Nový fond pro azylanty. Firmy uhradí vzdělávání i rekvalifikaci

V Česku začne v brzké době fungovat fond na pomoc azylantům. Přispívat do něj mají firmy. Peníze se využijí na vzdělávání dětí uprchlíků, výuku češtiny a rekvalifikace dospělých. Memorandum o zřízení fondu podepsal dnes prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý a ředitelka Sdružení pro integraci a migraci (SIMI) Magda Faltová.

S nápadem zřídit fond přišel Dlouhý před čtvrt rokem. Hospodářská komora zjišťovala mezi svými členy, jak se jim myšlenka zamlouvá. Odpovědělo 738 firem. Víc než dvě pětiny z nich by byly ochotné nějaké azylanty přijmout, peníze by poskytlo 26 procent dotázaných.

EU pošle Turecku miliardy na uprchlíky, Německo má další plán

„Když jsme si to spočítali, jen na základě ankety by se mohlo jednat o 2000 pracovních míst,“ uvedl Dlouhý. Podotkl, že i když Česko nyní žádný příliv uprchlíků nezažívá, mělo by být na jejich případný příchod připraveno. Zdůraznil, že komora ale nepodporuje „neřízenou imigraci a nechce zvát vlny azylantů“.

Fond bude spravovat SIMI. S každým z dárců uzavře smlouvu, v níž bude i to, na co se peníze použijí. Hospodářskou komoru bude každého čtvrt roku informovat o výsledcích. Finance poputují do výuky češtiny, vzdělávání dětí uprchlíků i rekvalifikace a odbornou přípravu dospělých. „Budeme individuálně pracovat s každým člověkem a hledat řešení, aby byl v integraci úspěšný,“ uvedla Faltová.

Sdružení chce dál pracovat ale i se zaměstnavateli. Zajímat se bude hlavně o to, jaké profese potřebují, aby se azylanti mohli co nejlépe uplatnit.

Letos do konce října požádalo o azyl v Česku 1245 lidí, z nich bylo 212 dětí. Celkem 573 žádostí podali lidé z Ukrajiny, 120 z Kuby a 111 ze Sýrie. Úřady vydaly letos 1118 rozhodnutí. Udělily 52 azylů a 344 lidí dostalo dočasnou ochranu. Loni Česko dostalo 1156 žádostí. Rozhodnutí padlo v 1050 případech. Azyl získalo 82 lidí, ochranu 294.

Podle Faltové by pomoc měli dostat nejen azylanti a lidé s dočasnou ochranou, ale také třeba příchozí z východu Ukrajiny. Ti v ČR často nežádají o azyl, ale o takzvaný režim strpění. Mají pak podobné postavení jako lidé s dočasnou ochranou.

Newsletter