Dne 28. listopadu 2022 Rada Evropské unie definitivně schválila směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (směrnice CSRD). Tato směrnice mění směrnici o nefinančním reportingu z roku 2014 (směrnice NFRD) a zavádí jednotné a konkrétní EU standardy pro nefinanční reporting a rozšiřuje okruh osob, kterých se požadavky týkají.
Co přináší nová pravidla
Podniky budou muset nově zveřejňovat jak pozitivní, tak negativní vlivy své činnosti na životní prostředí a společnost jako takovou. Zároveň budou mít povinnost reportovat o tzv. ESG rizicích a příležitostech ovlivňujících dlouhodobou udržitelnost jejich obchodní činnosti a zveřejňovat strategie týkající k zajištění či zlepšení udržitelnosti.
Další z novinek, kterou směrnice CSRD zavádí, je rovněž požadavek na auditování zpráv o udržitelnosti akreditovaným nezávislým auditorem a požadavek na jejich zveřejňování ve zvláštní části zpráv o hospodaření společností.
Okruh povinných subjektů
V České republice se povinnost reportingu doposud týkala okolo dvaceti velkých korporací. I podle konzervativních odhadů se okruh povinných subjektů podstatně rozšíří a nová pravidla budou týkat již více než tisíce společností.
Nová pravidla pro podávaní zpráv o udržitelnosti se budou vztahovat:
- na všechny velké podniky veřejného zájmu s více než 500 zaměstnanci,
- na velké podniky s více než 250 zaměstnanci a obratem nad 40 milionů EUR,
- na všechny společnosti přijaté k obchodování na regulovaném trhu s výjimkou mikropodniků. na mimoevropské společnosti, které v EU vytvářejí čistý obrat 150 milionů EUR a mají v EU alespoň jednu dceřinou společnost nebo pobočku.
Pravidla pro velké korporace a střední a malé podniky nebudou stejná, jelikož směrnice CSRD zohledňuje některá specifika malých a středních firem a stanoví pro ně mírnější režim.
Časová působnost směrnice a souvisejících standardů
Pravidla obsažená ve směrnici CSRD se začnou uplatňovat od roku 2024, a to ve čtyřech hlavních fázích:
- v roce 2025 budou mít poprvé vybrané podniky povinnost publikovat reporting za rok 2024. Tato povinnost se bude vztahovat na společnosti, které již nyní podléhají výše uvedené směrnici NFRD z roku 2014;
- v roce 2026 se povinnost publikovat reporting za rok 2025 začne vztahovat i na velké společnosti;
- v roce 2027 budou poprvé reporting za rok 2026 publikovat malé a střední podniky přijaté k obchodování na regulovaném trhu, kterým je umožněno využít dvouletou výjimku z povinnosti (tyto zveřejní první report za rok 2026 v roce 2027). Malé a střední podniky budou nicméně moci za stanovených podmínek využít během přechodného období výjimky (opt-out), což znamená, že se vůči nim nebude směrnice až do roku 2028 uplatňovat. Důvody opt-outu však musí podniky odůvodnit;
- v roce 2029 budou reporting za rok 2028 povinny podávat i pro podniky ze třetích zemí, které v EU vytvářejí čistý obrat vyšší než 150 milionů eur a které mají v EU alespoň jednu dceřinou společnost nebo pobočku přesahující stanovené prahové hodnoty.
Standardy podávání zpráv o udržitelnosti a jejich ověřování
Směrnice CSRD počítá s vydáním standardů podávání zpráv o udržitelnost, jejichž finální podoba ještě v tuto chvíli není finálně vytyčena (v návaznosti na proběhlou veřejnou konzultaci nyní Evropská komise konzultuje jejich návrh s orgány EU a členskými státy).
Směrnice CSRD rozděluje standardy do tří skupin:
- Environmentální standardy z velké části promítají cíle, jež si EU stanovila vzhledem k ochraně životního prostředí na roky 2030 a 2050. Mezi tyto standardy patří zmírnění změny klimatu včetně snižování emise skleníkových plynů; adaptace na měnící se klima; využití vody a námořních zdrojů; znečistění; spotřeba surovin a odpadu (cirkulární ekonomika); biodiversita a ochrana ekosystému.
- Standardy zabývající se sociálními faktory a lidskými právy zahrnují jednotné zacházení a možnosti uplatnění pro všechny; stejná a spravedlivá mzda za stejnou práci; zapojení jedinců s postižením do pracovního procesu; opatření proti násilí a diskriminaci na pracovišti; pracovní podmínky, včetně work-life balance a BOZP; poznatky o kolektivním vyjednávání a existenci odborů.
- Standardy zaměřené na oblast řízení a správy podniků, v rámci kterých budou podávány informace týkající se role manažerů a vrcholných orgánů podniku jejich složení a odbornost vzhledem k záležitostem udržitelnosti; interní procesy kontroly a risk managementu; podniková etika a korporátní kultura; popis politických aktivit podniku, včetně lobbingu; a správa a kvalita vztahů podniku se zákazníky, dodavateli a komunitou, jež je dotčena jeho provozem.
- Směrnice CSRD očekává přijetí bližší specifikace těchto standardů do 30. 6. 2023 a zároveň předpokládá přijetí ještě detailnější pokynů odrážejících potřeby jednotlivých relevantních odvětví k 30. 6. 2024
Požadavek na ověření reportingu
Zprávy o udržitelnosti budou muset být dle směrnice ověřeny nezávislým statutárním auditorem nebo akreditovaným nezávislým certifikačním subjektem. To znamená, že jak statutární orgány společností, tak auditoři budou muset mít speciální vzdělání v této oblasti.
Jak se na nová pravidla připravit?
Co přijetí směrnice CSRD znamená přináší pro management podniků? V praxi narážíme na problém, že mnoho podniků chápe ESG jen jako formu měření ekologické stopy. Ve skutečnosti je problematika ESG mnohem širší a komplexnější a zasahuje do všech aspektů podnikání jako takového.
Ačkoliv povinnost reportingu dle směrnice CSRD se poprvé uplatní až za rok 2024, již nyní lze doporučit zahájení kroků směřujících k přípravě na nové ESG požadavky. Tyto kroky mohou zahrnovat zejména:
- Revizi základních dokumentů společnosti a skupiny, včetně jednacích a podpisových řádů a jejich strukturování tak, aby byly ve shodě s předpisy ESG v oblastech korporátních, pracovních a finančních;
- Posouzení možnosti jmenovat tzv. CSO (chief-sustainability-officer), pověřit touto agendou příslušné zaměstnance či outsourcovat jí na externí poradce;
- Nastavení řízení dodavatelských řetězců, včetně zohlednění souvisejících rizik vyplývající z reportingu dle směrnice CSRD; a
- Revizi plnění právních povinností (např. z oblasti pracovního či environmentálního práva).
Autorem textu je advokát PRK Partners Milan Sivý a právní koncipient Jaroslav Seborský.
Zdroj: CSRD, NFRD
