státního investičního fondu. Mnohé rozvojové země a dokonce i ty vyspělé (viz Norsko) tak učinily. Díky fondu tak mají možnost v nemalém množství nakupovat zahraniční aktiva od dluhopisů až po nemovitosti a tím ovlivňovat i vývoj měn.
Neměnová intervence
Nabízí se i neměnová možnost. Trump se může jednoduše zaměřit na protekcionistické politiky, které ve výsledku skončí slabým dolarem. Jakmile by opravdu došlo na přehodnocení dosavadních obchodních dohod, které by v návaznosti na to byly zpřísněny, americká měna by oslabila.
