Investoři nesmí přehlížet otázky ohledně svobody projevu na sociálních sítích, opatření jednotlivých společností ohledně vyjadřování uživatelů a vládních opatření v technologickém průmyslu. „V důsledku negativní nálady po americké prezidentské volební kampani je podle našeho názoru důležité, aby společnosti působící na sociálních sítí měly nastavené hranice projevu vnějšími autoritami. Mezitím je třeba, aby tyto společnosti na svých platformách stanovily transparentní, nestranná pravidla s nezávislými dozorčími radami tak, aby byla zajištěna spravedlnost a konzistentnost jak z demokratického hlediska, tak z pohledu dlouhodobé životaschopnosti firem,“ vysvětluje postoj Fidelity International k této problematice Sumant Wahi, portfolio manager Fidelity International.
Otázky svobody projevu prostřednictvím digitální etiky
Zákaz a zastavení aktivity bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa na různých sociálních sítích je již známým případem. Problémem sociálních sítí je, kde nastavit vhodnou hranici mezi přijatelným a nepřijatelným projevem, a zdali jsou to vůbec ony, kdo by měl tuto hranici nastavovat?
Fidelity International se hlásí k digitální etice zejména, co se týká:
- Dezinformací: závazek k pravdivé a upřímné debatě na platformách
- Online podvody: ochrana uživatelů před online kriminalitou
- Ochrana osobních údajů: ochrana soukromí uživatelů a kontrola nad jejich údaji
- Blahobyt online: boj proti škodlivému obsahu (například rasismus, sexuální diskriminace, podněcování k trestnému činu atd.) a podpora uživatelského rozhraní v nejširším slova smyslu
Je zapotřebí, aby společnosti sociálních sítí převzaly kontrolu svých sítí. Většinu problémů by vyřešilo stanovení jednoznačných zásad pro to, co je přijatelným obsahem, a důkladná a transparentní hierarchie potenciálních kroků při jejich porušení. Některý obsah je samozřejmě zakázán: násilí, pornografie, rasismus, sexuální diskriminace a zjevně nepravdivá nebo nebezpečná tvrzení, neboť vytváří újmu a nerovnost příležitostí. Existují však i spornější oblasti.
YouTube nedávno zakázal aktivitu UK TalkRadio z toho důvodu, že „zveřejnili materiály, které byly v jednoznačném rozporu s odbornými doporučeními ohledně koronavirové pandemii“, a to pouze proto, aby po veřejném pobouření rozhodnutí rychle zrušil. Problém je v tom, že odborná doporučení ohledně pandemie se v některých zásadních ohledech změnily. Zdravotní úřady v USA, Velké Británii i jinde tvrdily loni na jaře, že obličejové masky nesnižují přenos koronaviru a jsou zbytečné. Dnes jsou ale na různých veřejných místech povinné. „Neomlouváme tak porušování vládních nařízení, ale myslíme si, že je spravedlivé a zdravé diskutovat o myšlenkách svobodně bez obav, že by se nám to vymstilo, a tedy s cílem dosáhnout konsenzu ve společnosti,“ vysvětluje Sumant Wahi.
Další dimenzí online debaty o svobodě projevu je monopolní a kartelové chování. Aplikace Parler, konzervativní/pravicové fórum na sociálních sítích, byla odstraněna z Apple i Google obchodů s aplikacemi v důsledku násilí během zasedání Kongresu ve Washingtonu, pro schválení počtu volebních hlasů. Parler byl údajně odstraněn z důvodu propagace násilí a jeho užití během zasedání Kongresu ve Washingtonu, a částečně ke koordinaci protestu. Služba Amazon Web Services následně odmítla společnosti Parler poskytnout cloudové hostování, čímž účinně omezila přístup k uživatelům. Ať už technologičtí giganti byli oprávnění odstranit Parler či nikoli, incident ukazuje zranitelnost aplikací třetích stran při oslovování publika a sílu velkých technologických společností ovládnout denní dění.
Technologičtí giganti dominují cloud computingu
Eva Miklášová, Sales Associate Director, Fidelity International říká: „Myslíme si, že by společnosti měly být obecně pečlivé při rovnocenném zacházení s oběma stranami debaty a tolerovat maximální úroveň svobody projevu, aniž by se překlenula do záměrného poškozování. Objektivní pravda se v otevřené debatě na sociálních sítích nemá čeho obávat. Zákaz uživatelů sociálních sítí, skrývání příběhů nebo odstraňování fór by mělo být vyhrazeno pouze pro výjimečné okolnosti, kdy lze prokázat explicitní podnícení nebo nepravdivost.“
Dozorčí rady by mohly být částečným řešením, mohly by se skládat z právníků, akademiků, novinářů a politických odborníků a působit tak v kvazi-soudní roli při přezkoumání případů, sledování obsahu a přispívat k tvorbě nových opatření. Společnosti sociálních sítí mohou takové rady zřídit samy, tak jako například nedávno učinil Facebook, ale je důležité, aby byly vnímány jako nezávislé a vyrovnané a měly tak legitimitu vůči veřejnosti.
Kdyby byl trh sociálních sítí fragmentovanější, dalo by se tvrdit, že tyto platformy by měly mít svobodu propagování určitého politického názoru, neboť by konkurence zajistila vyznění různých názorů, což je obecně případ novinových trhů. Současnému prostředí sociálních sítí dnes ale dominují dvě jména, Facebook a Twitter. Kvůli takové struktuře je eticky nezbytné, aby vedoucí společnosti upřednostňovaly nestrannost, pravdivost a závazek svobody projevu.
Regulace technologických gigantů je pravděpodobná
V rámci sociálních sítí zatím neexistuje žádná obstojná alternativa Facebooku a Twitteru. Facebook se svou sítí osloví každý měsíc téměř polovinu světové populace, což je třikrát více než podobnéí platformy, jako je například WeChat. To má za následek, že stát se kvalitní konkurencí, se za posledních 12 měsíců stalo značně nedosažitelným cílem.
Facebook osloví každý měsíc 3,2 miliardy lidí
Americká federální obchodní komise zahájila v prosinci 2020 protimonopolní řízení proti společnosti Facebook, a to kvůli akvizicím společností Instagram a Snapchat. Evropské regulační orgány pracují na nových zákonech, které by usnadnily zahájení vyšetřování, zamezily růstu do nových produktových sektorů a zabránily technologickým firmám ve zvýhodňování vlastních produktů při digitálních obchodech.
Pro velké technologické společnosti a společnost je v sázce mnoho
V krátkodobém horizontu by na Facebook a Twitter neměly mít dramatické a kontroverzní kroky jako zákaz Trumpa žádný negativní dopad ani z finančního hlediska. Vzhledem k často vyhraněnému tónu bývalého prezidenta, bylo těžké jeho názory, tweety a příspěvky monetizovat, neboť se mu začalo spousta značek vyhýbat. Z dlouhodobého hlediska zde existují zásadní problémy pro aktivní investory, jako například zvýšení nákladů na kontrolní opatření obsahu a antimonopolní předpisy.
Platformy sociálních sítí si také potřebují udržet loajalitu aktivních uživatelů. „My jako investoři chceme vidět závazek těchto společností ke svobodnému projevu, politické nestrannosti a k silným, avšak transparentním regulačním opatřením. Zřízení nezávislých dozorčích rad je významným krokem k naplnění tohoto cíle. To by pomohlo obnovit důvěru ve výstupy, oslovit uživatele s širokou škálou politických přesvědčení a podpořit společnost samotnou v dlouhodobém horizontu,“ dodává Sumant Wahi.
