Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna se dostala pod 25,30 za euro.

Nepochopená krize. Kam (ne)měla směřovat koronavirová pomoc?

Americké HDP zaznamenalo ve druhém čtvrtletí nejprudší meziroční propad v historii. Tato bezprecedentní ekonomická krize má zdánlivě jednoznačného původce; virus SARS-COVID-19. V reakci na šíření nákazy se politici rozhodli nastolit tvrdá opatření, která přiškrtila ekonomiku a způsobila nynější ekonomickou krizi.

Fundamentální příčinou krize je dle popsaného scénáře především propad poptávky ze strany zákazníků kvůli výpadku jejich příjmů. Tato verze se nyní stala široce přijímanou jak mezi odbornou, tak laickou složkou populace. V reakci na krizi se politici uchýlili k zavedení tradičních keynesiánských stimulů, které měly za úkol poptávku znovu oživit. Nový výzkum vypracovaný ekonomy z Harvardovy univerzity však naznačuje, že původcem krize může být něco docela jiného. Pokud tomu je skutečně tak, výzkum by mohl mít implikace pro vytváření vládní politiky bojující s nastalou ekonomickou katastrofou.

K analýze ekonomické situace tým totiž namísto vládních dat, která jsou sice velmi obsáhlá, nicméně vycházejí se značnou prodlevou a většinou pouze čtvrtletně, využil data soukromých společností. Ty nejsou schopny globálně změřit obvyklé ekonomické indikátory jako celkové HDP, výši příjmů či míru nezaměstnanosti. Na druhou stranu jsou však sbírány průběžně a na více granulární úrovni. Tým tak nepracoval například s informací o tom, jak se změnila ve státě Kansas v prvním čtvrtletí nezaměstnanost, nicméně byl schopen říct, že v Santa Claře, nejbohatším okrese ve Spojených státech, zažádalo mezi lednem a pátým květnem téměř 15 % jeho obyvatel o podporu v nezaměstnanosti. Mezi další datové údaje, které měl tým k dispozici, patří tržby malých a středních podniků, čas strávený mimo domov, výdaje na různé druhy zboží, či dokonce informace o čase stráveném studiem matematiky.

K jakým závěrům vlastně tým Opportunity Insights vedený vycházející hvězdou politické ekonomie Rajem Chettym dospěl? Především analýzou dat pro jednotlivé okrsky zjistil, že původním impulsem krize bylo snížení tržeb firem nacházejících se v oblastech s vysokou životní úrovní. Důvodem bylo snížení utrácení lidí s vysokými příjmy způsobené omezením vycházení. To z jejich strany ve většině případů nebylo reakcí na vládní opatření, nýbrž vycházelo z dobrovolné volby, ve které hleděli především na zdravotní obavy. Proč tak učinili především bohatší Američané? Důvody jsou dva.

Zaprvé je většina z nich zaměstnána v povoláních, která lépe umožňují práci z domova. Zadruhé je mnohem menší podíl jejich útrat tvořen nezbytnými útratami. Mezi nejvíce citelně zasažené tak patřily například lepší restaurace, obchody s drahým oblečením či zařízení poskytující volnočasové vyžití. Naopak podniky nacházející se v chudších čtvrtích se dle Chettyho dat vyrovnaly s krizí až překvapivě dobře. Původní pokles útrat měl samozřejmě dominový efekt. Pomyslná další dominová kostka spadla na nízkopříjmové pracovníky pracující právě v bohatých oblastech. Ti byli kvůli výpadku příjmů propuštěni.

Z jakého důvodu je ale původ krize tak důležitý? Především proto, že může zákonodárcům poskytnout cenné informace, které mohou využít pro tvorbu efektivnějších opatření proti nastalé krizi. Právě v tomto ohledu výzkum ukazuje, že politici do značné míry selhali, jelikož pomoc byla namířena špatným směrem. Chettyho výzkum naznačuje, že velká část státní pomoci šla lidem, kteří ji vesměs nepotřebovali a nepodpořila ekonomiku tak moc, jak mohla, byla-li by lépe cílená. Tento fakt lze nejlépe ilustrovat na nejznámějším opatření nacházejícím se v tzv. CARES Actu: plošné šeky v hodnotě 1200 dolarů poskytnuté všem Američanům s ročním příjmem nižším než 75 000 dolarů.

Přestože je objem této pomoci obrovský, nejvíce zasažené podniky jeho efekt moc nepocítily. Trápil je totiž propad poptávky od bohatších zákazníků, kteří neutráceli nikoliv kvůli výpadku příjmů, nýbrž kvůli strachu z epidemie. I za předpokladu, že tyto domácnosti na šeky dosáhly, jejich útratu to neovlivnilo. Šeky tedy necílí na základ krize. Na druhou stranu je třeba poznamenat, že po přijetí těchto šeků se spotřeba nízkopříjmových domácností dramaticky zvedla. Jejich výdaje ale vesměs putovaly podnikům, které krize zasáhla pouze okrajově či vůbec. Většinu peněz totiž utratily buď v obchodech s potravinami či přes internetové obchody.

Poznatky o původu krize rovněž naznačují, že tzv. politika uvolňování, která se jeví jako logická volba pro opětovné nastartování ekonomiky, nemusí být tak přínosná, jak by se mohlo zdát. Existuje zde totiž riziko, že s sebou ponese výrazný nárůst nakažených. V tom případě by se dalo očekávat opětovné snížení výdajů ze strany vysokopříjmových domácností. Na shromážděných datech lze navíc ukázat, že většina propadu ekonomické aktivity se udála v jednotlivých státech ještě před zavedením těchto opatření.

Pokud ale tým kritizuje nynější vládní opatření jako neefektivní, s jakými doporučeními vlastně přichází? Chetty argumentuje, že prostředky využité na plošné šeky domácnostem by byly lépe využity, kdyby byly poskytnuty jako podpora nezaměstnaným. Právě nezaměstnaní jsou totiž skupina, u které lze očekávat nejvyšší mezní sklon ke spotřebě. Většina peněz by navíc skončila v oblastech, které byly krizí zasaženy nejhůře. Navíc vládám doporučuje, aby s rozvolňováním svých opatření spíše vyčkávaly, jelikož data zatím ukazují, že na obnovu ekonomické aktivity mají jen nepatrný vliv. Naopak ve státech, které se k nim uchýlili jako jedni z prvních, velmi často došlo k vzestupu míry nakažených.

Ať už se vlády rozhodnou doporučení následovat či nikoliv, výzkum značí významný mezník pro ekonomii, a to už jen díky revolučnímu použití soukromých dat a využití moderních metod pro jejich zpracování. Díky nim byl výzkum schopen provést okamžitou analýzu ekonomické situace. V budoucnu lze očekávat, že ho bude v tomto ohledu řada projektů následovat, což by vládám mělo umožnit pružněji reagovat na ekonomické výkyvy. Ekonomie by se tak mohla zbavit nálepky vědy pouze popisující ideální stav či analyzující chyby minulosti a stát se ohromně užitečným nástrojem pro tvorbu současné politiky.

Institut ekonomického vzdělávání (INEV) vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.
Podívejte se na https://inev.cz pro další informace.
Podpořte nás na https://www.darujme.cz/projekt/1203037.

Newsletter