Stane se nizozemské referendum, které je plánováno na středu 6. dubna 2016, spouštěčem celé řady nových problémů pro Evropu? Může mít vliv na rozhodování kolem britského odchodu z EU? Může mít také zásadní vliv na samotný postoj Nizozemí k EU? Když se týká „jen“ smlouvy mezi EU a Ukrajinou?
Ta zajišťuje politické a ekonomické propojení obou stran. Nejedná se o obchodní smlouvu v pravém slova smyslu, protože ty jsou ve výlučné pravomoci Evropské komise a nevyžadují ratifikace mezi členskými státy. První problémem ale je, že EU do smlouvy vložila některé kontroverzní doložky – například o vojenské spolupráci. Další věcí je intervence americké vlády za pověstnou minutu dvanáct. Ta vyzvala holandské voliče, aby hlasovali pro.
Evropský parlament již smlouvu ratifikoval. Jenže podle nizozemského práva mohl být k této smlouvě otevřen plebiscit. Cesta k takovému hlasování je poměrně obtížná, a nikdo moc nečekal, že by něco podobného mohlo nastat. Nicméně nesmírně populárnímu holandskému anarcho-liberálnímu blogu Geen Stijl se podařilo shromáždit 470 tisíc podpisů, což je mnohem víc, než požaduje zákon (350 tisíc). To je poměrně velké množství podpisů na zemi, která má celkem 17 milionů obyvatel. Vláda je tak nucena uspořádat referendum.
Budoucnost Řecka v eurozóně je dál nejistá. Země totiž stále neuzavřela dohodu ohledně důchodů nebo daňové správy. Nejvíce zadluženému členu eurozóny hrozilo vyloučení z měnové unie také loni v červenci.
Posted by Roklen24 on Monday, 4 April 2016
Výsledek ovlivní situaci v Nizozemsku, ale i v Británii.
Ačkoli formální výsledek není závazný, zdá se nepravděpodobné, že vládnoucí koalice bude moci (byť jen částečně) výsledek ignorovat. Koalice sociálních demokratů a liberálů má v parlamentu velmi křehkou většinu. Volby se blíží a ne zrovna oblíbené vládní strany si nemohou dovolit žádné „zaváhání“. Aby to nebylo pro Evropskou komisi příliš jednoduché, stále sílí hrozba britského odchodu z osmadvacítky. Časové rozpětí mezi oběma referendy je takové, že nizozemská vláda nebude moci odložit rozhodnutí o tom, zda má nebo nemá ignorovat výsledek svého referenda. Výsledek a jeho postoj k němu ovlivní i Brity při jejich rozhodování v červnovém referendu.
I v tomto případě bude hrát roli historie. Britská vláda má špatné zkušenosti s dodržováním slibů vytvořených během kampaní před referendy. U nizozemské vlády tomu není jinak (viz referendum z roku 2005). Nejnovější průzkumy veřejného mínění naznačují očekávanou účast kolem 42 procent. Obvyklá účast u voleb do Evropského parlamentu je 40 procent. Očekává se, že proti smlouvě o Ukrajině by mohlo být 60 procent hlasů.
Čemu je třeba věnovat pozornost?
Procenta budou mít zásadní význam. Pokud bude pro „ne“ méně než 55 procent, může být účinné pouze v případě, že bude účast vyšší než 50 procent. Nižší účast bude vyžadovat vyšší procento hlasů „ne“. O celkovém výsledku moc pochyb není – velký kus holandských voličů referendum vnímá jako druhou šanci poté, co jim byl „ukraden“ výsledek z roku 2005 (referendum o Evropské ústavě).
