Komentář Wallera z Fedu podpořil růst amerických výnosů a dolar. Kurz zpevnil pod 1,0800 za euro. Rostoucí evropské i americké výnosy negativem pro měny regionu. Koruna ve ztrátě nad 25,30 za euro.

Nové čipy porážejí lidský mozek v rychlosti i efektivitě

Neuromorfický počítačový procesor je dalším velkým objevem, který vznikl spojením oborů biologie, polovodičů a fyziky. V sektoru umělé inteligence se jedná o ojedinělý exemplář, který by už brzy díky samoučící schopnosti mohl změnit to, jak výpočetní technika funguje. Procesory jsou tak dobré, že porážejí lidský mozek v rychlosti i účinnosti.

Kouzlo nových procesorů spočívá v tom, že jsou postavené na základě fungování lidského mozku. Dvě nezávislé studie zveřejněné na serveru nature.com již vyřešily dva problémy, které doposud při vytvoření podobného čipu představovaly největší výzvu. Jednalo se zejména o nevyzpytatelnost synapsí mezi lidskými neurony. Výsledkem technického řešení těchto problémů je hardware, který zpracovává procesy rychleji než lidský mozek, uvádí Shelly Fan pro SingularityHub.

„Chceme dosáhnout toho, abychom vytvořili čip velký jako nehet, který by mohl nahradit jeden superpočítač,“ uvedl vedoucí studie na MIT Jeehwan Kim. „Vědecká obec je plná vzrušení. Je hezké vidět, že se skutečně prezentovala objektivně kvalitní studie,“ uvedl pak Carver Mead z California Institute of Technology.

Peter Thiel: Krypto je libertariánské, UI komunistické

Lidský mozek je přírodní úkaz, který obdivují snad všichni, co o něm něco ví. Se zhruba stovkou miliard neuronů úzce vměstnaných do mozku o velikosti malého fotbalového míče zvládne složité procesy, a to s rychlostí blesku a se spotřebou malého množství energie. Současné procesory s jejich tranzistory a binárními digitálními systémy však nejsou dostatečně vybavené na to, aby zvládly tyto složité algoritmy. A právě to je moment, kdy musí na scénu nastoupit neuromorfické procesory.

Myšlenka je vlastně docela jednoduchá – vytvořit počítačový čip, který imituje lidský mozek jako hardware, nikoliv pouze jeho „software“. Každá umělá synapse v čipu může uchovat malé části informace z několika zdrojů. Použije je jen v tom momentě, kdy se vytvoří dostatečně silný podnět pro spuštění „přemýšlení“ neboli podnět konkrétního procesu.

Ze starých počítačů módní šperky. I recyklované zlato může zářit

Další výhoda neuromorfického procesoru je to, že nebude muset převádět data mezi centrální jednotkou CPU a úložištěm, což v současnosti plýtvá časem i energií. Další výhodou je, že čip podporuje neurony, na kterých mohou paralelně běžet miliony výpočtů.

Po desítkách tisíc výpočetních testů rozpozná umělá nervová síť jen o dvě procenta méně vzorků než aktuálně nejlepší algoritmy. Výhodou je to, že neuromorfické zařízení zabírá daleko méně místa než „učící se“ algoritmy. Jednoho dne tak možná budou čipy tohoto typu zvládat složité výpočetní procesy v rámci malého přenosného zařízení namísto velkých superpočítačů.

Bill Gates jako věštec. Deset předpovědí z roku 1999, které se vyplnily

Čipy testované v americkém Coloradu prokázaly zajímavé výsledky, a to v testu, kdy za jednu sekundu vyslaly více příkazů než lidské neurony. K tomu navíc potřebovaly pouze jednu desetitisícinu energie než jejich biologičtí soupeři, když zpracovávaly příjem z devíti nezávislých zdrojů. V čem je tedy háček? Proč tyto procesory nezačneme okamžitě používat?

Mnohé z materiálů používané na výrobu těchto čipů vyžadují specifickou teplotu, uvedl expert na neuromorfické procesory Steven Furber. Například mangan vyžaduje pro správné fungování v čipu teplotu okolo absolutní nuly, což je -273 stupňů celsia. Je tedy nutné, aby byly prozatím vybaveny velkými chladícími nádržemi plněnými tekutým héliem, což není příliš vhodné pro každodenní používání.

Newsletter