O dopadech rekordního poklesu ropných cen toho bylo (a bude) napsáno dost. Ceny této komodity mimo jiné do značné míry utvářejí i podobu měnové politiky centrální banky Norska, jež je největším producentem surové ropy v západní Evropě. Překvapivé prosincové snížení sazeb pravděpodobně nebylo posledním, slabá měna ale dává centrální bance luxus času.
Ropný offshore průmysl v Norsku tvoří spolu s produkcí plynu více než pětinu hrubého domácího produktu země. Cena severomořské ropy Brent od červnového vrcholu propadla o 54 procent, zatímco norská koruna za stejné období ztratila zhruba 20 procent vůči dolaru a 8 procent vůči euru. Tamní akciový index OBX klesl o 12 procent.
Norská centrální banka jmenovala pád ropných cen jako důvod překvapivého snížení sazeb, které provedla v prosinci loňského roku. Propad komodity se však nezastavil a „překonal“ předpoklady centrální banky. Její guvernér Oeystein Olsen včera řekl, že cena 55 dolarů za barel je „evidentně nižší“ oproti prosincovému očekávání. Vidí v současnosti 50procentní šanci dalšího uvolnění měnové politiky v letošním roce.
Jasněji mají analytici největší skandinávské banky Nordea Bank, kteří očekávají snížení sazeb v dalších dvou krocích na úroveň 0,75 procenta ze současných 1,25 procenta. Další pokles sazeb očekávají i ekonomové největší norské banky DNB ASA, předpokládaným termínem je červen. „Slabší koruna kupuje Norges Bank čas do dalšího snížení sazeb.“
Šéf centrální banky, která mimo jiné dohlíží na vládní fond z příjmů z těžby a vývozu ropy a plynu, plánuje v březnu více přiblížit scénáře, jak ceny ropy ovlivní měnovou politiku, řekl Olsen. V prosinci přitom řekl, že tlak, který propad ropných cen vyvíjí na měnovou politiku, opadne, až cena ropy vystoupá nad 70 dolarů za barel. Od těchto slov komodita zlevnila o dalších 14 procent pod 5leté minimum.
Propadu cen ropy navzdory, Norsko je jednou z mála zemí v Evropě, která nečelí hrozbě deflace. Růst očištěných spotřebitelských cen v nejbohatší ekonomice Skandinávie podle odhadů ekonomů v anketě Bloomberg v prosinci dosáhl (v ročním vyjádření) 2,5procentního cíle stanoveného centrální bankou. Ta podle Olsena očekává, že míra inflace na určitou dobu překročí cíl – především vlivem výrazného oslabování norské koruny.
Norsko za poslední dvě dekády vybudovalo z příjmů z těžby a vývozu ropy a plynu vládní fond disponující zhruba 850 mld. USD. Norské příjmy z ropné činnosti pocházejí ze dvou zdrojů. Jednak je to příjem v norských korunách pocházející ze zdanění produkce a dividend společnosti Statoil ASA, v níž vláda drží 67procentní podíl. Druhý díl příjmů pochází z přímého podílu na offshore produkci společnosti Petoro, a tedy je v zahraniční měně. Petoro je norskou vládou vlastněný správce portfolia těžebních a produkčních licencí na ropu a zemní plyn na území Norska.
