Americký akciový trh v posledních týdnech překonává svá intradenní i zavírací maxima. Neustálý růst ale navodil mezi investory určitou obavu. Budou akcie nadále lámat rekordy, nebo již bylo dosaženo vrcholu, ze kterého existuje jediná cesta, a to směrem dolů? Přesně tuto otázku si položil i Russ Koesterich, hlavní investiční stratég společnosti BlackRock.
Nervozitě na trzích se nelze ani moc divit. Americké akcie neustále posilují i přes investorské obavy ohledně nižších zisků firem, slabému vývoji celé ekonomiky i neustále trvající nejistoty v případě řecké krize. Ve vzduchu taktéž visí otazník v podobě avizovaného zvýšení krátkodobých sazeb Federálního rezervního systému. Do konce i sama jeho šéfka Janet Yellenová je přesvědčena, že jsou ceny akcií poměrně vysoko, čímž vyvolala vlnu spekulací o jejich nadhodnocení.
Faktem ale zůstává, že existují důvody, proč si myslet, že trvající růst zdaleka není u konce. To, že trhy překonávají svá maxima, není důkazem dosažení konečného vrcholu. Naopak je to naprosto běžný proces, jenž se neustále opakuje. Příkladem může být kompozitní index S&P 500. Při pohledu do jeho historie je vidět, že od roku 1928 dosahoval nového high v průměru třináctkrát ročně, resp. v 5 % ze všech obchodních dní (viz graf.).
Valuace
Stejně jako maxima může růst i valuace akcií. S výjimkou vrcholu z roku 2007, většina býčích trhů posledních 25 let byla svědky ohodnocení indexu S&P 500 na úrovni zhruba 20 až 22násobku zisku na akcii, což je mnohem více než současný 17,5násobek.
Koesterich v tomto případě poukazuje na fakt, že v období od 60. až do poloviny 80. let minulého století, tedy v prostředí vyšší inflace i sazeb, tíhly valuace k nižším úrovním odpovídajícím téměř těm současným. Dnes je však situace zcela odlišná, jelikož jak inflace, tak i sazby jsou na minimálních úrovních. Prostor pro růst je tedy stále otevřen.
Normalizace úrokové politiky
Někteří investoři jsou přesvědčeni, že zvýšení amerických sazeb vyvolá okamžitý pád akciových trhů. Koesterich míní, že Fed sice k tomuto kroku pravděpodobně přistoupí už letos na podzim, nebude to však automaticky znamenat vyvolání jakékoliv významnější korekce. Argumentuje přitom opět tvrdými daty z historie, kdy akcie při utažení měnové politiky sice nejprve poklesly, avšak poté, během 6 až 12 měsíců, se opět vrátily na své původní úrovně.
V současné situaci však zůstává faktem, že násobky trhů rostou již od roku 2011. Znamená to, že jsou akcie vystaveny většímu riziku mírnější korekce, zhruba 5 až 10 %, která by mohla přijít ihned pod samotném zvýšení. Koesterich je však přesvědčen, že z dlouhodobého hlediska to nebude znamenat absolutní konec současného býčího trhu.
Důvod k radosti či strachu?
Z těchto důvodů není potřeba se bát nových rekordů. Jejich překonávání totiž není nic, z čeho by investoři měli mít radost či strach. Jde jednoduše o běžnou záležitost, která s sebou nepřináší nijak významnější informace.
