Dolar pod výprodejním tlakem. Oslabuje v dolarovém indexu i proti euru a procyklickým měnám. Polský zlotý a maďarský forint nehledě na posilující euro proti dolaru oslabují. Jediná koruna se posunula pod dnešní otevírací cenu směrem k 25,90 za euro.

Nese Brusel vinu za řeckou tvrdohlavost?

Evropská komise dala podle několika členských států Řecku falešnou naději, že nové úvěry obdrží výměnou za menší reformní úsilí. Stále ale chtějí, aby Brusel našel způsob, jak vzdorující Atény udržet v eurozóně, napsala agentura Reuters. 

Po čtyřech měsících je posun v jednáních zatím mizivý a některé agresivnější státy předsedovi Evropské komise Jeanu-Claudeovi Junckerovi a evropskému komisaři pro hospodářské a finanční záležitosti Pierru Moscovicimu soukromě vyčítají, že rozostřili hlavní myšlenku jejich sdělení, když si hráli na „hodného policajta“. Mezinárodní věřitelé Řecka by podle některých vlád dostali výsledky rychleji, kdyby instituce, které je zastupují (Evropská komise, Evropská centrální banka – ECB a Mezinárodní měnový fond – MMF), zastávaly jednotnější tvrdou linii. 

„V tomto ohledu se domnívám, že Evropská komise sehrává špatnou roli,“ sdělil nejmenovaný vysoce postavený vládní činitel jednoho z členských států eurozóny. „Někteří lidé si v Aténách pořád myslí, že peníze mohou dostat bez reforem, a odvolávají se přitom na Junckera, jeho kabinet a Moscoviciho jako na ty, kdo jejich názor podporují,“ uvedl dotyčný činitel. „Myslí si, že Juncker chce, aby Řecko zůstalo v eurozóně za každou cenu“. 

Mezi státy, které jsou nespokojené s vyjednávací taktikou komise, jsou podle tohoto činitele Estonsko, Finsko, Litva, Lotyšsko, Německo, Nizozemsko, Rakousko a Slovensko. „Trochu naštvaná“ prý začíná být i jinak umírněná Francie. Žádná vláda ale s kritikou veřejně nevystoupila. 

Juncker a členové jeho týmu od začátku rozhovorů opakují, že není jiné možnosti, než aby Řecko zůstalo v eurozóně. Juncker, který v minulosti předsedal ministrům financí eurozóny a platí za matadora diskuzí o unijních dohodách, podle některých činitelů nechce, aby se eurozóna rozpadla za jeho mandátu. To omezuje možnosti vyjednávání a dodává v Aténách sílu těm, kdo sázejí na to, že eurozóna nedovolí Řecku dostat se do platební neschopnosti. 

Všechny vlády v eurozóně ale názor komise nesdílejí. A vlády budou nakonec rozhodovat o tom, jakou – pokud vůbec nějakou – dohodu Řecko dostane, protože jsou to jenom ony, kdo má peníze. Komise vlastní finanční prostředky nemá. 

Juncker rozdílné vyjednávací strategie obhajoval. „Je docela normální, že jsou v naší trojici různé názory, musíme ale zajistit, že tyto tři instituce předloží nakonec Řecku jednotnou dohodu,“ sdělil minulý týden šéf Evropské komise. „Řekové by se na rozdílné pohledy těchto tří institucí neměli snažit hrát,“ podotkl. 

Vlády eurozóny zdráhavě hodily Řecku záchranné lano už dvakrát, protože si myslely, že nemají jinou možnost. Odchod Řecka z eurozóny – grexit – by v roce 2010 a 2012 těžce zasáhl všechny země používající euro. To už by teď podle „jestřábů“ neplatilo. 

Evropská centrální banky (ECB) rozjela program nákupů státních dluhopisů, banky eurozóny jsou po nekompromisních zátěžových testech pod jednotným dozorem a tři z pěti států, které se v minulosti staly příjemci mezinárodní finanční pomoci, již z těchto záchranných programů vystoupily. Mnoho činitelů se za těchto okolností domnívá, že grexit by nyní způsobil omezenou politickou škodu a ekonomické důsledky by byly zvládnutelné. 

Juncker připustil, že Atény si jeho přátelskost mohly špatně vyložit a ve výsledku věci ještě zkomplikovaly. „Někdy mám dojem, že když znovu a znovu říkám, že grexit není alternativa,… Řekové mají pocit, že tomu mohu zabránit,“ řekl. „Nejsem jediný hráč. Jsem otevřeně pro Řeky, Řekové ale někdy životy svým přátelům velmi komplikují,“ dodal. 

Zatímco komise uplatňuje mírný přístup, MMF je v trojici institucí tím „zlým policajtem“. Jeho názory více odpovídají postojům vlád zastávajících tvrdou linii. ECB je relativně neutrální, více se ale podle činitelů přiklání k postoji fondu. 

„Není pochyb o tom, že velmi přátelská a ve své době mlhavá a matoucí komunikace částí komise Řeky uvedla v omyl,“ sdělil nejmenovaný představitel eurozóny zapojený do vyjednávání. „Opravdu si mysleli, že cesta ven bude jednoduchá. Abychom byli spravedliví, 90 procent toho byla řecká neschopnost a ze strany velmi malého počtu řeckých hráčů i zlomyslnost,“ dodal. 

K matoucí vyjednávací taktice došlo například v únoru, kdy Moscovici připravil návrh dohody na prodloužení řeckého záchranného programu. Před schůzkou ministrů eurozóny, kde se o věci mělo debatovat, jej ukázal řeckému ministru financí Janisi Varufakisovi. Řecko bylo šťastné a Moscoviciho dokument by okamžitě podepsalo. 

Varufakis ale před samotným začátkem ministerské schůzky dostal velmi odlišný text, který připravil předsedající schůzky Jeroen Dijsselbloem. Ten Atény přijmout nemohly. Schůzka skončila rozhořčením a bez dohody. Řekové pak Moscoviciho dokument poskytli médiím, což ztrapnilo komisi, která měla pocit, že její úsilí o dosažení kompromisu bylo vyzrazeno. 

Činitelé eurozóny exekutivu EU kritizují; zároveň ale tvrdí, že MMF a ECB nenesou za zprostředkování dohody stejnou politickou odpovědnost jako komise. „Kdyby se stanoviska nesnažila překlenout komise, žádné překlenutí by nebylo. Takže jestli chcete úplnou porážku, požádejte komisi, aby své názory přestala poskytovat,“ sdělil Juncker. 

Newsletter