Dolar pozvolna smazal ranní zisky v dolarovém indexu i proti euru, kde se opět dostáváme nad 1,1900 EURUSD. Měny regionu mírně sílí s výjimkou koruny, která se drží těsně pod 26,10 za euro.

Noví radní ČNB: Žádné neřízené střely

Oznámená jména obou bankovních radních jsou do určité míry překvapením. Zatímco o Vojtěchu Bendovi se v kuloárech spekulovalo, druhý nadcházející bankovní radní, Tomáš Nidetzký, je volbou zcela nečekanou.

Podstatnější překvapení ale spočívá v tom, že mezi dvěma novými bankovními radními není ani jeden zástupce odborů. Často se totiž objevovaly úvahy, že prezident Miloš Zeman bude chtít jmenovat alespoň jednoho odborníka, který by konvenoval jeho světonázorové linii i v oblasti sociálního dialogu. Oba noví bankovní radní jsou ovšem exponenty spíše privátní finanční sféry, ve které oba dlouhá léta působili.  

Prezident Zeman nakonec ve věci nominace nových představitelů bankovní rady zjevně ponechal nadcházejícímu guvernérovi Jiřímu Rusnokovi poměrně volnou ruku, volnější než se čekalo. Do obsazení bankovní rady, zdá se, příliš nepromluvil ani ministr financí Andrej Babiš, o jehož neformálním působení v dané věci se rovněž spekulovalo.

Ani jeden z nově jmenovaných bankovních radních však nebude „nepříjemným překvapením“ z hlediska finančních trhů. Jde o osoby, které jsou v odborných kruzích považovány za kredibilní profesionály, přičemž se nejedná o žádné „neřízené střely“. To pravděpodobně při jejich nominaci hrálo nezanedbatelnou roli také. Finanční trhy tedy jmenování obou radních přijmou zcela standardně, bez jakýchkoli výraznějších reakcí.

Co se týče nadcházejícího vývoje měnové politiky ČNB, je jednou z nejdiskutovanějších otázka opuštění současného intervenčního režimu, v jehož rámci ČNB již čtvrtým rokem brání české měně v posílení nad úroveň 27 korun za euro.

Vzhledem k tomu, že jak Benda, tak Nidetzký jsou lidé evidentně vybraní především Jiřím Rusnokem a navíc, zdá se, osoby vysoce loajální, pravděpodobnost dřívějšího opuštění závazku pod dnešku klesne. Rusnok je dlouhodobým stoupencem intervenčního režimu, byť se – částečně z plně pochopitelných důvodů – na jeho obranu nevyjadřuje tak razantně jako někteří jiní bankovní radní ČNB, kteří svoji funkci zastávali již v době uvádění režimu v listopadu 2013.

Prezident Zeman, odpůrce intervence, se zjevně vzdal taktiky prosazovat do bankovní rady své lidi „za každou cenu“. Tím signalizuje, že nebude proti intervenci ani v nadcházející době nijak horlivě vystupovat. To také snižuje pravděpodobnost jejího dřívějšího ukončení. Vzhledem k podmínkám panujícím ve světové i evropské ekonomice se jako pravděpodobnější než její dřívější ukončení jeví naopak její prodloužení, a to až za horizont roku 2017.

Otázkou zůstává, proč se Zeman takto stáhnul. Nabízí se několik vysvětlení. Je možné, že Rusnok si možnost dosazení svých lidí vymínil, když prezidentovi kývl na nabídku guvernérského postu. Nelze vyloučit – což s tím souvisí –, že pozice bankovního radního je z hlediska svého významu pod prezidentovu „rozlišovací schopnost“. Spokojí se s tím, že má „svého“ guvernéra a ostatní ponechává na něm. Jedním z vysvětlení je také to, že v otázce vystupování proti intervenci už nespatřuje politický potenciál. Ekonomice se daří a lidem už ČNB zjevně neleží tak v žaludku jako zhruba v půldruhém roce po uvedení intervenčního režimu. Zeman, starý politický harcovník, se tak dost možná jen pragmaticky přeorientoval na jiná, politicky momentálně výnosnější témata, například otázku imigrace.

Prosíme o Váš názor! Spustili jsme pro Vás portál Roklen24.cz v novém designu, s novým obsahemJak se Vám líbí? Odpovězte nám na několik otázek! Děkujeme! –CHCI ODPOVĚDĚT

Newsletter