Německá centrální banka Bundesbank v rámci dnes představené nové makroekonomické prognózy zvýšila svůj odhad růstu největší ekonomiky eurozóny. Podtrhuje tak rostoucí divergenci mezi členy eurozóny. Revize inflace naopak šla sestupným směrem.
V pololetní zprávě Bundesbank počítá v letošním roce s růstem hospodářství Německa o 1,9 procenta (údaj neupravený o počet pracovních dní) oproti prosincové prognóze počítající s růstem 1,7 procenta. Odhad růstu pro rok 2015 ponechala beze změny na 2 procentech a pro rok 2016 očekává mírné zpomalení růstu na 1,8 procenta.
„Lepšící se domácí prostředí v kombinaci s pokračujícím zlepšováním ekonomických podmínek v průmyslových zemích a postupným zotavováním v eurozóně naznačují, že Německo půjde cestou solidního růstu,“ uvedl prezident Bundesbank Jens Weidmann.
Šéf centrální banky dále řekl, že ekonomický růst může zpomalit do budoucna napjatější trh práce v důsledku demografických změn. Řekl tak zřejmě s ohledem na stárnutí populace, všeobecně v Evropě převládající trend. „Nárůst geopolitického napětí či obnovení signálů krize v eurozóně – to jsou faktory, které by hrály proti růstu HDP nejen skrze zahraniční obchod, ale také z hlediska ovlivnění důvěry,“ dodal.
Na Německo dýchla deflace. Nahrávka na smeč ECB
V kontrastu se zvýšením prognózy růstu HDP, Bundesbank snížila svůj odhad pro vývoj cenové hladiny v Německu. To je jako klíčová ekonomika eurozóny zásadně ovlivňováno stále velmi slabými inflačními tlaky v měnové unii. Nově Bundesbank počítá s letošním růstem cen v německé ekonomice o 1,1 %, oproti 1,3 % v prosinci. V příštím roce očekává růst spotřebitelských cen v Německu o 1,5 %, v roce 2016 zrychlení růstu na 1,9 %.
Bundesbank vydala novou prognózu den poté, co Evropská centrální banka snížila své odhady pro vývoj inflace a pod tlakem údajné hrozby deflačních tlaků a chabého zotavování ekonomiky eurozóny oznámila bezprecedentní snížení sazeb a k tomu balík podpůrných opatření, včetně dodávek levných úvěrů bankám a nákupů aktivy krytých cenných papírů.
ECB snižuje sazby a využívá další munice. Čeká dlouhodobě nízkou inflaci (+komentář ekonoma)
Meziroční míra inflace v eurozóně v květnu klesla na 0,5 procenta z dubnových 0,7 procenta. Nachází se tak hluboko pod 2% hranicí stanovou ECB jako strop cenové stability. Již déle než půl roku se navíc drží pod jedním procentem, tedy v oblasti, kterou Draghi označuje za „nebezpečnou“.
