Dolar zahajuje týden mírně silnější jak proti euru, tak ve vyjádření dolarového indexu. Silnější dolar proti euru je rizikem potenciálně slabší koruny obchodující se nad 27,20 za euro.

Nemocné Bulharsko? Kdepak, je to jen zlatá horečka

Více než 2000 let po Thrácích, jejichž poklady nadále fascinují celý svět, se Bulharska znovu zmocnila zlatá horečka. V této chudé zemi se rekreační rýžování zlata někdy stává zdrojem obživy, píše agentura AFP. Tucet mužů a jedna žena se podél řeky Tundži sklánějí nad ledovou vodou, v níž stojí až po kolena, a promývají naplaveniny, aby z nich získali vzácná zrnka.

„Tato lokalita musí být bohatá, poněvadž si ji Thrákové zvolili za svou metropoli,“ říká devětapadesátiletá Milka Ganevová, která už dva roky vždy o víkendu prozkoumává okolí přehrady Koprinka.

Vody této přehrady postavené za komunismu zalily pozůstatky Sevtopolisu, bývalé metropole thrácké civilizace, která vstoupila do dějin pro své obrovské zlaté bohatství.

Stejně jako Milka Ganevová se na 1500 Bulharů oddává více či méně pravidelně rekreačnímu rýžování zlata. To bylo výslovně povoleno zákonem z roku 2009.

„Lesk zlata přitahuje, zejména v chudé zemi,“ zdůrazňuje Kiril Stamenov, předseda nedávno vzniklého sdružení bulharských zlatokopů. Zlatá horečka se podle něho zmocnila všech vrstev. Pořádá se mnoho seminářů o tom, jak zlato rýžovat, a za přítomnosti kamer se konají soutěže zlatokopů.

Podle srpnové vládní zprávy jsou téměř všechny bulharské řeky zlatonosné, ale pro průmyslové rýžování zlata se nehodí. Výjimku tvoří důl pod širým nebem v Čelopeči.

„Zlato tu bylo vždycky. Nikoli náhodou je území soudobého Bulharska kolébkou thrácké civilizace,“ zdůrazňuje Kiril Stamenov.

Objev několika zlatých zrnek stačí k tomu, aby většina svátečních zlatokopů, jako je Milka, jásala radostí.

„Doufám, že jednou budu moci nechat ze zlata udělat medailonky pro štěstí svým dvěma vnukům,“ svěřuje se Milka a upřesňuje, že za dva roky našla osm gramů zlata.

Někteří, jako je Hristo Mavrudov, nechali všeho a snaží se učinit si ze svého koníčka zdroj obživy.

„Zlatá horečka je pocit, který nelze s ničím srovnat,“ zdůrazňuje osmadvacetiletý muž. Říká o sobě, že je povoláním zlatokop. Už dva roky hledá celoročně zlato v horských řekách se svým kolegou Nikolajem Kostadinovem.

„Jsme den ode dne lepší a doufáme, že nás to jednou uživí,“ tvrdí.

Oba už našli za jeden rok 70 gramů zlata, ale jejich výdělek je zatím skromný. Světový kurs zlata od roku 2011 dosti poklesl. Jeden gram tohoto zlata, které má 20 až 22 karátů, kupují bulharští zlatníci jen za 50 až 52 leva (700 až 730 Kč).

„Za zlatokopy se označují jen někteří nadšenci. Ti, kdo se do rýžování pouštějí, aby zbohatli, toho brzy nechají. Není tu žádný bohatý zlatokop,“ usmívá se Stamenov.

Rýžování zlata je náročné: nejčastěji připadá na jeden metr krychlový naplavenin 0,5 gramu zlata. Jsou však různé „finty“, jak vyrýžovat více: zlato je devatenáctkrát těžší než voda a usazuje se v zátočinách, kolem kořenů stromů a u velkých kamenů.

„Rýžování zlata je namáhavé, jen když se zuřivě snažíte najít zlato za každou cenu. Když ale zůstanete v klidu, dá vám to zapomenout na každodenní starosti,“ říká padesátiletý elektrikář Hristo Atanasov

 

Newsletter