Éra „starých“ penzijních fondů už dávno skončila. Kdysi bylo možné v jejich portfoliích nalézt především minimálně rizikové státní dluhopisy, dnes je prostředí nízkých sazeb nutí obrátit se k mnohdy nevšedním alternativám…
Agentura Bloomberg si jako příklad vybrala Nizozemí, konkrétně Amsterdam. Ještě před třemi lety, na setkáním manažerů nizozemských penzijních fondů se starostou, byla položena otázka, kdo z nich by byl ochoten investovat do obnovy části města, která byla nechvalně známá přítomností mnoha domů „lásky“. Nahoru šly tehdy pouze dvě ruce. Obdobná otázka by dnes vyvolala doslova válku nabídek.
„V současné době by každý, kdo se v té místnosti tehdy nacházel, zvedl ruku,“ řekl pro Bloomberg Boris van der Gijp, šéf poradenské firmy Syntrus Achmea Real Estate & Finance, která spolupracuje především s penzijními fondy. „Tehdy však většina manažerů nehodlala o takové možnosti ani přemýšlet.“
Světový unikát. První „zelená“ burza je na světě
Nízké sazby a stárnoucí obyvatelstvo vyžadují „extrémní“ řešení
Penzijní fondy se dlouhodobě potýkají s problémem investic v prostředí minimálních úrokových sazeb, který je navíc umocněn stárnoucím obyvatelstvem. Ve výsledku je tak potřeba sáhnout po mnohem rizikovějších aktivech, než jsou státní dluhopisy, jejichž výnosy se nachází v lepším případě na nule, v horším pak těžce v záporu.
Příkladem může být fond vytvořený při společnosti British Broadcasting, který úspory zaměstnanců použil k financování nového odpadního kanálu vybudovaného v Londýně. Fond Pension Insurance Corporation dále investoval do dluhu firmy Virgin Atlantic, jehož krytí je zajištěno tzv. landing slots, neboli právy na plánování přistání či opuštění letecké dráhy během určitého období na letišti Heathrow. Německá Versicherungskammer Bayern podle Bloombergu dokonce zvažovala investici do nouzových přístřešků pro uprchlíky.
„Penzijní fondy v prostředí minimálních sazeb opravdu bojují o každý kousek možného příjmu, proto se nebojí rozhodit své sítě i do alternativních investic,“ potvrdil John Walbaum, šéf investičního poradenství ve společnosti Hymans Robertson. „Doba akcií a dluhopisů už prostě pominula.“
Jak (ne)vydělat na Bigfootovi?
Zajímavou investicí jsou pro fondy i loterijní společnosti. V tomto směru je možné zmínit například firmu Lottoland, která už v roce 2015 tímto způsobem vybrala 100 milionů euro použitých jako pomoc při získání pojištění pro případ výplaty vysokých výherních částek. Dvouletý cenný papír byl loni vydán v další emisi, přičemž podle Bloombergu do něj zainvestovalo i několik dřívějších investorů, a to rovnou v mnohem vyšších částkách než předtím.
Tráva, sex shopy, nevěstince
Některé penzijní fondy se nebály jít ještě dál. V roce 2013 nabídlo město Amsterdam k investici podíl na vybraných městských budovách, ve kterých byly v té době provozovány nejen sex shopy a coffee shopy, ale rovněž i nevěstince, a to vše zcela legálně.
Město tuto investici nabízelo už od roku 2009, nikdo z investorů však neměl zájem. Až v roce 2013 se dvě „ruce“ přihlásily. Jednalo se o dva penzijní fondy, z toho jeden zastupoval nizozemské zemědělské pracovníky a druhý zaměstnance Rabobank (druhá největší nizozemská banka z hlediska aktiv).
Mnohým tato investice možná zdvihne obočí. Podle van der Gijpa, který oběma zmiňovaným fondům radí, však jejich ochota zvážit tuto investici jasně potvrzuje potřebu nového zdroje příjmů, a to i přesto, že tehdejší výnosy 10letého nizozemského bondu dosahovaly 2 %. Pro srovnání, aktuálně ten samý instrument vynáší zhruba 0,3 %.
Další jednání nakonec skončila tak, že oba fondy během minulého roku kývly na investici do 35% podílu portfolia zhruba 100 budov v hodnotě 60 milionů eur. Dohoda byla uskutečněna na základě podmínek, které sice neumožňují otevření nevěstinců či prodej drog, sex shopy jsou však povoleny, a to minimálně do doby, než fondům vyprší smlouva.
„Penzijní fond vlastnící sex shop sice není zcela běžná záležitost, finančně však jde o velice zajímavý projekt,“ doplnil van der Gijp. „Konkurence na realitním trhu je totiž velice silná a těm, kteří v ní uspějí, vynáší. Jen v předminulém roce šlo o zhruba 10 až 15 %.“
Jak se vzpamatovat ze ztrát? Sáhněte po whisky
Neustálý posun
V době, kdy byly úrokové sazby vyšší, penzijní fondy hojně investovaly do státních dluhopisů, jejichž výnosy jim bohatě stačily na pokrytí dlouhodobých závazků. Po roce 2000 se však někteří manažeři vrhli do oblasti alternativních investic, které byly do té doby charakteristické spíše pro private equity či hedgeové fondy.
Podle dat společnosti Willis Towers Watson se alokace do alternativních aktiv posunula z 5 % v roce 1995 až na 24 % z 2015. To, co kdysi bylo považováno za alternativu, je již dnes mainstreamem, tudíž se fondy opět poohlížejí po dalších „novinkách“ s dostatečným výnosovým potenciálem.
„To, co fungovalo před osmi lety, už nebude fungovat během osmi příštích,“ potvrdil pro Bloomberg Ingo Heinen, šéf oddělení alternativních investic ve společnosti BlackRock. „Boj o výnosy neustále pokračuje. Stále častěji s našimi klienty hovoříme o různých alternativních možnostech. Rozhodně se tak děje víc, než tomu bylo kdykoliv předtím. Zářným příkladem mohou být například nemovitosti, do kterých proudí stále větší a větší množství peněz.“
Ján Hájek: Jak spravuji deset miliard? Sazím na to, co trh nevidí
