Paříž se staví proti dominanci dolaru. Tak zněl pondělní titulek Financial Times, který ve finančím světě vyvolal opravdu velké pozdvižení. Něco takového však mohlo být napsáno téměř kdykoliv v uplynulém půlstoletí a pozice dolaru by se tím nijak nezměnila. Koneckonců, byl to právě bývalý francouzský prezident Giscard d’Estaing, který si jako ministr financí v roce 1960 stěžoval na nehoráznou výsadu, jíž disponují Spojené Státy americké v podobě možnosti čerpání ze silné role dolaru. V polovině roku 1960 se zase na pultech ocitla kniha Servana Schreibera, s příhodným jménem „The American Chalenge“, jež varovala, že USA kolonizovalo Evropu právě skrze dominanci dolaru. V raných 70. letech to byla poptávka Francie po zlatě výměnou za US Treasuries vedoucí ke konci Bretton-woodského systému.
Francie vytáhla do boje proti nadvládě dolaru
Bezprostřední příčinou nejnovější a opětovné tradiční francouzské opozice je významná pokuta uložená jedné z největších francouzských bank za porušení amerických sankcí. Jako součást tohoto trestu, USA podnikla to, co se může zdát jako bezprecedentní krok, a sice odepření možnosti francouzské banky umazat ze svých knih dolarové obchody a to po dobu jednoho roku.
Co se tedy stalo? Francouzská BNP se přiznala ke dvěma obviněním z trestných činů. Následkem byla téměř $9 miliardová pokuta, což v porovnání se zisky za rok 2013, jež dosáhly objemu 6,5 miliardy dolarů, je vskutku vysoká suma. Mimo to byly potrestány téměř čtyři desítky zaměstnanců, přičemž tucet z nich ztratilo své zaměstnání, včetně COO pro americký region. Vysoce postavení úředníci francouzské vlády se snažili lobovat za menší trest, včetně prezidenta, ministra financí a ministra zahraničních věcí. Varovali, že by zmíněný trest mohl narušit dohodu o volném obchodu, která je předmětem jednání. Centrální bankéři zase varovali, že by zmíněné sankce mohly mít za následek urychlení globální snahy o diverzifikaci od dolaru.
Ruský prezident Putin, zarytý odpůrce dolaru a americké hegemonie, přišel s tvrzením, že akce proti BNP byla snahou USA o přesvědčení Francie ke zrušení dohody o dodání dvou válečných lodí Rusku. Putin prohlásil, že USA nabídly snížení pokuty pro BNP v případě, že Francouzi vyhoví jejich požadavku. Pro takové tvrzení nemá Putin žádný prokazatelný důkaz, přesto to však ukázalo na jeho nevraživost vůči USA.
Co to tedy znamená pro pozici dolaru?
Je možné, že uvalené sankce zvýší tlak na diverzifikaci od dolaru, jak Putin doufá a jak francouzští úředníci tvrdí? Pravděpodobně ne. Problém tkví v absenci přesvědčivé alternativy. Když se euro poprvé dostalo na trh, mnozí v té době argumentovali, že se jedná o alternativu k dolaru a že se investoři rázem chopí nabízené šance. Realita byla však jiná.
V poslední době je to internacionalizace čínského jüanu, jenž by podle mnohých mohl ohrozit pozici dolaru. Realita je však znovu někde jinde. Swapové linky, které Čína zřídila s několika desítkami zemí, nebyly využity. Minulý měsíc MSCI zamezila integraci čínských akcií do svých globálních indexů a to z důvodu různých omezení trhu a nedostatku transparentnosti. V případě, že investoři chtějí investovat v Číně, potřebují speciální povolení (QFII nebo RQFII), a v případě, že jedná o zemi, tak ta musí jednat s Čínou o nastavení off-shore obchodních center.
Méně než před rokem se začaly ozývat hlasy, že by to mohla být kyberměna bitcoin, jež v budoucnu nahradí dolar. Jedna velká americká banka dokonce tvrdila, že centrální banky by do ní měly přesunout některé ze svých rezerv. Touha najít alternativu k dolaru je skutečná, ale role dolaru se v posledních letech moc nezměnila. V mnoha ohledech, ať už je nárůst jüanu takový nebo onaký, zdá se, že přichází na úkor jiných měn, nikoliv dolaru.
A proč tomu tak je? Může za to hlavně bezpečnost, likvidita a transparentnost trhu s americkými státními dluhopisy, jenž nezná soupeře. Více než polovina všech zahraničních úvěrů a vkladů je denominována v amerických dolarech. Podle banky pro mezinárodní platby se dolar na devizovém trhu ocitá na jedné straně 87 % všech obchodů v denní hodnotě přesahující 5 bilionů dolarů. Mimoto dolar zůstává měřítkem ceny ropy a většiny komodit. Pokud investoři chtějí zajistit své pozice, používají odvozené nástroje na trhu denominované v dolarech.
Spojené Státy jsou často obviňovány ze svých krátkozrakých akcí, nehledíc na dlouhodobé měřítko. Přesto se však zdá, že se vždy vyskytne dostatečná poptávka po jejich dluhopisech, alespoň tomu nasvědčují pololetní zprávy ministerstva financí. Takže ať tak či onak, pokud nějaký subjekt porušuje sankce Spojených států a podporuje tím Súdán, Írán nebo Kubu, lze očekávat, že Amerika zakročí. Může si to totiž dovolit.
