Současný záchranný program končí v úterý v noci, aniž by byl jakkoliv prodloužen. Spásná likvidita od Evropské centrální banky zůstává nenavýšena. Banky budou týden uzavřeny. Odliv kapitálu ze země je omezen, stejně jako možný výběr hotovosti z bankomatů. V neděli se koná referendum o přijetí navrhované záchrany ze strany mezinárodních věřitelů.
Vítejte v Řecku!
Řecko na cestě k bankrotu? Sledujeme ONLINE
V roce 2012 se šéf Evropské centrální banky Mario Draghi zapřisáhl, že udělá vše pro udržení pevného základu evropské společné měny, akcií i dluhopisů. K tomu také jasně dodal, že „euro je jakkoliv nezvratnou měnou.“
O tři roky později se ukazuje, že tento slib a tvrzení nemusí být splnitelný ani pravdivý. Po víkendu, který se nesl ve znamení spekulací ohledně vyjednávání řecké vlády s mezinárodními věřiteli, je jasno. Řekové mají smůlu, záchranný program nebude prodloužen. V neděli 5. července se tak bude konat hlasování o přijetí/nepřijetí návrhu záchrany, jež vytvořili sami zahraniční věřitelé.
I přesto, že oficiální hlasy tvrdí, že nejde o žádné hlasování o setrvání země v eurozóně, mnozí ekonomové a stratégové to tak vnímají. Z jejich pohledu tak vyvstává otázka: Opustí Řecko evropskou „nezvratitelnou“ měnu? Pokud ano, jaký dopad to bude mít na hodnotu eura a vůbec celou jeho životaschopnost?
Situace z pohledu bank
Skupina ekonomů americké banky Citigroup, v čele se Willem Buiterem, sice očekává možné zhoršení, ale ve výsledku ne ten „nejhorší“ scénář. Řecko nebude schopno splatit úterní splátku Mezinárodnímu měnovému fondu, do toho Evropská centrální bank omezí přístup země k potřebné likviditě. Helénská republika pak bude muset ještě více zpřísnit kapitálové kontroly. Kupodivu ale i tak Citi tzv. „Grexit“ nečeká, a to ani sám Buiter, který je autorem onoho termínu.
„Očekáváme, že referendum skončí s většinou pro „ano“, tedy pro navrhovanou verzi záchranného programu ze strany věřitelů. Žádný Grexit se tak letos konat nebude a v následujících letech se riziko této události ještě zmenší,“ přepisuje Buiterova slova server CNBC. Pokud by však většina hlasovala pro „ne“, země by eurozónu „velice pravděpodobně“ opustila, míní ekonom.
Francouzská Societe Generale je taktéž relativně pozitivní. „Stále se držíme 60% pravděpodobnosti, že bude dosaženo zlaté střední cesty, která Řecku umožní zůstat v eurozóně. Bude to však zdlouhavý proces. 40% pravděpodobnost pak přiřazujeme Grexitu.“
Švýcarská Credit Suise tvrdí, že odmítnutí návrhu by zvýšilo pravděpodobnost mnohem horšího scénáře, kterému banka přiřazuje 33% pravděpodobnost. „Vzhledem k tomu, že neexistuje žádný náznak toho, že by tzv. Troika nabídla lepší podmínky, případné odmítnutí, by bylo prvním krokem k opuštění eura,“ míní banka.
Krugman: Být Řekem, řekl bych „ne“
Nezvratitelné euro? A co když ne?
V tomto směru přichází na řadu největší pesimisté. Ti možný Grexit nazývají „situací Lehman“ v návaznosti na události roku 2008, kdy pád americké investiční banky Lehman Brothers rozpoutal poslední finanční krizi.
Dle jejich názoru by odchod Řecka z eurozóny znamenal nebezpečný precedens toho, že členství v měnové unii je opravdu zvratitelné. Ve výsledku by se tak napříč skupinou států mohla rozšířit epidemie, jež by jako první zasáhla problémové země, jako je například Španělsko a Itálie.
„Klíčové je, zda bude případná nákaza periferních trhů opravdu silná, či nikoliv,“ míní Jens Nordvig, generální ředitel měnového oddělení ve společnosti Nomura. „Důležitou roli v tomto případě hraje i fakt, že politická situace v těchto zemích je od Řecka odlišná. Přispěje i záruka ze strany evropských institucí, která bude fungovat jako efektivní záklopka, pokud se nesetkáme s žádnou další politickou nákazou,“ řekl ředitel.
„Greferendum“: Padne Tsipras, nebo eurozóna
Je Evropa schopná nákazu zastavit?
V tomto směru by měla Evropská centrální banka disponovat patřičnými nástroji, ať už hovoříme o programu kvantitativního uvolňování, verbálních intervencí či předchozího poskytování úvěrů v rámci programu dlouhodobých refinančních operací.
„Rada guvernérů ECB monitoruje situaci na finančních a je zavázána použít veškeré možné nástroje v rámci svých daných kompetencí,“ zaznělo v nedělním vyjádření ECB, když ohlašovala zastropování likvidity poskytnuté řeckým bankám.
„Z praktického hlediska, dokud poběží evropský program kvantitativního uvolňováním (QE), existuje jasný limit toho, jak moc se negativní vliv jednoho trhu projeví na těch ostatních,“ řekl pro CNBC Erik Nielsen, hlavní ekonom banky Unicredit. „Jakmile by QE skončilo, stále zde existuje program přímých monetárních transakcí [pozn. redakce: prostřednictvím něho může ECB také skupovat na sekundárních trhu evropské státní dluhopisy].“
Nehledě na to, jak nedělní referendum skončí, dá se čekat, že vyvolá silnou vlnu averze k riziku a nejistotu na doposud neprobádané úrovni. Stále však převládá názor, že evropské instituce jsou natolik silné a disponují patřičnými nástroji k tomu, aby svůj politický závazek k evropské společné měně udržely, ba dokonce pro něj vytvořily mnohem silnější semknutější základ než kdykoliv předtím.
